Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Novinka na operačním sále v brněnské Dětské nemocnici zaznamenala první úspěšnou operaci v polovině dubna, kdy lékaři robotickým ramenem úspěšně zavedli implantát do ucha roční holčičky, která neslyšela od narození.
U nás byl tento zákrok robotickým ramenem proveden poprvé, ve světě se zatím něco podobného podařilo jen párkrát. Výhodou v tomto případě je, že pro nemocnici i pro pacienty je stroj zdarma, nemocnice se totiž na jeho vzniku podílela. „Rameno máme k dispozici zdarma na dobu neurčitou, naší pacienti tedy mají štěstí, že ho mohou využít zdarma,“ říká přednosta Kliniky dětské otorinolaryngologie Milan Urík.
Časem i pro dospělé
Ročně se narodí zhruba 100 dětí bez sluchu, kterým nový přístroj pomůže, kromě nich se ale dá použít i v situacích, kdy dítě přišlo o sluch později. V budoucnu by se mohlo rameno používat i u dospělých pacientů, zatím ho má ale k dispozici jen Dětská nemocnice.
Operatér ucho pacienta otevře, rameno pak samotný implantát šetrně vkládá.
Kochleární implantáty, které pomáhají slyšet lidem s velmi těžkou vadou sluchu, běžně zavádějí lékaři, lidská ruka ale podle přednosty Kliniky dětské otorinolaryngologie Milana Uríka nikdy nedokáže být tak precizní jako stroj.
„Robotické rameno zasouvá implantát konstantní, velice pomalou rychlostí a bez třesu, lze ho také následně dát ven zpětným chodem,“ popisuje Urík.
I při nastavení na maximální rychlost je pohyb ramene téměř neznatelný. Nejpomalejší rychlost, která se používá při operacích, je pak pouhá desetina milimetru za sekundu. Rameno ovšem i tak čas zákroku nijak významně neprodlužuje.
V budoucnu sluch i bez implantátu
Odteď už Dětská nemocnice plánuje veškeré zavádění implantátů provádět právě robotickým ramenem, preciznost a citlivost přístroje je totiž s rukou chirurga nesrovnatelná.
„I když už mám za sebou stovky implantací, tak vím, že chirurg nikdy nemá tak pevnou ruku, při zasouvání implantátu do hlemýždě ucha se mu třese a také pracuje v relativně velké rychlosti,“ objasňuje Urík. Poškození vnitřního ucha, ke kterému může při operaci lidskou rukou dojít, mimo jiné do budoucna u pacienta znemožňuje genovou terapii.
Na vývoji robotického ramene spolupracovala nemocnice s rakouskou firmou.
Genová terapie se v současnosti posunuje dopředu a podle Uríka je pravděpodobné, že za několik let ji budou moci pacienti podstoupit, aby slyšeli i bez implantátu. „Rozvoj genové terapie je na výsluní. Už máme první diagnózu, kde hluchý pacient dostal genovou terapii a pak slyšel. Je to taková první vlaštovka,“ říká Urík.
Jinými slovy, při použití robotického ramene se nepoškodí vláskové buňky v uchu, na rozdíl od operace lidskou rukou, kdy k poškození dojít může. Pacient s nepoškozenými buňkami bude mít v budoucnu šanci podstoupit genovou terapii a opět slyšet bez implantátu, dětským pacientům, kteří odteď zákrok podstoupí, tak zůstává naděje na to, že znovu uslyší bez pomoci technologie.
„Bude to veselejší“
Malá pacientka Laura, které je teprve něco málo přes rok, se vrátila do nemocnice na zapnutí implantátu. Maminka Magdaléna s babičkou Helenou sem přijely až z Kroměříže. Problémy se u dcery v nemocnici odhalily až postupně po řadě vyšetření, strach panoval především před operací. Teď je pro Magdalénu hlavní, že se všechno dotáhne do úspěšného konce. „Jsme rádi, že konečně uslyší. Bude to veselejší,“ usmívá se.
Zapnutí implantátu má na starosti klinický inženýr Jan Šíma, při prvním nastavování je podle něj potřeba vysoká opatrnost, dětský mozek si na novinku musí teprve zvyknout. „Mozek je v tomto období vývoje dítěte velmi plastický a velmi rychle si tak zvykne na elektrickou stimulaci z implantátu,“ vysvětluje Šíma.
Po zapnutí implantátu se ordinací rozlehne pláč malé Laury, což je podle Šímy častou reakcí. Slzami nešetří ani maminka s babičkou. „Je to úžasný, že malá Laurinka konečně slyší. Poprvé uslyší i svého malého brášku, budou si spolu moct hrát a komunikovat,“ říká babička dojatě.
Stimulace z implantátu musí být postupná, rodiče tak dostávají k dispozici ovládání, které jim umožňuje postupně navyšovat intenzitu podle přesných instrukcí. „Pacientovi je zpočátku dána malá stimulace tak, aby slyšel potichu, a postupně se dostává až na své maximum, kdy uslyší veškeré okolní zvuky s normální hlasitostí,“ vysvětluje Šíma. Kdy Laura uslyší naplno, si odhadnout netroufá, trvat to může dva týdny i dva měsíce.
