Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Představte si, že sedíte v tiché, příjemně zařízené ambulanci s tlumeným světlem a lékař nebo lékařka vás po celou dobu pozorně sledují a naslouchají všemu, co říkáte. Ne, opravdu se během vyšetření nedívají na klávesnici ani na monitor počítače. Skutečně se zdá, že středem jejich pozornosti jste vy – pacient. Právě totiž využívají umělou inteligenci (AI), která za ně vykonává veškeré administrativní úkony.
Na některých západních pracovištích se tento přístup už testuje a je jen otázkou času, kdy dorazí i k nám. Zatím řešíme základní digitalizaci zdravotnické dokumentace, ale jakmile tento krok zvládneme, bude pro AI práce výrazně jednodušší.
Bude to první a pro každého pacienta zcela zřejmý krok ukazující směr, kterým se medicína ubírá. Tím druhým bude přirozeně otázka, zda AI „umí“ medicínu. Jinými slovy, je už tak dobrá, že může radit zdravotníkům při péči o pacienty?
Tímto tématem se zabývaly tisíce studií. A odpověď je poměrně jasná. Například GPT-4.o zvládá medicínu velmi dobře. Vlastně nikoli dobře, ale skvěle. Důkazem toho je, jak hravě skládá zkoušky z různých lékařských oborů, přičemž se kvalitou svých odpovědí pohybuje na úrovni lékařů-specialistů. A protože žádný lékař na světě nemá hlubokou znalost napříč všemi obory, činí to z AI jasnou jedničku, pokud jde o šíři medicínských znalostí. Nejde přitom ani tolik o dosažená procenta v různých lékařských testech – důležitý je trend. A ten je zcela jednoznačný: AI se neustále zlepšuje. Jsem přesvědčen, že už dnes v mnoha směrech rozumí medicíně lépe než kdokoliv, koho jsem za svou pětatřicetiletou praxi poznal.
Momentálně má AI největší ambice v oblasti analýzy obrazu. Pokud jsem jako mladý lékař hodnotil několik tisíc ultrazvukových vyšetření ročně – a podobně tomu bylo u EKG křivek nebo některých rentgenových snímků –, pak dobře vytrénovaná AI má zkušenosti řádově větší. V praxi to znamená, že vše, co má obrazovou podobu, bude AI vyhodnocovat s větší přesností i zkušeností než většina specialistů. A pokud tuto úvahu dovedeme o stupeň dál, brzy se dočkáme situace, kdy závěry vyšetření bude navrhovat AI a lidský odborník bude především dohlížet na to, aby neudělala nějakou fatální chybu.
Třetím okruhem, kde bude AI dominovat, je vytváření diagnostických a léčebných postupů. Většinou se to má v medicíně tak, že po prvním kontaktu lékař stanoví určité vyšetřovací a léčebné schéma. Právě v tomto kroku potřebuje nejvíce použít svou teoretickou odbornost, protože tím pro pacienta vytváří jakousi cestu, po níž se dál bude pohybovat. A to je další oblast, kde zdravotník bude schopnostem AI jen těžko konkurovat. Dokonce se dá říct, že čím bude problém složitější, tím větší bude náskok AI.
K tomu musíme brát v úvahu, že mnohá medicínská doporučení jsou dnes natolik složitá, že si je ani sebevětší odborník (dokonce ani jejich autor) stejně nemůže zapamatovat. AI je proto například v některých případech lepší než já v mé vlastní specializaci, a to i přesto, že se určitému onemocnění věnuji přes 25 let, napsal jsem o něm tři knihy a přibližně stovku odborných článků. Jenže ona může znát i obsah mých vlastních článků lépe než já sám, což mimo jiné znamená, že při dobře kladených otázkách se jakýkoliv pacient může od AI dozvědět více než od svého vlastního lékaře. I to je v dnešní medicíně změna naprosto revoluční.
A ještě s jedním zásadním problémem jsme nyní konfrontováni. Pokud bude mít AI roli klíčového pomocníka při hodnocení obrazů či stanovování diagnóz i terapií a současně skvělého „sekretáře“ na administrativu – jak se má změnit role lékaře? A jak máme budoucí zdravotníky vzdělávat?
Správná odpověď na tyto otázky by měla být vyvážena zlatem. Domnívám se, že vzdělávání se musí zaměřit především na pochopení základních principů jednotlivých oborů, rozvoj dovedností, manuální zručnosti, schopnosti komunikace a tvorby kvalitních vědeckých dat. Poslední bod je důležitý také v tom, že musíme umět rozeznat hodnotné vědecké výsledky od těch zavádějících. A to se adepti medicíny (i jiných oborů) nejlépe naučí vlastní výzkumnou prací. Mimochodem, prakticky nic z toho nyní do hloubky a důkladně neděláme. Současný stav se dlouho nezmění rovněž v tom, že AI nebude umět pacienta dobře fyzikálně vyšetřit, ošetřit ani ho odoperovat. A to jsou části medicíny, kde lidé, myšleno zdravotníci, budou ještě delší dobu dominovat.
Vše tedy svědčí pro to, že AI v medicíně míří k fenomenálnímu úspěchu. Během několika let se stane v mnoha oborech natolik samozřejmou, že její nepoužívání bude nemyslitelné a neakceptovatelné. Podle článku v deníku The New York Times využívají nyní na Mayo klinice, pravděpodobně nejslavnějším pracovišti světa, více než tisíc aplikací AI. U nás jsme zatím ve fázi osvětových přednášek. Jistě, AI nakonec dorazí i do Česka jako produkt, který nám nabídnou velké americké nebo čínské firmy. Skutečnou sílu našeho zdravotnictví nakonec určí to, jak tuto změnu zvládneme implementovat. Efekt na kvalitu a produktivitu bude totiž tak výrazný, že zásadně akceleruje rozdíly mezi nemocnicemi slabými, průměrnými a vynikajícími.
Osedlat si AI by pro náš stát mělo být jedním ze strategických úkolů současnosti. Ta změna je natolik revoluční, že bychom ji mohli přirovnat k dopadům, které pro lidstvo mělo zavedení elektrického proudu nebo internetu. Je to současně výzva, šance, ale při nepochopení také hrozba. Nyní jde o to, aby si toho klíčoví lidé v naší zemi byli vědomi.
