Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nastupující německá vládní koalice nakonec mírní ostudu, kterou si způsobila v úterý dopoledne. Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz na druhý pokus ve Spolkovém sněmu uspěl a stane se německým kancléřem.
Hlasovalo pro něj 325 z 630 poslanců. Vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) má přitom 328 poslanců, takže nejméně tři poslanci ani na podruhé Merze nepodpořili.
„Děkuji vám za důvěru, zvolení přijímám,“ reagoval Merz na otázku předsedkyně Spolkového sněmu Julie Klöcknerové, jestli volbu přijímá.
Dopolední hlasování, ve kterém Merz neuspěl, představoval pro německou politickou scénu nevídaný šok. Merz v prvním kole získal jen 310 hlasů, potřeboval jich 316.
Očekávalo se přitom, že Merzovo zvolení je pouhá formalita. Místo toho se konzervativní politik stal prvním předem dohodnutým kancléřským kandidátem v poválečných dějinách Německa, který v prvním hlasování neuspěl.
Merz a lídr SPD Lars Klingbeil, který se má stát novým vicekancléřem, ještě těsně před volbou podle veřejnoprávní stanice ARD dávali najevo sebevědomí a očekávali, že jejich koalice získá jasnou většinu.
Poslanecké frakce se také ujistily, že na jednání jsou přítomni všichni jejich poslanci. Někteří se ale zjevně postavili proti dojednané dohodě.
Shoda s opozicí
Lídři německých politických stran po debaklu v Bundestagu začali hledat řešení nečekané situace. Nakonec se dohodli, že se Merze pokusí zvolit kancléřem ještě v úterý. Původně to nebylo jisté, protože vznikající koalice potřebovala najít shodu s opozicí.
Pokud by shoda nenastala, mohlo by se hlasovat nejdříve v pátek, napsal list Die Welt. Německý Základní zákon, obdoba ústavy, připouští ještě delší přestávku. „Není-li navržený kandidát zvolen, může Spolkový sněm do 14 dnů po volbě zvolit spolkového kancléře nadpoloviční většinou svých členů,“ píše se v něm.
Podle informací agentury Reuters jsou někteří koaliční poslanci nespokojení s prvními kroky, které vznikající vláda prosadila ještě před svým jmenováním. Část zákonodárců například nesouhlasí s uvolněním dluhové brzdy kvůli plánu na zvýšení výdajů na obranu nebo se vznikem mnohamiliardového fondu na budování infrastruktury.
Zdroje zevnitř menší koaliční strany SPD ale odmítají zodpovědnost partaje za selhání. „Předpokládáme, že u nás ho podpořili všichni. Nikdo nechyběl,“ řekl německé agentuře DPA zdroj blízký Klingbeilovi.
Připomeňte si, jak dopadly německé volby:
Poukázali také na to, že pro koaliční dohodu se ve stranickém referendu vyslovilo 85 procent hlasujících, což ukazuje, že podpora partnerství s CDU/CSU je silná.
Už dříve se ale spekulovalo o tom, že někteří sociální demokraté jsou nespokojení i s tím, jak Klingbeil stranu vede.
Lídryně opoziční Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová vyzvala ke konání předčasných voleb. „Ukázalo to slabé základy, na kterých je postavena tato malá koalice CDU/CSU a SPD, kterou voliči ve volbách odmítli,“ napsala na sociální síti X.
Merzova kariéra ve stínu Angely Merkelové a velmi hubené vítězství
Devětašedesátiletý politik pochází ze západoněmeckého regionu Sauerland na pomezí Vestfálska a Hesenska. Je to katolík, má tři děti a platí za finančně dobře zajištěného firemního právníka. Do politiky vstoupil už na konci 80. let, kdy se ve svých 33 letech stal europoslancem za CDU. O pět let později se dostal do Spolkového sněmu.
V parlamentu zaujal rétorickými schopnostmi a stal se vlivným členem poslaneckého klubu CDU/CSU. Jeho rozjetá stranická kariéra ale narazila na Angelu Merkelovou. Jejich rivalita pro Merze skončila dlouhou pauzou v politice v letech 2005 až 2021. Pracoval v mezinárodní advokátní kanceláři Mayer Brown LLP a zasedal v dozorčích a správních radách.
Friedrich Merz reprezentuje v CDU konzervativnější křídlo.
Do čela CDU se zkoušel dostat už v roce 2018, kdy vzniklo ve stranickém vedení vakuum po Merkelové. Ta sice dál vládla, stranu už ale znovu vést nechtěla. Merz ovšem hned dvakrát neuspěl – porazila ho Annegret Krampová-Karrenbauerová a v roce 2021 Armin Laschet.
Na svou „postmerkelovskou“ éru si strana musela počkat do roku 2022. Tehdy už opoziční CDU na svém online sjezdu (během pandemie covidu-19) dala Merzovi silný předsednický mandát – volilo ho přes 95 procent delegátů.
Merzova kandidatura na kancléře symbolizovala do značné míry zpřetrhání vazeb CDU na Angelu Merkelovou. Strana v únoru sice volby vyhrála, ale s hubenějším výsledkem, než v jaký doufala. Zisk 28,5 procenta hlasů pro alianci CDU/CSU představoval druhý nejhorší výsledek v poválečných dějinách.
