Článek
První dáma Československé a později i České republiky stála po boku Václava Havla napříč obdobím, které změnilo politickou i sociální scénu celé země. Olga Havlová byla v mnohém národní ikonou. Její osobitý přístup k životu a nekonečný elán dodával vítr do plachet nejen jejímu muži, ale především celému národu, kterému byla inspirací.
Sám sobě podezřelý prezident: 10 let bez Havla pohledem 10 osobností
Olga Havlová, rozená Šplíchalová, se narodila do chudé dělnické rodiny na pražském Žižkově. Přestože poměry rodiny byly velice skromné, Olga od mala navštěvovala filmová a divadelní představení. Spoustu času trávila také v knihovně. Ke kultuře si vybudovala vřelý vztah a ve svých dvaceti letech dokonce začala hrát v divadle.
Úraz ruky
Během mládí vystřídala řadu zaměstnání. Pracovala jako prodavačka, skladnice nebo účetní. Krátce po vyučení v mešťanské škole začala pracovat v Baťově továrně, kde při práci s jedním ze strojů přišla o čtyři prsty na levé ruce. Po zbytek života svůj hendikep skrývala. Často nosila rukavičky nebo šátek a zranění si tak málokdo všiml.
Olga a Václav Havlovi
Olga se se svým budoucím manželem seznámila během padesátých let. Stalo se tomu tak v pražské kavárně Slavia, kde Havel rád chodíval filozofovat nad šálkem dobré kávy. Přestože pocházeli ze zcela odlišných poměrů, v roce 1964 se vzali.
Unikátní snímky: 35 let s Václavem Havlem očima fotografa
V té době byla Havlova role umělce na výsluní. V roce 1963 napsal svou první velkou hru, pravidelně přispíval do několika divadelních periodik a účinkoval v Divadle Na zábradlí, kde byla Olga uvaděčkou.
Během manželovy role coby politika mu byla Olga ve všem oporou. Když byl Havel vězněn v letech 1979 až 1983, Olga se aktivně starala o manželovu disidentskou činnost a převzala vedení nad pravidelnými schůzkami, které Havel vedl s ostatními disidenty.
Po pádu totalitního režimu v České republice se Olga naplno věnovala dobročinným aktivitám. V roce 1990 založila nadaci “Výbor dobré vůle” a podpořila tím jedince s hendikepem, kterým pomáhala zařadit se do společnosti.
Vše o Sametové revoluci
Sametová revoluce: Jaké události následovaly po 17. listopadu 1989?
Onemocnění rakovinou a smrt
Charitativní činnost ji naplňovala. Spoustu času trávila mezi seniory, dětmi a lidmi s hendikepem, až sama onemocněla v roce 1994. Proti zákeřné rakovině bojovala až do roku 1996, kdy svůj boj prohrála. Posmrtně jí byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka za zásluhy o demokracii a lidská práva. Byla po ní pojmenována řada institucí po celé republice, včetně gymnázia Olgy Havlové v Ostravě-Porubě.
17. listopad | Den boje za svobodu a demokracii
Státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva připomínají hned dvě významná data - 17. listopadu 1939 byly po nepokojích po pohřbu studenta Jana Opletala uzavřeny vysoké školy, o 50 let později 17. listopadu 1989 pak proběhly studentské protesty na Národní třídě, které vedly k sametové revoluci a pádu komunistického režimu. Vyzkoušejte si online život v totalitě.