Hlavní obsah

Zpěv ptáků, čistý vzduch, klidná Země. Přírodě život bez lidí svědčí

Foto: Profimedia.cz

Jeden z vítězných snímků britské fotografické soutěže Life in Lockdown.

Reklama

24. 9. 15:32

Uzavírání měst a celých zemí znamená šanci na uzdravení přírody. Data, se kterými přišlo Britské přírodovědné muzeum, však spíš než o chování zvířat vypovídají o chování lidí.

Článek

Obavy z šíření koronaviru, které od března uzavíraly jednu zemi za druhou, daly šanci na lepší život přírodě. Virální video s delfíny plujícími v benátských kanálech se sice ukázalo jako fake news, nová studie Britského přírodovědného muzea přichází s tvrdými daty dokazujícími, že lockdown pro lidi znamená svobodu pro svět kolem.

Zatímco lidé byli donuceni zdržovat se doma, za jejich ploty se začaly dít věci. Fakt, že „příroda se uzdravuje“, je dle vědců příležitostí lépe pochopit a pozastavit se nad tím, jak absence lidské činnosti v přírodě skutečně dopadá na zvířata a rostliny, se kterými život na Zemi sdílíme. Vědci jí říkají „antropauza“ – oddechový čas, jenž nabízí zvláštní pohled na svět, který z jindy uspěchaných časů už málem neznáme: klidnější, čistější, plný života. Bez lidí.

Zůstaňte doma. Zastavte se

„Zůstat doma.“ Jednoduchá, ale přísná mantra, kterou zavedla vláda Spojeného království 23. března 2020 a jež na chvíli utlumila společenský šum a spěch. Během pár týdnů ve Spojeném království začal ustávat pohyb lidí a provoz městské hromadné dopravy utichl o 82 procent. Britové začali doma trávit až devětkrát více času. V polovině dubna bylo v ulicích o 81 procent méně aut než obvykle. Během května se pak postupně začal provoz v ulicích probouzet a osobní přeprava se na začátku července dostala téměř na svou původní hodnotu. Pohyb lidí venku a využívání MHD ale zůstalo na nižší úrovni než před uzavřením země.

Tento graf ukazuje týdenní pohyb ve Velké Británii podle typu dopravy. Řízení auta, pěší chůze a používání veřejné dopravy během března dramaticky poklesly. Největší propad dopravy celkově nastal 12. dubna. Vše začalo v květnu opět stoupat.

Regulace emisí

Méně cest vlaky, auty a autobusy se zřetelně projevilo na stavu životního prostředí. Modřejší nebe a svěžejší vzduch nebyl jen zdáním - hvězdárna na vrcholku ikonické věže British Telecom v centru Londýna naměřila o 60 procent nižší emise oxidu uhličitého.

„Opatření pro blokování ve Velké Británii a na celém světě prokázala, že kvalita ovzduší může jít nahoru poměrně rychle,“ uvedl pro Přírodovědné muzeum Dr. Carole Helfter, fyzik životního prostředí ve Středisku pro ekologii a hydrologii ve Velké Británii. „Je důležité si uvědomit, že skleníkové plyny mají dlouhou životnost, ale zkušenosti z pandemie nám mohou pomoci utvářet budoucí strategie pro další snižování emisí.“

Tento graf ukazuje týdenní klouzavý průměr emisí oxidu uhličitého. Porovnává rok 2020 s historickými údaji a ukazuje dramatický pokles emisí v průběhu roku 2020, zejména poté, co v březnu vstoupilo v platnost heslo „Zůstat doma“.

Jde jen o jednu z pozitivních stránek pandemie. Jakmile se Spojené království stalo zónou bez hustého provozu, výfukové plyny obsahující oxidy dusíku přestaly přispívat k respiračním a kardiovaskulárním onemocněním. Během výluky vyprodukovala některá britská města o 60 procent méně oxidu dusičitého (jeden z plynných oxidů dusíku) ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.

Správné vibrace

Pohyb lidí držený v rámci jejich domácností měl na přírodu další pozoruhodný vliv. Uklidnila se i celá planeta. Seismologové, kteří měří vibrace Země, zpozorovali, že spolu s utlumením „hluku“ způsobeného vozidly, konstrukčními pracemi a jinou lidskou činností po celé planetě utichly zemské vibrace až o 50 procent.

