V Česku chce zůstat každý čtvrtý ukrajinský uprchlík

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Aktuálně si musí každý rok váleční uprchlíci z Ukrajiny žádat o prodloužení dočasné ochrany a zároveň každý rok čelí hrozbě, že jim tento status dál platit nebude.

Letos poprvé ale Ministerstvo vnitra v dubnu otevřelo příjem žádostí o nový zvláštní dlouhodobý pobyt. Ten uprchlíkům nabízí po splnění podmínek získat až pětileté oprávnění k pobytu na českému území.

„Učinilo tak přes 82 tisíc osob,“ hlásí mluvčí Ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.

Lze tak velmi zhruba říct, že o dlouhodobý pobyt projevil zájem každý čtvrtý uprchlík. Podle nejčerstvějších dat k neděli 11. května je vydáno celkem přes 372 tisíc dočasných ochran.

„Nyní bude na základě údajů z informačních systémů orgánů státní správy v průběhu letních měsíců ověřováno, zda tito zájemci splňují podmínky stanovené zákonem a nařízením vlády, aby mohli zvláštní dlouhodobý pobyt získat,“ říká Ondřej Krátoška. Finální počet osob, které oprávnění k dlouhodobému pobytu dostanou, bude znám až na konci roku.

„Myslím si, že v Česku by chtělo zůstat mnohem více lidí,“ konstatuje Andrea Krchová, ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Odkazuje na to, že část uprchlíků mohly odlákat přísné podmínky pro schválení dlouhodobého pobytu.

Na konci roku 2023 Ministerstvo vnitra odhadovalo, že zájem zůstat v tuzemsku má 180 tisíc uprchlíků.

Například podle únorové zprávy poradenské společnosti Boston Consulting Group může jít až o 260 tisíc lidí.

Podle metodičky terénní práce z Člověka v tísni Aleny Váchové žádost podala i řada ukrajinských uprchlíků, kteří předem tušili, že s ní nemohou uspět.

„Hodně našich klientů to zkoušelo, i když nesplnili podmínky. Například se jednalo o samostatnou ženu, která je tady od začátku války. Pracuje, ale její příjem je v průměru o tisíc korun nižší, než,co by měla mít, aby splnila podmínky,“ říká Váchová.

Váchová zároveň popisuje, že část klientů se rozhodla zkusit podat žádost třeba i proto, že si nejsou jistí, jestli se bude možnost zvláštního dlouhodobého pobytu opakovat. „Část uprchlíků chce zůstat, třeba i z toho důvodu, že jim tady začaly chodit děti do školy,“ zmiňuje některé důvody terénní pracovnice.

Andrea Krchová i Alena Váchová se shodují v tom, že podmínky pro schválení žádosti jsou velmi přísné. „Jen ta příjmová stránka je opravdu vysoká, nenapadá nás v rámci naší klientely nikdo, kdo by na to dosáhl,“ říká Váchová a poukazuje na to, že matka samoživitelka by měla mít měsíční příjem kolem 55 tisíc korun hrubého a samostatná osoba zhruba 35 tisíc korun.

To je ale podle ní nereálné, protože většina uprchlíků vykonává nekvalifikovanou práci.

Podmínkou pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu bylo podání žádosti do konce dubna. Osoby musí být dále trestně bezúhonné a ekonomicky soběstačné.

Právě pod tím se skrývá podmínka mít roční nezdaněný příjem 440 000 korun, za další závislou osobu se podmínka zvyšuje o 110 000 korun.

Zájemci také musí být bezdlužní, nesmí pobírat dávky a mají mít zajištěné bydlení.