Hlavní obsah

Svět

Článek
Načíst novější články
 •

Další stovky Čechů se vrací z Blízkého východu

Z válkou zasaženého regionu Blízkého východu se do Česka vrátí další stovky lidí. Na cestě do Prahy je plně obsazený repatriační let z Dubaje ve Spojených arabských emirátech, odpoledne z Prahy odstartovalo ministerstvem zahraničních věcí objednané letadlo do saúdskoarabského Rijádu, které se do Česka vrátí nad ránem.

V noci se očekává také přílet zcela vyprodané pravidelné linky z Dubaje. Na dotaz ČTK to v sobotu v podvečer sdělili mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková a mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő.

Podle dřívějších údajů by mělo do Prahy přiletět také letadlo z egyptského Šarm aš-Šajchu, které původně mířilo do Ománu. Mluvčí ministerstva k tomuto vládnímu letu neměl v podvečer žádné bližší informace.

Aerolinie Emirates, které ve čtvrtek obnovily pravidelné spojení mezi Prahou a Dubají, podle webu pražského letiště v sobotu dopoledne vypravily z pražského letiště minimálně jedno letadlo, odpolední let má zpoždění, noční je zrušený. „Vzhledem k aktuální situaci na Blízkém východě evidujeme zrušené lety,“ upozorňuje letiště na webu. Lidé by měli kontaktovat dopravce.

Během posledních dnů se vládními repatriačními lety i komerčními linkami vrátily z ohrožené oblasti stovky Čechů. Podle údajů ministerstva zahraničí je v systému dobrovolných registrací Drozd registrováno asi 4300 Čechů. Nejvíc v Dubaji, která patří k oblíbeným turistickým destinacím i klíčovému tranzitnímu letišti mezi Evropou a Asií. V noci na sobotu přistála v Praze dvě letadla Smartwings, kterými z Dubaje přicestovalo asi 380 lidí. Šlo o repatriační let a pravidelnou linku.

 •

Spojené státy začaly ve válce s Íránem využívat britské vojenské základny

Spojené státy začaly v konfliktu na Blízkém východě využívat k obranným operacím britské vojenské základny. Podle agentury AFP o tom v sobotu informovalo britské ministerstvo obrany. Londýn s přítomností amerických vojsk na některých základnách souhlasil v neděli poté, co čelil ostré kritice ze strany prezidenta Donalda Trumpa, že odmítl povolit jejich využití k úvodním americko-izraelským úderům proti Íránu.

„Spojené státy začaly využívat britské základny pro určité obranné operace s cílem zabránit Íránu v odpalování střel, které představují ohrožení britských životů,“ uvedlo ministerstvo na síti X.

AFP píše, že na základně ve Fairfordu na jihozápadě Anglie přistály americké bombardéry B-1. Vedle této základny v Evropě budou moci Američané využít také základnu Diego García v Indickém oceánu. Podle serveru BBC proti americkým silám protestovaly ve Fairfordu desítky demonstrantů.

Ministerstvo obrany v příspěvku rovněž uvedlo, že britské letouny Typhoon a F-35 pokračují v operacích nad Jordánskem, Katarem, Kyprem a širším regionem, aby bránily zájmy Británie a jejích spojenců. Tyto letouny v posledních dnech sestřelily zejména drony nad Jordánskem či Irákem.

Dron íránské výroby zasáhl v noci na pondělí také britskou vojenskou základnu Akrotiri na Kypru. Londýn následně rozhodl o posílení své přítomnosti v oblasti. Vyslání jednotek ke Kypru přislíbily také Itálie, Španělsko, Francie a Nizozemsko.

 •

Analýza vyhodnotila pád režimu v Íránu jako nepravděpodobný, píše Washington Post

Utajená analýza americké Národní zpravodajské rady (NIC), dokončená zhruba týden před zahájením izraelsko-amerických úderů v Íránu, dospěla k závěru, že i rozsáhlá ofenziva by patrně nesvrhla íránský teokratický režim a armádu. Scénář, při němž by vládu převzala íránská opozice, přitom analýza vyhodnotila jako nepravděpodobný. S odvoláním na tři informované zdroje to v sobotu napsal zpravodajský deník The Washington Post (WP).

Zpráva, dokončená asi týden před tím, než Spojené státy a Izrael zahájily údery, podle zdrojů obeznámených s jejími závěry popisovala možné scénáře nástupnictví. Ty by mohly nastat buď v případě cílené kampaně proti íránským vůdcům, nebo při širším útoku zaměřeném na politické vedení a státní instituce země.

V obou variantách zpravodajská analýza dospěla k závěru, že íránský duchovní a vojenský establishment by na případné zabití Chameneího reagoval podle zavedených postupů, jejichž cílem je zajistit kontinuitu moci, uvedly zdroje. Možnost, že by kontrolu nad zemí převzala roztříštěná íránská opozice, byla podle zdrojů označena za „nepravděpodobnou“. Zdroje hovořily pod podmínkou zachování anonymity, protože jde o utajovanou zprávu.

Národní zpravodajská rada (National Intelligence Council, NIC) se skládá ze zkušených analytiků, kteří připravují analýzy určené k tomu, aby odrážely společné hodnocení všech 18 zpravodajských agentur ve Washingtonu, poznamenal WP. NIC je podřízená americkému ředitelství tajných služeb, které se ke zprávě WP odmítlo vyjádřit.

Bílý dům v odpovědi na žádost o komentář WP nesdělil, zda byl o závěrech analýzy informován prezident Donald Trump, než schválil zahájení úderů. „Prezident Trump a jeho administrativa jasně vymezili své cíle v rámci operace Epic Fury: zničit íránské balistické rakety a jejich výrobní kapacity, zlikvidovat jejich námořnictvo, zastavit jejich schopnost vyzbrojovat spojenecké milice a zabránit tomu, aby kdykoli získali jadernou zbraň,“ uvedla v prohlášení mluvčí Bílého domu Anna Kellyová. Dodala, že íránský režim je na kolenou.

NačítámNačíst starší články