„Zpozorovali jsme, že některé z největších redukcí hluku jsou v místech nejblíže zdrojům hluku generovaného člověkem,“ říká Dr. Brian Baptie, seismolog z British Geological Survey. „Pokud by se současná situace stala novým normálem, mohli bychom být schopni rozmístit další senzory na místa, kam to předtím nebylo možné. Velká část našeho chápání Země pochází z pozorování zemětřesení. Teoreticky by to tedy mohlo vést k novým poznatkům o naší planetě.“

Tento graf ukazuje změnu vibrací Země během lockdownu. Seismické senzory zachytily během prvních tří týdnů uzamčení výrazně méně šumu než tři týdny předtím. Některé oblasti Velké Británie byly během uzamčení výraznější, ale většina země vibrovala méně. Na některých místech došlo k 50procentnímu snížení vibrací.

Změnu v chování přírody mělo šanci zachytit i lidské ucho – lidé žijící ve městech uvádějí, že mají pocit, jako by ptáci „zpívali hlasitěji“. Ve skutečnosti ale díky sníženému městskému hluku o pět decibelů (o 60 %) vlastně ptáci zpívají naopak tišeji, což je dle Britského přírodovědného muzea dobrá zpráva. Ptačí zpěv je důležitý pro jejich přežití, snadněji si nachází v přírodě partnery a brání svá území. Bez konkurence v podobě hluku z města dostává jejich zvukový projev větší šance k tomu být vyslyšen těmi pravými druhy. Z klidnějšího prostředí těží také netopýři spoléhající se na echolokaci.

Na hlukové znečištění jsou pak citlivá zvířata všeho druhu. Ovlivňuje negativně jejich chování, úroveň stresu a také růst. Zvuk navíc může rychleji a dále „doputovat“ ve vodním prostředí než ve vzduchu, což je i důvod, proč například velryby přestávají zpívat poblíž nákladních lodí. Když během lockdownu došlo k uzavření tureckého Bosporu, obvykle jedné z nejrušnějších přepravních tras na světě, podmořský život náhle ožil. Tankery a nákladní lodě nahradili skákající delfíni.

Zvířecí království

S týdny plynoucími v klidu a tichu se příroda začala ozývat mnohdy až surrealistickými způsoby. Ovce žijící spolu s velšskými vesničany najednou neměly důvod neprocházet se na kruhových objezdech nebo dětských hřištích. Výletu na most Golden Gate neodolal kojot. Poprvé po deseti letech dostaly pandy v liduprázdné hongkongské zoo chuť na páření.

Ve srovnání s rokem 2019 zaznamenal iRecord o 66 % více včel, vos, mravenců, o 33 % více veverek a dalších hlodavců, o 13 % více jelenů a dalších kopytníků. Britové spatřili o 143 % více netopýrů, o 11 % více vážek, o 97 % více motýlů a můr a o 18 % více ježků, krtků a rejsků.

S nařízením držet se doma se Britové paradoxně začali více rozhlížet kolem sebe a o přírodu se zajímat. Během prvních 100 dnů uzavření země na webové stránce iRecord pro pozorování divočiny přibylo téměř půl milionu příspěvků, což je o 54 procent více než ve stejném období v loňském roce. Nejvíce si Britové všímali motýlů (129 000 pozorování) a můr (90 000 pozorování). Ale ve srovnání s loňskem lámou rekordy netopýři, jejichž počet za poslední měsíce vzrostl 2,4krát.

Podle Přírodovědného muzea se z Britů stali milovníci ptáků. Možnost zdarma se zaregistrovat do programu pozorování ptáků British Trust for Ornithology využilo 20krát více lidí než v předchozích pěti letech.

Foto: Profimedia.cz

Vítězný snímek britské fotografické soutěže Life in Lockdown.

„Během období uzamčení jsme zaznamenali jasný nárůst pozorování divoké zvěře, protože lidé si užívali slunečné počasí a měli více času si všímat divočiny a spojení s přírodou,“ říká David Roy, vedoucí Centra biologických záznamů UKCEH. „Tato data jsou pro vědce neuvěřitelně cenná pro lepší pochopení života živočišných a rostlinných druhů po Velké Británii.“

Vědci považují data o rychlém zlepšení stavu přírody minimálně jako motivační. Všechna tato čísla totiž spíš než o chování zvířat vypovídají o chování lidí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené