V interiérech a nenápadné. Města dostávají manuál, kam s výdejními boxy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Umístěné hlavně v interiérech, nenápadné a přizpůsobené okolí. Tak by mohly nově vypadat výdejní boxy podle návrhu strategie, který zpracovala nezisková organizace Naše kultivovaná města. Dokument je pro města odborným doporučením, které by jim mělo pomoci při nastavování konkrétních opatření.

Zásadní myšlenkou nové strategie je umisťování boxů do interiérových prostor místo veřejných prostranství, například do provozoven, kde jsou boxy dostupné nonstop pomocí bankovní karty. Při takovém umístění se podle autorů, kterými jsou designérka a odbornice na vizuální smog Veronika Rút a architekt Jan Kadlas, zachová bezpečnost a komfort a zároveň se omezí negativní vliv na okolí.

Strategie výdejní boxy považuje za užitečnou a inovativní službu, problematická je podle autorů jejich nekontrolovaná instalace bez jasných pravidel. Strategie tak důrazně nedoporučuje volné umisťování boxů do veřejného prostoru, obzvlášť pokud pak boxy nejsou provázané s městskou infrastrukturou.

Takové řešení podle autorů vede často k dopravní zátěži, rizikovým situacím pro chodce i řidiče a ke snížení estetické kvality veřejných prostranství. „Službu výdejních boxů je možné zpřístupnit plošně a zároveň se vyhnout negativním dopadům na veřejný prostor. Všichni zúčastnění, provozovatelé i veřejná správa, sdílejí vůli službu zlepšovat, což vytváří pevný základ pro odstraňování nedostatků. Společné úsilí má být koordinované a právě veřejná správa by měla hrát koordinační roli,“ popsal spoluautor strategie Kadlas.

Strategie také představuje některé pozitivní příklady ze zahraničí, například nizozemské město Utrecht, které na celém svém území vytipovalo nejvhodnější místa pro umístění výdejních boxů. Tato místa by pak měla být po projednání s doručovateli a e-shopy ukotvena například v tržním řádu. Celkově je podle dokumentu inspirace v zahraničí zásadní.

Při umístění boxů venku je podle strategie vhodná jednak jejich integrace do již existujících objektů, tedy například plotů, výloh nebo průchodů, kde vizuálně ani fyzicky nepřekážejí. Boxy by také měly být ideálně bez polepů, v neutrální barvě a se světlem na fotobuňku, aby nesvítily nepřetržitě.

Ve chvíli, kdy už box stojí na ulici samostatně, je potřeba u něj zařídit dopravní obslužnost, podle strategie alespoň jedno parkovací místo pro dodavatele a zákazníky na každých 20 buněk boxu. Zásadní je také bezbariérový přístup a respekt k okolí. Kolem boxu musí být také dost prostoru, aby kolem něj mohli s balíky manipulovat dodavatelé i zákazníci, v neposlední řadě by boxy měly být pravidelně čištěné a nenarušovat zeleň a nebránit ve výhledu.

Jak budou s doporučeními zacházet jednotlivá česká města, zůstává v kompetenci místních politiků, dokument totiž není právně závazný. V případě, že dokument schválí rada města, se ovšem stává závazným podkladem pro městské odbory a organizace, které rozhodují o umístění boxů na městských pozemcích.

Na tvorbě dokumentu spolupracovali i další architekti, designéři a krajináři, návrh byl konzultován i s některými e-shopy a doručovateli a také se zástupci celkem 18 českých měst.

„Jako odborníci nemůžeme přímo nastavovat pravidla, ale můžeme nabídnout co nejlepší podklady pro kvalifikovaná rozhodnutí a férové vyjednávání, jak ze strany radnic, tak soukromých provozovatelů,“ uvedla Rút.

Společnost Alza se podle její mluvčí Elišky Čeřovské na tvorbě návrhu přímo nepodílela, s Rút se její zástupci setkali jednou. „Alza aktivně spolupracuje s IPR, architekty, památkáři a jednáme s místními samosprávami. Dlouhodobě tak podporujeme dialog pouze s odbornými institucemi a partnery,“ uvedla Čeřovská.

Domluva s městy Alze podle mluvčí problém nedělá. „Se samosprávami i dalšími partnery se vždy dokážeme domluvit – férově, transparentně a ku prospěchu všech. Jdeme cestou spolupráce a odpovědného podnikání, kde všechny zúčastněné strany – města, obce, majitelé pozemků i zákazníci – mají užitek,“ popsala Čeřovská.

