Postrach jménem Albi. Muž, který umí projít zdí mezi zločinem a policií

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Brněnského bosse Albina Arifoviče ve středu zatkla Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Jestli tento dvaapadesátiletý muž balkánského původu zvaný „Albi“ něčím vyniká, tak zjevně tím, že se mu už po mnoho let daří obratně překonávat zdánlivě nepropustnou membránu oddělující svět organizovaného zločinu od státních bezpečnostních složek. A z těchto průniků mezi jedním a druhým prostředím dokáže těžit i ekonomicky.

Naznačuje to i aktuální případ, jenž popsaly Seznam Zprávy, kdy měl Arifovič podle několika svědectví vydírat podnikatele, a to zřejmě i ve spolupráci s některými policisty.

Rodák z Bosny v Česku žije od roku 1992, kdy jakožto devatenáctiletý student uprchl před válkou ze Sarajeva, přičemž v úvodu naznačený modus operandi se s ním pojí minimálně od konce 90. let.

Jak už v roce 2015 popsal magazín Reportér, v roce 1999 měl být i Arifovič zapleten do případu, při kterém policisté rozprášili jihomoravský drogový gang. Avšak oproti jiným Arifovič alias Albi z vyšetřování vyvázl. „Albi byl jednou z hlav. Ano, já jsem s ním také spolupracoval,“ uvedl ke kauze Vladimír Moltaš, jehož za tyto aktivity poslal soud do vězení.

Vyšetřování uvedeného drogového případu vedl Robert Šlachta, tehdy příslušník brněnské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), později i šéf této protimafiánské jednotky a dnes předseda politického hnutí Přísaha.

Minimálně od té doby se také začalo mluvit o úzkých vazbách mezi Arifovičem a právě Šlachtou. Bosňák podnikající v Brně měl podle některých informací fungovat pro Šlachtu i jako tajný informátor. V Brně se přitom traduje, že jej Šlachta „zdědil“ po jiném policistovi.

„Nepopírám, že pana Arifoviče znám. Naše kontakty byly čistě pracovní a osobně jsme se neviděli a nejsme v žádném kontaktu již několik let,“ uvedl k tomu sám Šlachta před 10 lety.

Bylo to na konci roku 2015 , kdy se začala řešit jiná kauza, kvůli níž Arifovič nakonec chodil několik let po soudech, až byl před třemi lety pravomocně odsouzen. Stejně jako v aktuálním případu si pro něj přijeli příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů, jelikož se měl rovněž dopouštět nezákonností ve spolupráci s policisty.

Ukázalo se, že je úzce napojen na elitního detektiva ze Šlachtova útvaru Luďka Vokála. Vokál od něj dostal i auto v ceně kolem půl milionu korun. Zároveň GIBS dle dobových zpráv u Arifoviče během provedené šťáry našla kopie policejních spisů, nebo třeba takzvané bedrunky – tedy výpisy policejních databází.

S využitím těchto policejních materiálů a kontaktů do policejních složek měl podle některých svědectví Arifovič tlačit na vybrané podnikatele. Oznamoval jim, že ví, že na nich policie pracuje, aby jim následně nabídl pomoc.

„On funguje tak, že se lidem dostane pod kůži, získá na ně informace a pak to otočí proti nim. Když se o ně začne zajímat policie, lidem je ochoten pomoci, potom si to ale nechá stokrát zaplatit,“ popisuje pro Seznam Zprávy svou údajnou osobní zkušenost jeden z brněnských podnikatelů.

Tvrdí, že takto Arifovič nejen v moravské metropoli „pomohl“ spoustě vlivných a bohatých lidí.

Výše popsaná akce GIBS proti Vokálovi a Arifovičovi z října 2015 následovala jen týden po operaci Šlachtova útvaru „Vidkun“, při níž příslušníci ÚOOZ zasahovali proti některým vrcholným olomouckým policistům, podnikatelům a politikům, a to včetně hejtmana za ČSSD Jiřího Rozbořila. Podle některých interpretací mělo jít o jakýsi reciproční zásah v rámci války policistů.

Arifovič totiž o připravované akci Vidkun dopředu věděl, a to právě od Vokála. Z předložených důkazů později vyplynulo, že informace o chystané razii si mezi sebou ve zprávách předávaly manželky Vokála a Arifoviče.

