Trump má asi pocit, že házel perly sviním, vidí Kolář změnu v průběhu války

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je to první takto významně zastoupená schůzka se západními lídry přímo na ukrajinském území.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Kyjevě přijal vrcholné představitele Velké Británie, Francie, Německa a Polska. Kromě jiného společně podpořili třicetidenní příměří v bojích Ukrajiny s Ruskem, které by dle jejich představ mělo začít platit od pondělí 12. května.

Na dálku se k dnešnímu jednání připojují i další lídři z „koalice ochotných“, včetně českého premiéra Petra Fialy.

Bývalý dlouholetý diplomat Petr Kolář, který byl mimo jiné českým velvyslancem v USA a Rusku, věří, že i kvůli zapojení amerického prezidenta Trumpa, jenž se s evropskými lídry dnes spojil telefonicky, by mohlo jí o důležitou změnu v řešení Ruskem vyvolané války.

„Trump už pravděpodobně má pocit, že házel perly sviním a že už musí skutečné příměří po Rusech vyžadovat,“ poukazuje Kolář v rozhovoru pro Seznam Zprávy na kontext kyjevského jednání.

V takto silném zastoupení se evropští lídři zatím nikdy v Kyjevě nepotkali. Má to i jiný než symbolický význam?

Ta symbolika v těchto májových dnech, které máme za sebou, je samozřejmě zásadní. I po té masivní vojenské přehlídce na Rudém náměstí v Moskvě. Ale ten praktický význam je zde také.

Je to jasná demonstrace podpory ze strany hlavních evropských mocností. Hlavní evropské mocnosti tím dávají najevo, že jsou připraveny dále podporovat Ukrajinu, a to nejenom sankcemi, ale i vytvářením tlaku na Rusko, aby bylo nuceno přijmout to třicetidenní příměří, které by mělo začít platit v pondělí.

I ten telefonát s Donaldem Trumpem, jak jsem zaznamenal, tomu byl nakloněn. Trump, zdá se, začíná s Vladimirem Vladimirovičem Putinem ztrácet trpělivost.

Vnímáte to skutečně tak, že je tam už nějaký náznak změny postoje Trumpa k Putinovi? A možná i k Evropě? Až doposud šel Kremlu na ruku, žádný větší tlak tam nebyl.

Zaznamenal jsem několik náznaků změny. Jednak ze strany viceprezidenta J. D. Vance, jehož rétorika vůči Evropanům je najednou úplně jiná. I v případě Donalda Trumpa jsem zachytil několik náznaků, že už ztrácí s Putinem trpělivost, že to příměří už musí začít a mělo by být bezpodmínečné.

A vzhledem k tomu, že americký prezident dál podepisuje americkou vojenskou pomoc pro Ukrajinu, tak to také o něčem vypovídá. Nezastavil ji, byť v jednu chvíli byly obavy, že ji nadobro zastaví.

Ale poté, co teď předvádí Rusko, kdy si řeklo o krátkodobé příměří jen proto, aby mělo klid na přehlídku na Rudém náměstí, tak Trump už pravděpodobně má pocit, že házel perly sviním a že už musí skutečné příměří po Rusech vyžadovat. Což je zásadní. Protože pokud toto všechno skutečně nemá mít jen symbolický význam - to setkání v Kyjevě - tak je potřeba Rusko donutit k příměří. Ono samo k němu nepřistoupí. Nemá důvod.

Mimochodem když německý kancléř Merz, polský premiér Tusk či předsedkyně Evropské komise von der Leyenová řekli, že budou zpřísněny sankce, tak na to mluvčí Kremlu Peskov reagoval, že jim je to jedno.

Co teď tedy bude podle vás nejvíce potřeba?

Myslím, že je potřeba, aby se udržela klesající cena ropy a abychom dokázali dát Ukrajině tolik zbraní a vojenského materiálu, aby mohla efektivně vytvořit na Rusy takový tlak, že to příměří bude i v jejich zájmu.

Zatím to v jejich zájmu není. Ten vývoj na bojišti je k tomu nenutí. To je to, co se teď musí stát, aby Rusové pocítili ten tlak a potom na to příměří možná přistoupí. A v případě, že na ně přistoupí, tak je potom potřeba, abychom dokázali jako koalice ochotných - a ideálně i ve spojení s USA - dojednané příměří garantovat. A to asi nepůjde jinak než vojenskou přítomností přímo na místě.

Ale jak víme, ne všichni z koalice ochotných na vojenskou přítomnost mají stejný názor.

To je pravda, ale v rámci koalice ochotných jsou různé země a tady v tom směru mají všechny volné ruce. Tady by šlo už o jakýsi „peacekeeping“ a to je něco jiného než se zapojit do přímých bojů.

Mělo by to být hlavně o tom, že poskytneme vojenské garance a budeme dohlížet na to, aby ani Ukrajinci příměří neporušovali, aby to nemohlo být ze strany Ruska využito k novému rozpoutání bojů. Ale aby i Rusové si byli vědomi, že je tam ta vojenská přítomnost. A jak říkám, ideálně i se Spojenými státy. Já osobně si to dokážu představit.

A následně bychom mohli začít společně budovat a obnovovat Ukrajinu. Jak to dopadne s požadavky Rusů, aby jim okupovaná území byla ponechána, tak to je také ještě otevřená otázka. Tady podle mě hodně záleží na tom, jak se bude vyvíjet nálada prezidenta Trumpa.

Když se ještě vrátíme ke schůzce lídrů z koalice ochotných v Kyjevě a k předešlému jednání ministrů zahraničí ve Lvově, jak v tomto světle vnímáte cestu slovenského premiéra Fica do Moskvy? Vždyť Slovensko je pro nás pořád nejbližší soused.

Ta cesta je hanba, především ale hanba pro samotného Fica. To on se rozhodl, že si půjde potřást rukou s Putinem a Lavrovem, válečnými zločinci a masovými vrahy. Je to jeho volba, ale podle toho by se k tomu měli postavit i evropští a západní státníci.

Je mi ale líto našich slovenských přátel, kteří musí tuto hanbu kvůli svému premiérovi snášet. Těm, se kterými jsem mluvil, je z toho hrozně smutno a zle.

Ale Slovensko naštěstí není jen Fico a doufáme a věříme - alespoň někteří z nás - že slovenská občanská společnost a opozice nezůstane opuštěna.