Hlavní obsah

Ztratili jsme dva roky, říká Greta Thunbergová. Sejde se s Merkelovou

Foto: Profimedia.cz

Klimatická změna si letní dovolenou nebere, musíme tak nadále protestovat, uvedla Thunbergová v srpnu na Instagramu.

Reklama

19. 8. 2020 19:19

Uběhly dva roky od první školní stávky za klima. Její hlavní tvář Greta Thunbergová spolu se svými kolegyněmi napsala text, který vysvětluje, proč se za dva roky příliš nezměnilo. Aktivistky také čeká setkání s Angelou Merkelovou.

Článek

Stávkovat začala v roce 2018 krátce po konci nejteplejšího švédského léta za posledních 262 let, které bylo plné sucha a lesních požárů. Tehdy si ještě neznámá patnáctiletá dívka podle svých slov položila otázku, proč se něco učit ve škole, když politici nevěnují pozornost faktům. Thunbergová se tak rozhodla, že až do 9. září, kdy se ve Švédsku konaly celostátní volby, nebude navštěvovat školu a místo do lavic zamíří před budovu švédského parlamentu. Ukončení stávky? Až budou politici věnovat pozornost klimatické krizi.

Dívka spojená neodmyslitelně se žlutou bundou a cedulí s nápisem „Skolstrejk för klimatet“, tedy „Školní stávka za klima“ takto před parlamentem proseděla dva týdny, kdy také rozdávala letáčky s jasným sdělením. „Dělám to proto, protože vy dospělí kašlete na moji budoucnost“, psalo se na nich. Při poznámce, že by radši měla být ve škole, mladá Švédka reagovala, že „učebnice má s sebou, neví ale, o co ve škole přichazí“. „Na faktech už nezáleží, politici nenaslouchají vědcům, tak proč bych se já měla učit?“, argumentovala Thunbergová.

Její protesty byly pro svět překvapením, Švédsko totiž ten samý rok představilo „nejambicióznější klimatický zákon na světě“, pomocí něhož má země dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2045, čímž bez problémů splní požadavky Pařížské klimatické dohody. „Je toho příliš málo a přichází to příliš pozdě,“ prohlásila tehdy Thunbergová.

Spokojená není Thunbergová ani po dvou letech, které podle ní svět promrhal, místo aby jednal. „Když se ohlédnu za těmi dvěma roky, stalo se toho opravdu hodně. Miliony lidí vyrazily do ulic a 29. listopadu 2019 Evropský parlament vyhlásil klimatickou a environmentální nouzi,“ píše ve svém textu na webu deníku Guardian švédská aktivistka. „V posledních dvou letech ale také svět vyprodukoval 80 miliard tun oxidu uhličitého. Viděli jsme také pokračující přírodní katastrofy v různých koutech planety. Mnoho životů a živobytí bylo ztraceno, a to je teprve začátek,“ dodala Thunbergová.

Podle Švédky a jejích kolegů musí boj proti klimatické změně zahrnovat větší aktivitu bohatých států, které musí zastavit své některé aktivity, jež způsobují další znečištění. Světoví lídři mluví o „existenciální krizi, když ale přijde na věc, jsem stále ve stavu popírání“, kritizuje Thunbergová. „Mezera mezi tím, co je potřeba dělat, a co se reálně dělá, se každou minutou zvětšuje,“ dodává aktivistka. Podle ní a jejich kolegyň Luisy Neubauerové, Anuny de Weverové a Adélaïde Charlierové jsou „jádrem problému směs arogance, popírání a nevědomosti“.

Ve čtvrtek se má Thunbergová spolu s Luisou Neubauerovou sejít s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž země právě předsedá radě EU. Po kancléřce mají aktivistky požadovat zastavení investic do fosilních paliv a stanovení závazných limitů produkce skleníkových plynů.

Jako velká šance na změny se jevila koronavirová krize. Během ní sice množství emisí v ovzduší kleslo, na oteplování planety ale bude mít pouze zanedbatelný dopad, zjistili vědci na základě dat od technologických gigantů. Takzvané „záchranné balíčky“ pro ekonomiky zemí G20 navíc podporují převážně fosilní paliva, nikoli obnovitelné zdroje energie.

Výjimkou je právě Německo, které plánuje do obnovy ekonomiky napumpovat 130 miliard eur, z toho 40 miliard je určeno na snížení závislosti na fosilních palivech, stát tak investuje do hromadné dopravy, elektromobilů nebo energické udržitelnosti. V ostatní státech se toho ale děje jen málo, domnívají se aktivistky.

„Uvědomujeme si, že svět je komplikovaný a že to, co požadujeme, nemusí být snadné a vypadat realisticky,“ uvádí kvarteto kolem Thunbergové. „Mnohem nerealističtější by ale bylo myslet si, že naše společnosti dokáže přežít globální oteplování, které na nás míří,“ dodávají. Podle organizátorek stávek lidstvo nevyhnutelně míří k zásadním změnám, otázkou podle nich je, jestli je budeme mít v režii my, nebo už pouze příroda.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované