Článek
Míra inflace v Evropské unii v dubnu klesla na 2,4 procenta z tempa 2,5 procenta v březnu. Ve své zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice podle něj inflace klesla na 1,7 procenta z březnové hodnoty 2,7 procenta. Eurostat pracuje s harmonizovanými údaji, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi EU a které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Nejnižší míru inflace letos v dubnu měla Francie, a to 0,9 procenta. Za ní byl Kypr s inflací 1,4 procenta a následovalo Dánsko, které mělo inflaci 1,5 procenta. Naopak nejvyšší inflaci v dubnu mělo Rumunsko, a to 4,9 procenta. Za ním bylo Estonsko s inflací 4,4 procenta a pak Maďarsko s mírou inflace 4,2 procenta.
Meziměsíčně ceny v EU vzrostly o 0,5 procenta, v zemích eurozóny o 0,6 procenta. Meziměsíční i meziroční údaj pro eurozónu jsou v souladu s odhady analytiků. V České republice se ceny podle metodiky Eurostatu meziměsíčně o 0,1 procenta snížily.
K roční inflaci v eurozóně v dubnu nejvíce přispěly služby, jejichž příspěvek činil 1,8 procentního bodu. Následuje kategorie potraviny, alkohol a tabák s příspěvkem 0,57 procentního bodu. Příspěvek neenergetického průmyslového zboží dosáhl 0,15 procentního bodu, zatímco příspěvek energií k celkové roční inflaci v eurozóně byl záporný a dosáhl –0,35 procentního bodu.
ČSÚ v polovině tohoto měsíce oznámil, že míra inflace v České republice v dubnu podle jeho údajů klesla na 1,8 procenta z březnového tempa 2,7 procenta. Byla tak nejnižší za sedm let. Vývoj podle statistiků ovlivnilo výrazné zlevnění pohonných hmot a loňská vyšší srovnávací základna.
Komise zhoršila svou prognózu
I přesto ale Evropská komise (EK) výrazně zhoršila výhled růstu ekonomiky Evropské unie na letošní rok. Zdůvodňuje to nejistotou způsobenou změnami v obchodní politice Spojených států a obavami z dopadu vyšších amerických cel. Komise to dnes uvedla ve své jarní ekonomické prognóze. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 1,1 procenta, zatímco v podzimním výhledu komise letošní růst odhadovala na 1,5 procenta.
Komise varovala, že další roztříštění světového obchodu by mohlo ještě více zpomalit růst HDP a znovu vyvolat inflační tlaky. Častější jsou ve světě i katastrofy související s klimatem, které zůstávají trvalým rizikem pro další růst. Naopak podpořit by ekonomiku EU mohlo snížení obchodního napětí mezi EU a USA nebo rozšiřování obchodu EU s dalšími zeměmi. Příznivé by pro růst mohly být i zvýšené výdaje na obranu, pokrok v reformách na podporu konkurenceschopnosti či úspory a investice.
Prognóza komise předpokládá, že cla na dovoz zboží z EU, a prakticky všech ostatních partnerů, do USA zůstanou na deseti procentech. To znamená na úrovni platné k 9. dubnu, s výjimkou cel na ocel, hliník a automobily a celních výjimek na některé výrobky. Vývoz z EU letos podle odhadu vykáže růst o 0,7 procenta, příští rok o 2,1 procenta.
Evropská komise také zhoršila letošní odhad růstu HDP pro eurozónu, a to na 0,9 procenta, zatímco na podzim čekala růst o 1,3 procenta. Příští rok čeká růst HDP v zemích platících eurem o 1,4 procenta. Inflaci komise na letošek odhaduje na 2,1 procenta, příští rok čeká zpomalení na 1,7 procenta. Dvouprocentního cíle Evropské centrální banky (ECB) by měla inflace dosáhnout v polovině letošního roku, což by bylo dříve, než komise dosud předpokládala.
Zhoršil se i výhled pro Česko
Výhled české ekonomiky se podle Evropské komise zhoršil taktéž. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 1,9 procenta, uvedla dnes ve své jarní ekonomické prognóze. V předchozím výhledu, zveřejněném loni na podzim, komise počítala na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok počítá komise jen s mírným zrychlením tempa růstu HDP, a to na 2,1 procenta.
Komise očekává, že růst české ekonomiky bude tažen především domácí poptávkou. Obnovení růstu reálných mezd pomohlo k tomu, že spotřeba domácností se stala opět hlavním pohonem ekonomické aktivity, přestože se důvěra spotřebitelů snižuje. Vnější prostředí zůstává složité kvůli zpomalení tempa růstu u hlavních obchodních partnerů a pokračujícím obchodním sporům, což tlumí přínos exportu. Inflace se postupně snižuje díky utlumení cen energií, zatímco ceny služeb a potravin se zvyšují. Veřejné finance by měly zůstat stabilní i po odeznění mimořádných vládních opatření, dodala komise.
Míra inflace v letošním roce v České republice zvolní na 2,2 procenta z loňského tempa 2,7 procenta, uvádí prognóza. V příštím roce tempo růstu spotřebitelských cen podle odhadu EK zpomalí na dvě procenta. I přes zrychlení hospodářského růstu se očekává, že míra nezaměstnanosti zůstane v nadcházejících dvou letech stabilní na úrovni 2,6 procenta, což je jedna z nejnižších hodnot v EU.
České ministerstvo financí v dubnu zhoršilo výhled růstu ekonomiky o 0,3 procentního bodu na dvě procenta. Zdůvodnilo to zejména dopadem amerických cel na automobily, ocel a hliník. Ministr financí Zbyněk Stanjura dodal, že prognóza zohledňuje také desetiprocentní všeobecná cla, která Spojené státy uvalily na většinu zemí světa. Nezapočítává ale zvýšené 20procentní clo na země EU, které americký prezident Donald Trump sice vyhlásil, ale jeho platnost o 90 dnů odložil. Pokud by 20procentní clo platilo, vzrostla by letos česká ekonomika o 1,6 procenta.
