Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Od legalizace používání konopí pro léčebné použití je to dvanáct let, využívá se především při chronické neutěšitelné bolesti, zejména v souvislosti s onkologickými onemocněními, předepsáno musí být lékařem.
Za podobných podmínek bude nyní zřejmě legalizována další látka, a to psychedelikum psilocybin, které může údajně pomáhat onkologickým pacientům s úzkostmi a depresemi. Změna je součástí novely trestního zákoníku, která by měla příští týden projít třetím čtením v Poslanecké sněmovně.
Do novely zařadil legalizaci této látky pozměňovacím návrhem poslanec Marek Benda (ODS), ústavně-právní výbor se k návrhu postavil kladně. Podle návrhu by měl psilocybin být regulován podobným způsobem jako léčebné konopí. O použití látky by tedy mohl rozhodnout jen specializovaný lékař, pacient by musel být po použití pod dohledem a užití psychedelika by bylo možné jen v zákonem daných případech.
Benda v odůvodnění návrhu upozorňuje na to, že i když látka může sloužit k léčebným účelům, v současnosti její využití zákon o návykových látkách až příliš omezuje.
„Látky psilocybin a psilocin jsou v kontextu mezinárodního výzkumu považovány za efektivní prostředek především psychiatrické, paliativní a symptomatické léčby vybraných onemocnění a stavů. V současnosti platný zákon o návykových látkách umožňuje použití psilocybinu a psilocinu jen pro velmi omezené terapeutické a vědecké účely, přičemž jeho jednotlivá ustanovení přístup pacientů k této možnosti léčby prakticky zcela vylučují,“ stojí v odůvodnění návrhu.
Co je psilocybin?
Psilocybin a psilocin jsou halucinogeny a psychedelika, produkující podobný efekt jako LSD. Jedná se o látku obsaženou v mnoha druzích hub. Účinky psilocybinu jsou různorodé, jako u ostatních psychedelik velmi závisejí na dávce i na momentálním psychickém stavu uživatele, i proto je zásadní lékařský dohled.
Mimo jiné také v návrhu Benda uvádí, že změna se týká pouze podání látky za dodržení striktních omezení pro léčebné použití v rámci asistované psychoterapie.
„Pozměňovací návrh rozhodně neznamená průlom v rekreačním užívání/zneužívání těchto psychotropních látek, toto užívání/zneužívání je nadále nedovoleno a navíc trestněprávně ošetřeno. Návrh zákona limituje zneužití těchto látek pro jakékoliv jiné než léčebné a vědecké účely v souladu s mezinárodními úmluvami,“ uvedl v návrhu.
Velmi dobré výsledky
Potenciálem využití psychedelik, mimo jiné i psilocybinu, při léčbě onkologických pacientů, kteří často trpí úzkostmi a depresemi, se zabývá klinická studie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s brněnským Masarykovým onkologickým ústavem (MOÚ).
Podle vědců z NUDZ psychedeliky navozený stav může účastníkovi umožnit nahlédnout na vlastní situaci z nové perspektivy a přinést vhledy a prožitky, které mohou být zdrojem pro zlepšení psychického stavu. Podle psychologa Úseku klinické psychologie MOÚ Leoše Ševčíka přítomnost život ohrožující nemoci ovlivňuje lidskou psychiku nepřetržitě, a zasahuje tak do samotného bytí člověka.
Dosud se využití psychedelik v léčbě podle vědců jeví jako slibné. „Dosavadní zkušenosti jsou velmi pozitivní a u řady nemocných léčba přinesla rychlou až okamžitou úlevu od deprese. Zlepšení psychického stavu je důležité nejen pro zachování kvality života našich pacientů, ale také pro vlastní boj se závažným onkologickým onemocněním,“ uvedl už dříve hlavní řešitel projektu Jiří Horáček z NUDZ.
Použití psychedelik při léčbě se pak věnují odborníci i mezinárodně, kromě depresí mají možné využití i u roztroušené sklerózy, Parkinsonovy choroby anebo u posttraumatické stresové poruchy (PTSD), se kterou by mohli mimo jiné pomáhat i ukrajinským vojákům a civilistům.
Stejnými argumenty návrh obhajuje i Benda. „Důvodem předložení tohoto pozměňovacího návrhu je skutečnost, že vědecké studie prokazují, že psilocybin má velmi dobré výsledky v léčbě psychiatrických onemocnění, v případech, kdy běžná psychofarmaka selhávají. Jedná se zejména o rezistentní deprese,“ je napsáno ve zdůvodnění.
Češi o psychedelicích nemají informace
Přístup Čechů k psychedeliky asistované terapii zjišťoval průzkum Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres, vyhotovený výzkumnou agenturou Simply5.
Průzkum Psyres
Průzkum byl realizován v únoru letošního roku, a to na reprezentativním vzorku 1071 respondentů ve věku 18-69 let, jeho výsledky lze tedy zobecnit na českou dospělou populaci.
S využitím psychedelik v léčbě pod lékařským dohledem a přísnou odbornou kontrolou by podle průzkumu souhlasilo 68 procent Čechů, pokud by šlo o takzvanou léčbu poslední instance. Zároveň z průzkumu vyšlo, že lidé nemají o těchto látkách dost informací.
„Legální dostupnosti psychedelik je populace nakloněna v případech, kdy je jejich dostupnost kontrolována odborníky, nejvíce by lidé podpořili dostupnost psychedelik pro účely péče výhradně pod dozorem odborníka. Češi hledají především bezpečí a jistotu, a pokud jim je nabídneme prostřednictvím striktního odborného dozoru a dostatečných informací, otevřenost k novým metodám dramaticky roste,“ uvedla ředitelka Psyres Jana Bednářová.
Míra podpory psychedeliky asistované terapie se pak liší mezi jednotlivými oblastmi. V oblasti paliativní léčby dosáhla podpora 60 procent, o dvě procenta méně pak u léčby neurodegenerativních onemocnění. Polovina lidí je pak pro využití léčby psychedeliky u těžkých psychických stavů, na které nezabírá konvenční léčba. U onkologických onemocnění v remisi podporu vyjádřilo 48 procent dotázaných, u zlepšení psychického stavu při duševních poruchách byla podpora nejnižší, vyjádřilo ji jen 39 procent dotázaných.
Důležitým zjištěním průzkumu je také to, že lidé nemají o psychedelikách dostatečné informace. Téměř tři čtvrtiny lidí se nesetkaly vůbec s žádnými informacemi o psychedelikách, třetina populace nedokáže psychedelika spontánně zařadit či charakterizovat.
Osobní zkušenost s psychedeliky Češi většinou nemají, 82 procent je nikdy nevyzkoušelo, zhruba každý desátý zná jejich účinky jen zprostředkovaně. 7 procent dotazovaných psychedelika vyzkoušelo, z toho jen jedno procento pod odborným dohledem.
