Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Obhajovat zlato s Pastrňákem na soupisce od první bitvy je rozhodně výhoda. Jen automaticky najet na notu, že jeden z nejlepších útočníků na světě sám zařídí další jásot z obýváků, by zrovna moudré nebylo.
Hvězdu je potřeba umět použít, mít plán a chystat se na variantu, že rozhodovat může i někdo jiný. Tohle se za mě daří lépe a lépe. Tady vidím výhodu současné generace, kterou si v národním týmu hýčká kouč Radim Rulík.
Už dva roky si chystá systém, dosazuje do něj hráče, zlepšuje svůj mustr i samotné aktéry. Takoví Ondřej Beránek, Daniel Voženílek, Tomáš Kundrátek, Libor Hájek, Jakub Flek nebo Jáchym Kondelík nemají dovednosti typu největších hvězd NHL. Ale dovedou Rulíkovi přesně splnit věci, které jsou potřeba, aby hokejový tým došel k úspěchu.
Zmínění borci neřeší ego, pracují podle nastaveného mustru, chápou, kdy puk nahodit, kdy vyrazit napadat a kdy se zatáhnout. Tohle jsou detaily, které nechají vyniknout výjimečným hráčům Pastrňákova typu. Pokud bude Martin Nečas fit, trenér si užije dva ofenzivní poklady z NHL v sestavě rovnou od prvního zápasu MS, což je velký benefit.
Rulík rád pracuje stylem, že není tak ultra důležité, aby jeho soubor měl nejlepší začátek turnaje, ale aby měl výjimečný konec. Díky tomu, že tentokrát bude mít většinu klíčových hráčů pohromadě už od startu turnaje, může být Česko silnější než před rokem v Praze.
Pokrok je vidět i v jedné zdánlivé maličkosti.
Před rokem se nominační tisková konference odehrávala v kulisách bizarní scény. Před domácím MS unavený Radim Rulík četl jména a úplně mu nevyšlo vysvětlení řezu, který v týmu před akcí provedl.
Nominace Česka na MS | Sport SZ
Brankáři:
Josef Kořenář (Sparta Praha), Daniel Vladař (Calgary/NHL), Karel Vejmelka (Utah/NHL).
Obránci:
Jakub Krejčík (Sparta Praha), Tomáš Kundrátek (Třinec), Filip Pyrochta (Mladá Boleslav), Libor Hájek (Pardubice), Jiří Ticháček (Kladno), Daniel Gazda (Ilves Tampere/Fin.), Filip Hronek (Vancouver/NHL), David Špaček (Iowa/AHL).
Útočníci:
Roman Červenka, Lukáš Sedlák, Jáchym Kondelík (všichni Pardubice), Matěj Stránský, Filip Zadina (oba Davos/Švýc.), David Pastrňák, Jakub Lauko (oba Boston/NHL), Michael Špaček (Sparta Praha), Ondřej Beránek (Karlovy Vary), Jakub Flek (Brno), Petr Kodýtek (IFK Helsinky/Fin.), Daniel Voženílek (Zug/Švýc.), Adam Klapka (Calgary/NHL).
Tentokrát všechno vypadalo profesionálně, ve větším klidu.
Nastal také čas, aby se Česko naučilo jezdit na turnaje v pozici jednoho z favoritů na medaile. Ne kvůli jedné zlaté z Prahy, vůbec. Ale jak se traduje, že tlak je vlastně odměna, protože pracujete dobře, tak tohle je zrovna ten příklad. Pod Rulíkem reprezentace hraje dobře, umí přehrávat evropské soupeře, kouč svým pohledem na hokej ovlivňuje i ostatní kolegy, pozvolna i české prostředí.
Traduje se, jak naší nátuře sedí, když se český sportovec bojí maléru, když na klíčovou akci odjíždí v pozici outsidera, ideálně, že se mu nadává, najde se společný nepřítel, dejme tomu média, takže se do hlav pak dostává symbol „všem ukázat“.
Jenže nakonec je to tak trochu pitomost.
Ve výsledku stejně rozhoduje kvalita. Buď ji máte, nebo ne. Buď k výjimečným rukám umíte zvládnout hlavu tak dobře, že nepotřebujete na sílu hledat nepřítele, nebo ne. Pak kvalita chybí.
Česko si na MS v Dánsku a ve Švédsku může vyzkoušet roli, že má předpoklad uspět. Mělo by mít dva výjimečné ofenzivní klenoty Pastrňáka s Nečasem, k dispozici bude i nejlepší český obránce současnosti Filip Hronek. Tým vede kouč, který ho už jednou dovedl k úspěchu a je za ním i poměrně dlouhá éra zajímavých výsledků. Navíc je cítit, co znamená Rulíkův hokej, takže nachystaný na dobrý výsledek je.
K tomu je potřeba připočíst vysokou evropskou kvalitu v hráčích typu Lukáše Sedláka, Romana Červenky, Matěje Stránského a dalších plus dva schopné brankáře z NHL Karla Vejmelku s Danielem Vladařem. Navíc se tentokrát nezdá, že by někdo měl v plánu vykopat válečnou sekeru a hledat nepřítele, aby se odjíždělo v lehce kyselé náladě, která tmelí kolektiv.
Tohle je další krok. Česko by mělo mít schopnost porážet na MS ty nejlepší soupeře. Pastrňák s Nečasem (pokud se nic nepokazí) jeho šance zvedají nahoru. Je fér tuhle cestu přijmout a naučit se s ní pracovat.
