Hlavní obsah

Orko Vácha: Lev XIV. je moje krevní skupina. Jeho národnost není důležitá

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Kněz Marek Orko Vácha si myslí, že nový papež naváže na zesnulého Františka.

Konkláve ve čtvrtek večer rozhodlo o novém hlavním představiteli římskokatolické církve. Kněz a teolog Marek Orko Vácha v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že nový papež podle něj naváže na svého předchůdce Františka.

Článek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kardinálové ve čtvrtek večer zvolili nového papeže. Poprvé v historii se jím stal Američan. Kardinál s rozeným jménem Robert Prevost přijal jméno Lev XIV. Jde v pořadí o 267. papeže katolické církve.

„Je to překvapivá volba, ostatně jako vždy,“ komentoval zvolení nového papeže v rozhovoru pro Seznam Zprávy kněz Marek Orko Vácha. „Můj první dojem z něj je velice pozitivní. Neočekávám žádný odklon od hodnot, které prosazoval papež František,“ dodal Vácha.

Jaký bude nový papež Lev XIV.?

V první řadě musím říct, že jeho zvolení pro mě bylo překvapením.

Můj první dojem ale je, že to bude člověk z mojí „krevní skupiny“. Mám z jeho zvolení velkou radost. Myslím si, že bude naplňovat odkaz papeže Františka, jelikož stejně jako on pochází z Jižní Ameriky, i přestože původem je ze Spojených států. Myslím si, že půjde v linii, kterou František začal. Koneckonců sám František ho ustanovil kardinálem.

Někteří odborníci říkají, že Robert Prevost je centrista a jakýsi kompromis mezi liberály a konzervativci. Podle vás ale bude tedy spíše navazovat na svého liberálního předchůdce?

Rozdělení na liberály a konzervativce moc nevěřím. Většina zahraničních médií věnovala velké odstavce tomu, jaký má který kandidát vztah k LGBT komunitě. Věřte, že tohle katolickou církev na prvním místě opravdu nezajímá. Řekl bych, že tohle je v papežské knize spíše nějaká poznámka pod čarou.

Hlavně je důležité, aby to byl člověk, který žije podle evangelia. Samozřejmě, každý papež může svůj pontifikát obrátit trošku doprava nebo trošku doleva, jistěže každý do toho dává svoji osobnost a své sympatie. Ale já u Lva XIV. neočekávám, že by došlo k nějakému velkému odklonu od směru papeže Františka. Očekávám důsledný život podle evangelia, starost o chudé a starost o sociálně slabé.

Nový papež si vybral jméno Lev. Na koho tímto výběrem odkazuje?

To se ukáže v dalších dnech. Teď ale můžeme říci, že poslední papež, který nesl toto jméno, tedy Lev XIII., úřadoval na konci 19. století a napsal encykliku Rerum Novarum. V ní poukázal na sociální situaci a situaci dělnictva. Je tedy možné, že nový papež Lev XIV. chce navázat na tyto oblasti.

Znamenalo by to, že bude orientovat svůj pontifikát na chudé, sociálně slabé a sociálně vyloučené. Mimo jiné by to znamenalo i to, že půjde ve šlépějích papeže Františka a naváže na jeho cestu.

Prevost je původem z USA, ale jako farář působil v Peru. Podle mnohých mu tato „dvojí“ národnost ve zvolení pomohla.

To bych neřekl. Tady opravdu nejde o národnost. Často jsem byl dotazován, zda bych si přál, aby byl nový papež Čech. To ale nehraje roli. Církev je univerzální.

Musí to být především člověk, který bude žít podle evangelia. Pak je vlastně úplně jedno, z jakého koutu světa pochází. Důležité je, aby to byl člověk, který žije z víry. Když to řeknu pateticky: Člověk, který žije s Ježíšem Kristem.

Kardinálové nového papeže vybrali už druhý den konkláve. Svědčí tato rychlost o jednotě církve?

S tím bych souhlasil. Faktem je, že kardinálský sbor je opravdu těžko čitelný. Přeci jen oni sami se mezi sebou příliš neznají, takže lze i těžko predikovat, koho vyberou. Dokazuje to i fakt, že drtivou většinu voleb vyhráli kandidáti, na které nikdo nesázel. Většinou to ani sami kandidáti nečekají, což si myslím, že platí i o novém papeži Robertu Prevostovi.

Takže je to svým způsobem nečekané, že volba byla takhle rychlá. Svědčí to o tom, že nový papež bude mít docela „silný mandát“, pokud to tak vůbec jde označit.

Nefunguje to ale jako volba v politice. Prevost určitě teď nemůže jít slavit „velký volební úspěch“. Ba naopak – teď na něm leží obrovská odpovědnost. I proto vždy po zvolení nový papež zamíří do takzvané kaple slz, kde má chvilku na to, aby se emočně vyrovnal s úkolem před ním. Je to obrovsky náročná a stresující práce. Žádný rozumný člověk nejspíš netouží po tom ji vykonávat.

Doporučované