Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Rusové, kteří se za roky života stali Brazilci. V této jihoamerické zemi mnozí z nich měli stálou práci či dokonce vedli své úspěšné firmy, žili s brazilskými partnery, měli brazilské přátele.
Aniž by to někdo z jejich blízkého či profesního okolí věděl, tito muži a ženy byli ve skutečnosti tajnými agenty ruského diktátora Vladimira Putina. Ten si Brazílii vybral jako „líheň“ těchto špionů.
O této operaci a faktu, že agenty nakonec odhalili brazilští vyšetřovatelé, v exkluzivním textu napsal list The New York Times (NYT) s odkazem na desítky rozhovorů a znalosti tajných vyšetřovacích dokumentů.
Brazilci během tříletého vyšetřování odhalili totožnost nejméně devíti ruských špionů.
„Založili (ruští špioni) podniky, navázali přátelství a milostné vztahy - události, které se během mnoha let staly základem zcela nových identit,“ píší investigativní reportéři Michael Schwirtz a Jane Bradleyová, kteří Brazílii v této souvislosti popsali jako „montážní linku“ Putinových tajných agentů.
Ruský program „Nelegálové“
Jak zjistilo vyšetřování deníku The New York Times, Rusko po léta využívalo Brazílii jako základnu pro své nejelitnější zpravodajské důstojníky, tzv. ilegály.
V pověstech sovětské špionáže je toto označení spojované s agenty s ocelovými čelistmi, inteligencí šachového velmistra a houževnatostí kosmonauta, píše list.
Ilegálové, pečlivě vyškolení KGB, strávili roky tím, že si vytvořili falešný životopis, v ruštině známý jako „legenda“, a pak čekali na rozkazy v utajení po celá léta nebo dokonce desetiletí. Na rozdíl od svých „legálních“ kolegů pracovali bez diplomatického krytí, které by jim poskytovalo imunitu před trestním stíháním.
„Jakmile se zahalí do důvěryhodných příběhů, vydají se do Spojených států, Evropy nebo na Blízký východ a začnou pracovat naplno,“ dodali reportéři.
Proč právě Brazílie?
List to vysvětluje následovně: Tato největší jihoamerická země má hned několik výhod a také slabin.
Za prvé, brazilský pas je velmi ceněný a jeho držitel může vycestovat do většiny zemí světa. Není zatížen politickým či náboženským břemenem. Brazílie se často k nejrůznějším globálním konfliktům či krizím staví neutrálně, a většina zemí tak Brazilce na své území bez problémů pouští.
Rasově rozmanitá země
Za druhé, tato země, kde žije 211 milionů obyvatel, je po Spojených státech považována za tu rasově nejrozmanitější. Některé země zde mají své největší zahraniční diaspory. V Brazílii například žije nejvíce obyvatel japonského původu mimo území Japonska. Typicky vypadající Rus se tu tak lehce ztratí a jeho pobyt především kosmopolitně ladění Brazilci ve městech považují za přirozený.
A pak je tu třetí, pro „usazení“ špiona zřejmě nejdůležitější výhoda či slabina - rodný list.
Zatímco v mnoha zemích je před vydáním rodného listu vyžadováno potvrzení z nemocnice nebo od lékaře, Brazílie pro osoby narozené na venkově povoluje jednu zásadní výjimku. Úřady vystaví rodný list každému, kdo v přítomnosti dvou svědků prohlásí, že se narodil alespoň jednomu brazilskému rodiči.
S rodným listem v ruce už pak jen stačí požádat o voličskou registraci, vojenské dokumenty a nakonec o kýžený cestovní pas.
Pohled na čtvrť brazilského města Ria de Janeira známou jako Botafogo. Právě zde měl žít a pracovat jeden z odhalených ruských špiónů.
Jak ale upozorňuje NYT, právě rodný list pomohl brazilským agentům v rámci „Operace Východ“ tuto síť ruských špionů nakonec odhalit a rozbít.
Vše začalo příběhem ruského agenta Sergeje Čerkasovova, který se vydával za brazilského občana jménem Victor Muller Ferreira. Na svět měl podle rodného listu přijít v roce 1989 v Riu de Janeiru. Jeho „brazilská“ matka zemřela, když mu byly čtyři roky.
Když však policie vypátrala její rodinu, agenti zjistili, že žena (skutečně zesnulá) nikdy neměla dítě. A úřady nikdy nenašly nikoho, kdo by odpovídal jménu otce.
Sergej alias Victor Muller Ferreira patřil k takzvaným „duchům“. Jednalo se o lidi s legitimním rodným listem, kteří neměli jakýkoliv záznam o životě v Brazílii, přesto se náhle v dospělosti objevili a vyzvedávali si doklady totožnosti.
Aby tyto „duchy“ brazilští vyšetřovatelé našli, začali pátrat v databázi milionů rodných listů, pasů, řidičských průkazů a čísel sociálního pojištění.
Následně se Brazilci obrátili o pomoc k Interpolu. Jména, fotografie a otisky prstů ruských špionů, včetně Čerkasova, byly rozeslány do všech 196 členských zemí.
Interpol, jak upozorňuje NYT, se jako nezávislý orgán nezabývá politizovanými otázkami, jako je špionáž. Brazilské úřady ale tento problém „obešly“, Interpolu sdělily, že Rusové jsou vyšetřováni kvůli použití falešných dokumentů.
Důvěru zlomila válka na Ukrajině
Otázkou zůstává, proč se Brazílie nakonec k této akci odhodlala. Vždyť tato země má s Ruskem historicky spíše přátelské vztahy, které posílilo zvolení levicového prezidenta v říjnu roku 2022.
Do čela země se postavil politický matador a někdejší odborový předák Luiz Inácio Lula da Silva, mj. jeden ze zahraničních hostů nedávné vojenské přehlídky v Moskvě ke Dni vítězství.
Podle NYT prý vše změnila ruská invaze na Ukrajinu, která mimo jiné vyvolala obavy řady zemí včetně České republiky ohledně ruské špionáže. Mnohé státy začaly po těchto agentech „jít“ a ze svých zemí následně vyhošťovat.
Nakonec se tak rozhodla i Brazílie.
Většině odhalených agentů v rámci „Operace Východ“ se podařilo ze země uprchnout, dříve než si pro ně přišla brazilská komanda. Ze všech špionů zůstává ve vězení pouze Sergej Čerkasov. Za falšování dokumentů byl odsouzen na patnáct let, trest mu byl nakonec snížen na pět let.
