Parkinsonova choroba probíhá roky před prvními příznaky. Jak je poznat

Odborníci mluví o epidemii Parkinsonovy choroby. Pacientů rychle přibývá, a to nejen mezi nejstaršími ročníky. Už dnes jde o druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění, které dramaticky mění životy. Jaké varovné signály nepřehlížet a jak se dnes s Parkinsonem bojuje?

Pacientů s Parkinsonovou nemocí je podle odhadů jen u nás až 50 tisíc. O tom, jak jim dnes lékaři umí pomoci a jak nemoc ovlivňuje každodenní fungování, mluvil v podcastu MUDrování s Danielou neurolog Filip Růžička ze Všeobecné fakultní nemocnice.

Jako typický projev, který si spojíme s Parkinsonovou chorobu nejčastěji, je zřejmě klidový třes rukou. Rozhodně to ale není jediný příznak. Pacienty často trápí třeba celková zpomalenost pohybů, svalová ztuhlost nebo ztížený start nějakého pohybu, typicky chůze. Podle neurologa Filipa Růžičky lze ale často pozorovat i změny písma, úzkostné stavy či poruchy kognitivních funkcí, čichu nebo spánku.

Právě spánek Parkinsonova choroba výrazně ovlivňuje, někdy způsobuje až chronickou nespavost. Kromě toho ale bývá i varovným signálem, že něco není v pořádku – a to dlouho předtím, než choroba vůbec vypukne.

U budoucích pacientů se totiž podle odborníka vyskytuje poměrně specifická porucha v REM fázi spánku. U zdravých lidí při ní běžně dochází ke svalové atonii – tedy k „vypnutí“ svalů.

„Při této poruše k tomu vypnutí ale nedochází. Takže když pacient spí a má sen třeba o hraní fotbalu, tak může opravdu kopat. Může zranit sebe nebo partnera, který leží vedle,“ popisuje neurolog. Právě neklidný spánek s řadou takových pohybů, které mohou vést ke zranění, bývá varováním.

„Pokud někdo tuto poruchu má, stanoví ji lékař ve spánkové laboratoři, tak víme, že třeba do 10 až 15 let až 90 procent takových pacientů bude mít Parkinsonovu chorobu nebo podobné onemocnění,“ dodává Filip Růžička.

Nemocí dnes trpí jen u nás až 50 tisíc lidí a odhaduje se, že nemocných bude nadále rychle přibývat. Proč konkrétně nemoc vzniká, to je pořád tak trochu záhadou. Odborníci už ale několik let ukazují na některé negativní vlivy, které hrají roli. Kromě genů se mluví třeba o znečištěném životním prostředí.

„Spouštěči mohou být různé toxické látky, pesticidy, rozpouštědla. Víme třeba, že v zemědělských oblastech je výskyt Parkinsonovy nemoci větší,“ upřesňuje odborník ze Všeobecné fakultní nemocnice. Vliv na nemoc nebo na to, kdy propukne, podle něj má ale i životní styl nebo další onemocnění.

Parkinson se stále nejčastěji objevuje mezi 50 a 65 lety věku. Může to být ale i mnohem dříve. Příkladem je třeba hollywoodský herec Michael J. Fox, u kterého přišla diagnóza ve 30 letech.

„Máme řadu takových pacientů. Asi u pěti až deseti procent pacientů se choroba projeví před čtyřicátým rokem věku. Takže opravdu i mladý člověk může Parkinsonovu nemoc mít,“ upozorňuje neurolog Filip Růžička.

Jak se dnes proti Parkinsonově chorobě bojuje a jak úspěšná je třeba hluboká mozková stimulace, která příznaky potlačuje pomocí elektrod zavedených do mozku? Poslechněte si aktuální díl podcastu MUDrování s Danielou.