Podobně situaci popsala i mluvčí PPL Michaela Tůmová, podle které se i tato společnost setkala s Rút jednou. „Vnímáme ohlasy, které společností proti lokalitám, na kterých jsou boxy umístěné, rezonují. Za PPL se proto ochotně účastníme diskusí s místními samosprávami i jednotlivými zainteresovanými stranami,“ řekla Tůmová.

PPL při umisťování boxů podle mluvčí většinou upřednostňuje městské či obecní pozemky. „Umístění a instalace následně podléhají schválení ze strany zastupitelstva, které na 14 dní vyvěsí záměr o umístění boxu na tamější úřední desku. Občané tak mají možnost vyjádřit svůj případný nesouhlas,“ doplnila Tůmová.

Soukromí provozovatelé dokument sice zohlednit mohou, ale nemusí, protože nejde o legislativní nástroj. Podle Rút je tak nejzásadnější sjednocení přístupu jednotlivých měst a spolupráce doručovatelů a e-shopů s městy při hledání řešení přizpůsobených dané lokalitě.

„Strategie slouží jako podklad pro společenskou dohodu, která stojí na lidech. Právě proto si nedělám iluze, že všechno půjde hladce,“ doplnila Rút. V ideálním případě by ale strategie mohla městům pomoci lépe vyjednávat a také dávat doporučení.

Tržní řády jsou pro města nejefektivnějším nástrojem, jak mohou umisťování výdejních boxů regulovat. Součástí strategie je tak i metodika práce s tržními řády pro vedení měst a úředníky, která popisuje, co lze a nelze v tržních řádech obcí nastavit. Tato metodika je ovšem na rozdíl od samotné strategie neveřejná, a to z důvodu možného nesprávného výkladu nebo zneužití.

Pro přístup k metodice a její využití tak musí zástupci měst a úředníci absolvovat školení, ve kterém jim bude vysvětleno, jak s metodikou zacházet, a získají širší kontext, který je podle autorů pro správnou aplikaci nezbytný.

Bez školení podle Rút hrozí špatná intepretace metodiky a její nevhodné použití. „Nechceme, aby to dopadlo tak, že město přijde, překopíruje si naši metodiku do svého tržního řádu a to je vše, protože takhle se to dělat nesmí, tak právo nefunguje,“ uvedla Rút.

Kromě strategie organizace Naše kultivovaná města svůj manuál pro instalaci výdejních boxů v pondělí zveřejnila i Zásilkovna, ten má podle firmy transparentně popisovat, jak Zásilkovna k instalacím přistupuje, co se týče okolí a potřeb obyvatel.

Podle Rút všichni zásadní provozovatelé boxů věděli o tom, že organizace strategii vyvíjí, snahy jednotlivých doručovatelů vytvořit si pravidla po svém tak očekávala. „Po konzultaci s provozovateli jsme zjistili, že opravdu nejde vyhovět všem. Každý z nich má úplně jiné představy. Naše strategie je na všech poskytovatelích nezávislá, právě abychom nešli někomu na ruku,“ vysvětlila Rút.

Místy se manuál s nezávislou strategií shoduje, například také upozorňuje na možnost instalace boxů do vnitřních prostor, jako jsou vestibuly, vstupní haly nebo nákupní centra. Manuál ale nevylučuje ani venkovní instalaci, při které se podle dokumentu Zásilkovna snaží boxy barevně sladit s okolím a umístit tak, aby co nejvíce splynuly s architekturou.

„Vyhýbáme se instalacím v blízkosti památek, kostelů a historických budov. Neinstalujeme boxy v těsné blízkosti křižovatek, kde by mohly omezit výhled řidičů a ohrozit chodce i provoz. Neinstalujeme boxy do vnitřních částí parků a klidových zón,“ stojí také v dokumentu.

Zásilkovna plánuje výdejní boxy dále rozšiřovat. „Výdejní boxy mají v moderních obcích rozhodně své místo a zájem o jejich využití silně roste. Naše boxy budeme dál instalovat tam, kde to dává smysl pro lidi i okolní prostor,“ řekl Erich Čomor, generální ředitel skupiny Packeta, kam spadá i Zásilkovna.