Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Senátoři měli ve středu rozhodnout, co se stane s právy homosexuálních párů. Na stůl jim doputovaly změny v občanském zákoníku, které v únoru schválili poslanci.
Na debatu ale vůbec nedošlo. Senátoři bod vyřadili z programu - tím uplyne lhůta na projednání, zákon tak půjde ve sněmovní verzi přímo k prezidentovi. Návrh umožní stejnopohlavním párům uzavřít svazek zvaný partnerství s možností přiosvojit si potomka partnera.
Aby se Senát předlohou vůbec nezabýval, prosazovali podporovatelé rozšíření práv homosexuálních párů. Obávali se totiž, že pokud senátoři začnou do předlohy „vrtat“ a vrátí ji Sněmovně k novému projednání, zhroutí se křehký kompromis a nakonec neprojde vůbec nic.
„Diskuze na výborech proběhla a byla bohatá. Projednávat tento bod znovu na plénu znamená dlouhou diskuzi bez jasného výsledku. Pokud bychom vrátili tento zákon do Poslanecké sněmovny, tak by ten zákon pravděpodobně zanikl a to by pro nás byl problém,“ komentoval to senátor Jan Sobotka (STAN).
„Já patřím k lidem kteří by rádi práva narovnali, ale vidím, že nemáme dost hlasů. A pouze by se odehrála diskuze, která by jim ublížila,“ dodal senátor Václav Láska (SEN21).
Konzervativnější senátoři byli proti tomu, aby Senát nechal novelu projít bez rozpravy a hlasování. „Je to citlivé téma a my se tím nebudeme zabývat? Varianta ‚nezabývat se tím‘ je pro zákony, kde není problém, kde Senát nemá žádnou věc, kterou by chtěl přinést,“ zlobila se lidovecká senátorka Jitka Seitlová.
„Nedegradujme Senát tím, že tento bod jen vyřadíme z programu,“ přimlouval se Michael Canov (SLK).
Boj o práva
Poslanci se v únoru zabývali návrhem známým jako „manželství pro všechny“, který by práva homosexuálních párů zcela narovnával. Sněmovnou ovšem prošla jen osekaná verze. Ta zajišťuje možnost uzavřít partnerství, přiosvojit si dítě partnera nebo společné pěstounství.
Někteří senátoři chtěli oproti poslancům návrh osekat ještě více - především konzervativní senátor Zdeněk Hraba, podpořený například Jitkou Chalánkovou nebo Danielou Kovářovou.
Hraba chtěl například omezit adopce pouze na biologické potomky. „Musí nastat výklad, kdo je rodičem a kdo je partnerem. Nerad bych byl svědkem, aby aktivističtí soudci úplně změnili vůli Poslanecké sněmovny, jaká má být právní úprava rodinného práva a třeba i osvojení,“ argumentuje Hraba.
Hrabův návrh také vylučoval společné pěstounství pro partnery a neumožňoval ženám v partnerství podstoupit umělé oplodnění.
Pokuta za „nepřiznání otce“
Návrh také obsahoval sporné zavedení nového přestupku, který by se dotkl žen podstupujících asistovanou reprodukci. Senátor míří na lesbické páry, dotkl by se ale i heterosexuálních žen.
Návrh se týká situací, kdy žena podstoupí umělé oplodnění, k čemuž potřebuje podepsaný souhlas od muže. Tomuto muži by pak měla svědčit takzvaná „domněnka otcovství“. Hraba ovšem tvrdí, že dochází k případům, kdy žena při porodu následně tvrdí, že jí otec dítěte není znám, a do rodného listu jej nezapíše.
„Z praxe je známo, že lesbické páry nezřídka obcházejí zákon právě tak, že využijí neprovázanost právní úpravy umělého oplodnění, domněnky otcovství a zápisu otce do matriky,“ tvrdí senátor v důvodové zprávě. Nově by chtěl takové jednání pokutovat sankcí ve výši deseti tisíc korun.