Po sedmi letech - v roce 2022 - byli Vokál s Arifovičem pravomocně odsouzeni. Oba nakonec vyvázli s podmínkou a peněžitým trestem. V průběhu procesu nezazněly jen informace o autě, které dostal Vokál od Arifoviče k užívání, ale též o tom, že policista podnikateli předával informace z policejních databází o šéfovi ČEZ Danielu Benešovi či pražském lobbistovi Romanu Janouškovi.

K úniku informací o startu operace Vidkun před soudem vypovídal i Robert Šlachta. Nic prý o tom nevěděl. „Kdybych viděl jakýkoli náznak toho, co se tu projednává, nebo o čem se tu mluví, tak bych jako ředitel samozřejmě zasáhl,“ uvedl v roce 2021 po skončeném soudním jednání před novináři.

Pro Arifoviče to nebyl první podmíněný trest, který vyfasoval. Už dříve byl soudem takto potrestán v souvislosti s případem, kdy v roce 2013 na brněnského podnikatele Jiří Schöna vytáhl v tamním hotelu International za bílého dne pistoli, když jej Schön žádal o vrácení dlužných pěti milionů.

Albin Arifovič se navzdory vícero kauzám, do kterých už byl zapleten, novinářům zdárně vyhýbá. Fakticky učinil jen dvě výjimky, kdy se sám veřejně rozpovídal. A pokaždé se snažil svou osobu vykreslit v lepším světle.

Prvně v dubnu 2018, kdy poskytl velký rozhovor Lidovým novinám nepřímo vlastněných tehdejším premiérem Andrejem Babišem. Ten vyzněl hlavně jako velká obhajoba právě Roberta Šlachty, jenž za Babišovy éry získal post náměstka na Celní správě.

V interview Arifovič mimo jiné odmítl, že by někdy byl (Šlachtovým) konfidentem. „Tak bych to neřekl. Byl jsem jen jedním z těch pracujících, kteří se stali terčem podvodníků. A Robert Šlachta a jeho lidé byli jediní, kdo se mafiánů nebáli,“ zaznělo v tomto interview.

Vzájemné kontakty se Šlachtou, které i dle jeho slov započaly na konci 90. let, nepopřel. Tvrdil ale, že už dávno nepokračují. Arifovič vše vykreslil v podstatě tak, že po dlouhá léta pomáhal Šlachtovi čistit Brno od mafie.

„Robert se těchto lidí nebál. Díky němu a jeho policistům, které měl kolem sebe, se stalo Brno pro podnikání bezpečné město,“ prohlásil také v onom rozhovoru Arifovič, jenž dnes čelí novému podezření, že s pomocí spřátelených policistů vydíral podnikatele a nutil je platit milionové výpalné, jak Seznam Zprávy právě popsaly na případu podnikatele Blažeje Jacka.

Dobrovolně se v novinách ukázal Arifovič ještě jednou - když v roce 2022 v Brněnském deníku popisoval cestu svého čtrnáctiletého syna z jihomoravského fotbalového klubu do mládežnické reprezentace Bosny a Hercegoviny. „Každopádně je to jeho úspěch a určitě jsem na něj hrdý,“ popsal tehdy své pocity otec Arifovič, jehož syn za zemi předků odehrál několik minut ve třech přátelských zápasech.

„Ozval se mi sám od sebe - vůbec nevím, kde na mě vzal číslo - s tím, že má syna v bosenské reprezentaci. A mně to tehdy přišlo z regionálního pohledu jako zajímavý příběh. Až potom, co článek vyšel, jsem zjistil, co je to za šíbra, který asi není úplně čistý,“ popisuje dnes pro Seznam Zprávy tři roky staré povídání u kávy s kontroverzemi opředeným podnikatelem brněnský sportovní redaktor Jaroslav Kára.

Setkání se prý uskutečnilo v přátelském duchu. Jak Kára vzpomíná, Arifovič vystupoval dost sebevědomě, ale nijak nevybočoval z chování jiných otců - podnikatelů, kteří se snaží protežovat své syny. „Byl to ale vlastně příjemný rozhovor, povykládal i o tom, jak se sem z Bosny dostal,“ vybavuje si okolnosti ojedinělého interview s brněnským bossem.

Někteří kamarádi a známí si ale prý Káru poté začali dobírat, zda od něj nedostal za článek zaplaceno. „Jediné, co mi zaplatil, bylo kafe,“ dušuje se redaktor.

Každopádně syn se na mezinárodní fotbalové scéně od té doby už neprosadil a otec se publicitě zase vyhýbá.