Hlavní obsah

Stát už udělil 33 výjimek z protiruských sankcí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Jan Adamec, Mapy.cz

Chladicí věže jaderné elektrárny Temelín.

Reklama

O výjimky ze sankčního režimu opakovaně žádala firma ČEZ, aby mohla obchodovat s českými strojírenskými podniky, které jsou v majetku třeba ruského Rosatomu či sankciovaného oligarchy Pumpjanského.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od začátku války na Ukrajině už Finanční analytický úřad (FAÚ) udělil 33 českým subjektům výjimky z protiruských sankcí.

Jak plyne z odpovědi poskytnuté Seznam Zprávám podle informačního zákona, některým žadatelům povolil úřad výjimku i opakovaně.

„Ve všech případech byla výjimka udělena proto, že to umožňuje příslušný právní předpis EU, který sankční režim zavádí,“ napsala redakci ředitelka právního odboru Finančního analytického úřadu Magdaléna Plevová.

Většina udělených výjimek se týká oblasti jaderné energetiky (37 procent případů) a farmacie (45 procent). „V ostatních případech byly důvody natolik roztříštěné, že nejsou statisticky významné,“ sdělila Magdaléna Plívová.

Jména žadatelů úřad stejně jako další konkrétní údaje o nich sice neposkytuje, u jaderné energetiky je však zřejmé, že o výjimky žádala hlavně firma ČEZ, aby mohla dále spolupracovat s některými strojírenskými podniky v majetku Rusů.

V případech farmacie už žadatelé zdaleka tak zřejmí nejsou, podle dostupných informací však šlo o export některých látek pro výrobu léků do Ruska.

Rosatom a oligarcha pod sankcemi

Že Finanční analytický úřad o výjimky ze sankcí už opakovaně žádala, potvrdila sama polostátní energetická firma ČEZ, pod niž patří české jaderné elektrárny v Temelíně a Dukovanech. Mluvčí firmy Ladislav Kříž redakci sdělil, že takových žádostí podali „ne více než deset“.

„Jde o výjimky zejména na jádro, ale jsou tam i jiné subjekty kritické infrastruktury,“ upřesnil. Bez toho by podle mluvčího nemohli dále spolupracovat s některými českými dodavatelskými firmami, které mají (nebo měly) ruské vlastníky, přičemž v některých případech jde navíc o sankcionované osoby.

Ladislav Kříž potvrdil, že žádosti ČEZ o výjimky se týkaly například strojírenských firem MSA a Škoda JS a společnosti Arako. Kvůli sankčním opatřením museli podle mluvčího ve firmě ČEZ prověřit celkem 155 tisíc subjektů.

Výjimka pro obchodování se strojírenskou firmou MSA, což je výrobce armatur se sídlem v Dolním Benešově na Opavsku, byla přitom nutná minimálně do srpna loňského roku.

Do té doby byl totiž v české evidenci skutečných majitelů jako konečný vlastník uveden sankciovaný ruský oligarcha Dmitrij Pumpjanskij. Právě do jeho skupiny TMK opavská firma už mnoho let patřila. Od srpna jsou v registru jako koneční vlastníci MSA uvedeni dva jiní Rusové, byť stále z okruhu Dmitrije Pumpjanského.

Ani s firmou Arako, což je zase opavský výrobce průmyslových armatur, by bez zvláštního povolení od FAÚ nebylo možné obchodovat. Tato firma je už zhruba 15 let součástí skupiny Atomenergomash, což je strojírenská divize ruské státní korporace Rosatom.

Velmi citlivý problém pak představoval případ plzeňské strojírenské firmy Škoda JS. Jejím majitelem byl dlouho ruský strojírenský holding OMZ, ovládaný ruskou státní Gazprombank (která je zase součástí impéria Kremlem kontrolovaného gigantu Gazprom).

ČEZ ale tuto Škodu JS, která je těžko nahraditelným dodavatelem zařízení a řešení pro jaderné elektrárny, od Rusů loni vykoupil.

Export látek na výrobu léků v Rusku

Seznam Zprávy se snažily zjistit něco víc i o relativně vysokém počtu výjimek udělených státním sankčním úřadem firmám v oblasti farmacie.

Žádné informace, čeho konkrétně a kterých firem by se výjimky mohly týkat, totiž nemají ani dvě české profesní asociace, které v tomto sektoru působí. Ani Česká asociace farmaceutických firem, jež sdružuje hlavní výrobce a dodavatele generických léků, ani Asociace inovativního farmaceutického průmyslu nemají od členů informace, že by někdo o výjimky žádal.

„Sankce, které Evropská unie na Ruskou federaci uvalila, se dosud netýkaly obchodování s léčivými přípravky. Případný zákaz dovozu či vývozu léčiv je složitý právně i fakticky,“ podotkla Eva Zahradnická, mluvčí prvně uvedené asociace.

Seznam Zprávy tak dodatečně znovu oslovily vedení FAÚ, aby okolnosti udělení „farmaceutických“ výjimek vysvětlilo. Ředitel úřadu Jiří Hylmar sice žádné konkrétnější údaje nesdělil, ale z kontextu jeho odpovědi vyplynulo, že v tomto případě jde o vývoz některých látek pro výrobu léků z Česka do Ruska.

Jde o to, že na ruský trh lze za určitých okolností (dle pravidel EU) vyvážet i „zakázané“ látky, pokud je to nezbytné právě pro zdravotnické nebo farmaceutické účely, případně pro civilní jadernou energetiku. „Pokud tedy vývozce chce do Ruska vyvézt některou z oněch látek a důvěryhodně prokáže, že to je nezbytné pro výrobu léků, pak mu FAÚ může vývoz povolit,“ uvedl ředitel FAÚ Hylmar.

Nicméně také zdůraznil, že je každý takový plánovaný export ze strany FAÚ před udělením výjimky důkladně prověřen. Zda například ruský odběratel (civilní továrna na výrobu léků) a koncový uživatel (např. ruská civilní nemocnice) jsou z hlediska sankcí „čistí“. A zda nehrozí, že zboží skončí v ruském vojenském zařízení.

Reklama

Související témata:

Doporučované