Hlavní obsah

Zuckerberg a spol. vypovídali v Senátu o cenzuře. Šlo ale spíš o politiku

Foto: Shutterstock.com

Slyšení se účastnil i zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg. Ilustrační fotografie.

Reklama

29. 10. 17:59

Generální ředitelé tří technologických gigantů - Mark Zuckerberg za Facebook, Sundar Pichai za Google a Jack Dorsey za Twitter - stanuli ve středu před americkým Senátem. Tři a půl hodiny odpovídali na téma filtrování příspěvků.

Článek

Mark Zuckerberg, Sundar Pichai a Jack Dorsey zasedli jakožto zástupci společností Facebook, Google a Twitter k výslechu v Senátu USA.

Předvolal je, aby pomohli s plánovanou reformou zákona o poskytování internetových služeb. Ta by uložila sociálním sítím odpovědnost za obsah, který na jejich stránkách zveřejňují uživatelé. Podle agentury Reuters ale během středečního, převážně virtuálně uskutečněného výslechu, šlo spíš o politické měření sil než o snahu dosáhnout prospěšného řešení. Republikánští senátoři prý věnovali většinu času obviňování tří generálních ředitelů z potlačování konzervativních hlasů na jejich platformách. Demokraté se zaměřovali na nedostatečné snahy platforem filtrovat dezinformace, které mohou ovlivnit nadcházející volby. Na diskuzi o reformě tak zbylo poměrně málo času.

Některým senátorům z řad amerických republikánů a demokratů vadí skutečnost, že nelze žalovat internetové společnosti za obsah příspěvků jejich uživatelů. Zcela bez postihu mohou společnosti také rozhodovat o tom, které příspěvky vymažou či ponechají online.

Tuto ochranu poskytuje internetovým platformám paragraf 230 zákona „o slušné komunikaci“ (Communications Decency Act) z roku 1996, který zbavuje poskytovatele internetových služeb, jako například sociálních sítí, odpovědnosti za informace zveřejněné jejich uživateli, jakkoliv jsou jejich příspěvky nenávistné či nelegální. Původně měl tento zákon chránit internetové poskytovatele typu BT nebo Comcast. Nyní se však ozývají hlasy, podle kterých je paragraf 230 zastaralý.

„Paragraf dovoluje internetovým podnikům nechat své uživatele zveřejňovat příspěvky a potom unikat odpovědnosti za následky zviditelňování nebo potlačování těchto příspěvků,“ uvedla profesorka Fiona Scott Morton z Yale University pro BBC.

Podle všech tří generálních ředitelů je paragraf 230 důležitou legislativou, díky které mají možnost dosáhnout rovnováhy mezi zachováním svobody projevu a moderováním zveřejněného obsahu. Zároveň přiznali, že by byli otevření změnám. Souhlasí s tím, že by měli nést odpovědnost za svoji vydavatelskou činnost, ale odmítli tvrzení, že se jejich platformy chovají jako rozhodčí v politickém diskurzu.

Jack Dorsey z Twitteru prohlásil, že jeho platforma nemá žádný vliv na výsledky amerických voleb. „Kdo vás sakra zvolil a postavil do čela rozhodování o tom, co mohou média sdělovat a co mohou Američané slyšet,“ odvětil mu republikánský senátor Ted Cruz. Narážel tím na rozhodnutí Twitteru nezveřejňovat na své platformě očerňující články z New York Post o synovi demokratického prezidentského kandidáta Joe Bidena.

Demokratický senátor Brian Schatz označil celý výslech za nesmysl. „Tohle je šikana sloužící jen volebním účelům,“ prohlásil.

Výslech neposunul debatu o paragrafu 230 nikam dál. Republikáni včetně prezidenta Donalda Trumpa se budou nadále snažit o jeho úplné zrušení. Tvrdí, že Facebook, Google a Twitter cenzurují konzervativní hlasy. Demokraté by preferovali opatrnou revizi celého zákona, která by platformy ochránila od žalob na základě nevhodného obsahu uživatelů, ale omezila šíření dezinformací.

Zrušení zákona nebo jeho reformu by musel schválit Senát i Sněmovna reprezentantů, dvě rovnoprávné komory amerického Kongresu. Ten se sestavuje každé dva roky vždy k 3. lednu. „Myslím, že reforma paragrafu 230 bude v příštím Kongresu na pořadu jednání, nehledě na výsledek prezidentských voleb,“ uvedla pro agenturu Reuters demokratická reprezentantka Anna Eshoo.

Američtí zákonodárci nejsou jediní, kdo se snaží o reformu internetové legislativy. Evropská komise má v prosinci předložit návrh tzv. Digital Services Act. Ten by měl docílit komplexní regulace různých odvětví internetu, včetně došlápnutí si na zveřejňování nenávistného obsahu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené