Hlavní obsah

České úřady se snaží odchytit bílé koně ruských oligarchů. Víc než neobratně

Foto: www.kremlin.ru

Andrej Kozicyn (na snímku s Vladimirem Putinem) je posledním z ruských oligarchů s vazbou na Česko, který přibyl na sankční seznam EU. Už stačil prodat továrnu na letadla v Kunovicích, otazníky teď visí nad karlovarským hotelem.

Reklama

7. 8. 10:32

Odborníci doporučují inspirovat se při zmrazování ruského majetku Polskem. Tam mají už od dubna vlastní sankční seznam, kam přidávají osoby napojené na Putinův režim.

Článek

České úřady přiznávají, že se často dostávají se zmrazováním ruského majetku do potíží. A to v situacích, kdy jej už nevlastní přímo sankcionovaní ruští funkcionáři a oligarchové, nýbrž s nimi spřízněné osoby. Přibývá i případů fiktivních převodů na tzv. bílé koně.

Nový ředitel Finančního analytického úřadu (FAÚ) Jiří Hylmar v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy přiznal, že není až takový problém obstavit konto manželky sankcionované osoby, ale už třeba u sourozenců se dostávají do potíží s dokazováním.

„Nejsem ten, kdo by dokázal posoudit, že jeden z těch dvou bratrů je radikální stoupenec (Putinova) režimu a druhý třeba radikální odpůrce,“ poukázal na složitost dokazování Hylmar.

Připomněl, že ve Švýcarsku byly úřady kvůli důkazní nouzi už nuceny některý zajíštěný majetek zase odblokovat.

Janusz Konieczny - poradce pirátského ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra Ivana Bartoše - říká, že dohledávání majetku sankcionovaných osob často připomíná závody kdo s koho.

„Buďto jsou rychlejší ve spolupráci se zahraničními partnery naše úřady a nebo sankcionovaná osoba, která se snaží převést majetek na bílé koně,“ uvádí analytik, který se od vypuknutí války na Ukrajině problematikou sankcí zabývá a pomáhá připravovat některé vládní materiály.

Věří, že s vyhledáváním a zamrazováním majetku osob napojených na Putinův režim pomůže připravovaný tzv. Magnitského zákon a od něj odvozený národní sankční seznam.

Odchod potrubního krále

Jedním z nedořešených případů zavánějících kamufláží, který právě na popud Ministerstva pro místní rozvoj začal už v jarních měsících řešit FAÚ a rejstříkový soud, se týká strojírenského podniku MSA se sídlem v Dolním Benešově na Opavsku.

Tradiční domácí výrobce průmyslových armatur patří už mnoho let do skupiny TMK, kterou měl až donedávna plně pod palcem přední ruský oligarcha Dmitrij Pumpjanskij. Koncern s mnoha filiálkami se zaměřuje na výrobu potrubí pro ropovody, plynovody a další odvětví.

Pumpjanskij je přitom už od začátku března na sankčním seznamu EU, stejně tak jeho manželka a syn. Jedním z důvodů pro zapsání na černou listinu je fakt, že byl v úzkém kruhu oligarchů, kteří se v den vypuknutí války na Ukrajině sešli v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Prakticky okamžitě, co se na sankční soupisku dostal, opustil on i jeho syn Alexander vedení TMK, firma oznámila, že skončil i jako beneficient.

Čistě teoreticky by majetek Pumpjanských v Česku měl být už dávno zablokován, ale potvrzeno je to zatím jen u hotelu Westend v Mariánských Lázních, který taktéž patří do rodinného impéria.

Co se týče MSA, sama moravskoslezská armaturka na konci března oznámila změnu majitelů, kdy novými vlastníky mateřské firmy má být místo Pumpjanského šestice osob.

„Žádný z vlastníků není osobou, vůči které jsou uplatněny jakékoliv sankce EU v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem,“ zdůraznila údajnou „očistu“ v tiskovém prohlášení firma z Opavska, která zaměstnává asi 400 lidí.

Ruské majetky na kolotoči

Seznam Zprávy v minulých týdnech popsaly sérii převodů firem, v němž hráli roli ruští podnikatelé ohrožení sankcemi:

Deník N už tehdy jako první upozornil na to, že většina z šesti údajných nových vlastníků jsou vrcholoví manažeři koncernu TMK, tedy Pumpjanského lidé.

Oznámený převod majetku na nové osoby se přitom až do dnešních dnů nepropsal do české evidence skutečných majitelů. Tam je i po více jak čtyřech měsících stále uveden Dmitrij Pumpjanskij.

Podle informací Seznam Zpráv z okolí samotné firmy MSA by se v evidenci skutečných majitelů měla v nejbližších dnech objevit dvojice ruských manažerů Maxim Kurbatov a Andrej Zimin. Ti byli nově nahlášeni u rejstříkového soudu.

O odstřižení od původního vlastníka by v takovém případě sotva mohla být řeč.

Oba tito muži jsou totiž společně s Pumpjanským vedeni jako ředitelé v mateřské kyperské společnosti TMK Steel Holding Limited, jak lze vyčíst z kyperského rejstříku.

Foto: Wikipedia.org

Dmitrij Pumpjanskij, jehož koncern TMK se stal lídrem ve výrobě ocelového potrubí, na snímku s Vladimirem Putinem.

Na výsledek čeká i ČEZ

Samotná firma MSA nechce nyní připravované změny v evidenci jakkoliv komentovat. „Děkujeme za zájem o naši společnost, ale k celé záležitosti se nebudeme vyjadřovat,“ uvedl PR manažer MSA Martin Határ.

Nevyjádřil se ani k některým dosud nepotvrzeným spekulacím z byznysových kruhů, že čeští cifršpioni z FAÚ měli už dříve firmě z Dolního Benešova zablokovat bankovní účty.

Nevyjasněná situace kolem majitelů MSA se dotýká i polostátní firmy ČEZ a českých jaderných elektráren.Výrobce průmyslových armatur totiž dodává některé technologické prvky do Temelína a Dukovan.

Z hlediska obecných pravidel mezinárodních sankcí by ČEZ výrobky z MSA teď vůbec neměl odebírat, ale polostátní energetická firma má nyní od FAÚ udělenu výjimku. Čeká, jak to nakonec s avizovanou změnou majitele dopadne, zda sankciovaný Pumpjanskij z evidence skutečných majitelů opravdu zmizí.

„FAÚ teď musíme informovat o každé smlouvě, a to neprodleně,“ uvedl na konci července na dotaz Seznam Zpráv mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Hotel ukrytý za švýcarskou firmou

Případ sankcionovaného ruského oligarchy Pumpjanského není jediný, který se nyní bezprostředně dotýká České republiky.

Na konci července přibylo v rámci sedmého sankčního balíčku na evropskou soupisku dalších asi pět desítek osob a mezi nimi i další významný ruský multimiliardář, který má dlouholeté byznysové aktivity v českém průmyslu. Jde o Andreje Kozycina, spoluzakladatele, spolumajitele a donedávna i generálního ředitele obří ruské těžebně-metalurgické skupiny UGMK (i on okamžitě po červencovém uvalení sankcí oznámil odchod z vedení mateřského koncernu).

Muž vyznamenaný Putinem byl od konce roku 2018 v Česku veden jako konečný vlastník moravské firmy Aircraft Industries. Na konci letošního dubna ale výrobce civilních letadel  z Kunovic na Uherskohradišťsku oznámil, že jeho novým majitelem bude česká firma Omnipol vlastněná rodinou podnikatele Richarda Hávy.

Mohlo by se zdát, že po finančním vypořádání tohoto prodeje už ani není co Andreji Kozycinovi v Česku zabavovat, nicméně otazník stále visí minimálně nad karlovarským lázeňským hotelem Schlosspark.

Vlastníkem stejnojmenné firmy, které hotel patří, je už mnoho let švýcarská společnost SM Trade, ale - jak už Seznam Zprávy dříve upozornily - nitky vedou právě k vedení ruské UGMK. Nejen ke Kozycinovi, ale i k hlavnímu akcionáři ruského koncernu, Iskanderu Machmudovovi, který na evropském sankčním seznamu dosud není.

Rusové právě do tohoto hotelu dle pamětníků pravidelně svolávali firemní akce, létali tam na rekondiční pobyty i ruští kosmonauté.

Současný ředitel Schlossparku Michal Vinš historické vazby na oba oligarchy z UGMK nevylučuje, nicméně také uvádí, že on sám s žádnými ruskými vlastníky do kontaktu nepřišel.

„Jestli v minulosti tyto vazby byly nebo nebyly, to nevím, mně tyto informace nikdo nepředal. Já jsem v současné pozici od listopadu 2021 a  reportuji jen švýcarské firmě SM Trade,“ uvedl Vinš na dotaz Seznam Zpráv. Na pozdější doplňující dotaz už nereagoval.

Jako skutečný majitel firmy, které patří hotel Schlosspark, je dnes uváděn Michael Grūnstein, občan Lichtenštejnska. Muž se stejným jménem byl přitom v minulosti v některých zahraničních médiích uváděn jako osoba zapletená do údajného praní špinavých peněz právě kolem UGMK.

I to je patrně jeden z důvodů, proč dokonce i někteří Rusové podnikající v Česku tvrdí, že si sankcionovaný Andrej Kozycin vliv na karlovarský hotel přes švýcarské struktury a spřízněnou osobu udržel.

Foto: www.booking.com

Lázeňský hotel Schlosspark v centru Karlových Varů. Na rekonvalescenční pobyty do sanatoria v minulých letech přijížděli i ruští kosmonauté.

Národní seznam jako východisko?

Konečné slovo při prověřování a případném zmrazování majetku bude mít ale Finanční analytický úřad. Ten se vyhýbá komentování jednotlivých sankčních případů.

Již jednou citovaný analytik a poradce z Ministerstva pro místní rozvoj Janusz Konieczny zdůrazňuje, že u sankcionovaných osob je vždy třeba přetrvávající vliv na firmy prokázat, nestačí jen indicie.

Situaci podle něj ztěžuje třeba i skutečnost, že dokumenty ruských úřadů jsou nespolehlivé. Problémy jsou podle něj i s ruským obchodním rejstříkem, který má občas „technické výpadky“.

Podle Konieczného by měl v obstavování majetku v Česku pomoci připravovaný národní sankční seznam, kam by se měli dostat ti ruští podnikatelé a političtí činovníci z Putinova okruhu, kteří zatím na evropském seznamu nejsou.

Za příklad hodný následování dává sousední Polsko, které má svůj vlastní seznam už od dubna. Nachází se na něm aktuálně 49 subjektů, u každé položky je zařazení podrobně zdůvodněno.

„Analogicky k tomu musíme přistupovat v Česku navzdory tomu, že společnosti ruských oligarchů se proti tomu budou ostře bránit,“ soudí Janusz Konieczny.

I Noční vlk ze Slovenska

Při posledním (červencovém) rozšíření sankčního seznamu EU na soupisku přibyl i slovenský občan Jozef Hambálek, který je předsedou evropské odnože proputinovského ruského motorkářského klubu Noční vlci.

Jak upozornil Jiří Skuhrovec - majitel firmy Datlab, která analyzuje ruské majetky - Hambálek má v ČR společnosti Simple Mc Trade a EKOTHERMA fasteners, na které by se též měly vztahovat sankce.

Podle bývalého policejního vyšetřovatele a experta na finanční kriminalitu Kamila Kouby pomůže, až se na obcházení mezinárodních sankcí bude skutečně důsledně hledět jako na trestný čin.

Podotýká, že majetek je na bílé koně často převáděn jen jaksi preventivně, tedy ještě dříve než se vůbec daná osoba na sankční seznam dostane. Nebo rychleji, než stačí úřady zareagovat.

„V současné době je jediné řešení - zachycení převodu a jeho nahlášení FAÚ ještě před realizací,“ uvádí Kouba, nicméně usuzuje, že změna optiky ze strany orgánů činných v trestním řízení by umožnila i dodatečné zabavení majetku u následných vlastníků.

„V podstatě jde tedy o možnost propojit sankcionovaný majetek s trestným činem, například praním peněz. Pak je možné takový majetek zajistit i u dalších osob,“ vidí cestu, jak jít i po bílých koních.

I Děripaskův bratranec

I Evropská unie ukázala, že v případě potřeby dokáže jít poměrně důsledně i po nových vlastnících, u nichž předpokládá, že majetek jen zakrývají, aby pomohli s kamufláží původnímu ruskému vlastníkovi.

Na sankčním seznamu EU v  červenci nově přibyl i Pavel Ezoubov, bratranec Olega Děripasky, tedy předního oligarchy, který je v Česku znám jako spolumajitel stavebního koncernu Strabag.

„Oleg Děripaska na svého bratrance Pavla Ezoubova převedl rozsáhlý majetek, mimo jiné několik nemovitostí ve Francii, hotel v rakouském Lechu a rovněž na Ezoubova převedl správu společnosti Terra Limited. Ezoubov dále kontroluje společnost, která vlastní vilu ve Washingtonu, spojenou s Olegem Děripaskou,“ píše se ve zdůvodnění.

I touto cestou - dodatečných sankcí na spřízněné osoby - by Česko mohlo jít. Ovšem zatím je to také jen teorie.

Co se týče evropského seznamu, tam se totiž dle dostupných informací ještě ani jednou české diplomacii nepodařilo některého z kandidátů „protlačit“ .

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované