Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nechybělo moc a výzkumy několika českých vědců skončily v šuplíku. To se ale naštěstí nestalo. Před lety investor Michal Zahradníček zachránil české Národní centrum pupečníkové krve (NCPK), kterému tehdy pod Fakultní nemocnicí Brno hrozila likvidace.
Teď skupina Primecell, kterou většinově ovládá, firmu s celoevropským patentem na zpracování pupečníkové krve prodala německé biotechnologické společnosti Vita 34. Ta zároveň ovládla i sesterskou firmu ze Slovenska - Rodinnou banku perinatálních a mezenchymálních buněk SK.
Banky mají tisíce klientů, kteří se rozhodli uložit biologický materiál svých narozených dětí pro pozdější využití. Chtějí tím „pojistit“ jejich budoucí zdraví pro případnou léčbu některých onemocnění, jako je chudokrevnost, mozková obrna, hypoxicko-ischemická encefalopatie, autismus a dalších více než sedmdesát indikací.
Banky uchovávají pupečníkovou krev a perinatální buňky, odebírané hned po porodu například z placenty a pupečníku. Vývoj posledních let ukazuje, že jsou hodnotným biologickým materiálem.
Pupečníková krev
- Krev obsažená v placentě a pupeční šňůře. Odebírá se po porodu, uchovává se v bance biologického materiálu.
- Je bohatá na kmenové buňky. Podobně jako buňky kostní dřeně může posloužit jako zdroj krvetvorné tkáně pro transplantace.
- Slouží k léčbě desítek závažných onemocnění, mj. akutní leukémie, lymfomů, aplastické anémie, imunodeficiencí a dědičné metabolické poruchy (například Hurlerův syndrom).
- V praxi převládá autologní metoda transplantace pupečníkové krve, tj. striktně pro potřeby dárce nebo rodinného příslušníka.
Mezenchymální kmenové buňky
Jsou buňky schopné obnovy mezenchymálních a krvetvorných tkání. Využívají se v regenerativní medicíně a buněčné terapii. Buňky se dřív získávaly z kostní dřeně, to však není příliš šetrné vůči tělu. Jsou obsaženy v pupečníkové krvi a tkáni pupečníkové šňůry. Pomáhají v hojení poškozených tkání a léčbě autoimunitních chorob, např. revmatoidní artritidy nebo systémového lupusu erythematodes.
Prodej obou firem je jedním z největších uzavřených obchodů v oboru biotechnologií v posledních letech. Cena transakce je ale neveřejná.
„Mohu jen sdělit, že do záchrany banky pupečníkové krve jsme dali asi čtvrt miliardy korun a s prodejní cenou jsme mimořádně spokojeni,“ uvedl pro SZ Byznys Michal Zahradníček. „Jsou to stovky milionů, což není v biotech byznysu extra moc pro další investice. My tyto prostředky určitě využijeme na investice primárně v Primecellu a také v rámci investiční společnosti LIFE bioCEEd,“ upřesnil.
„Podobných akvizic ve světě moc nebylo,“ říká investor Michal Zahradníček.
Obchod se uzavřel ve středu 28. května. Německá společnost Vita 34 získala podíl 69 procent v obou bankách, 26 procent již získala v minulosti. Český investor si ponechal podíl 5 procent.
Národní centrum pupečníkové krve nikdy s výjimkou jediného roku nebylo v zisku. Německého kupce zaujal především jeho celoevropský patent na zpracování pupečníkové krve a možný potenciál celosvětového pokrytí. Patent získala přímo Vita34, u obou akvírovaných firem však chce pokračovat v dalším výzkumu.
Pro Michala Zahradníčka, původně podnikatele v IT, se tím uzavřela jedna z kapitol jeho byznysových plánů v oblasti biotechnologií. Jedním z komerčních úspěchů Primecell v minulosti se staly hojivé náplasti na chronicky poraněné tkáně Aminoderm, na něž získala licenci farmaceutická Zentiva.
Jiný záměr
Do výzkumu pupečníkové krve paradoxně na začátku vůbec neměl v plánu investovat. Když kolem roku 2008 sháněl pracovníky výzkumu v oblasti tkáňového a orgánového inženýrství, přihlásil se tým vědců z NPCK, které mělo skončit. „O pár let později přišli s tím, že mají na papíře ještě nápad na zpracování pupečníkové krve a ptali se, jestli s tím pokračovat. Souhlasil jsem,“ vypráví podnikatel.
Perspektivy léčby
Odpovídá MUDr. Veronika Frisová, Centrum fetální medicíny Profema
Jaké jsou výhody a nevýhody této metody?
„Buněčná terapie z pupečníkové krve představuje zásadní posun od tradičního přístupu léčit příznaky směrem k obnově funkcí a regeneraci poškozených tkání.“
„Pupečníková krev je geneticky identická s dítětem, od kterého byla odebrána. To eliminuje riziko imunitní reakce (…), je okamžitě připravena k použití, bez nutnosti hledat dárce (…) je tam nulové riziko přenosu infekcí od cizího dárce. (…) Riziko odmítnutí těla je minimální.“
„Naopak omezení použití autologní (vlastní) pupečníkové krve jsou v tom, že ji nelze použít k léčbě vrozených genetických onemocnění krvetvorby, protože buňky obsahují stejnou genetickou chybu.“
Jaké nemoci, k jejichž léčbě slouží, jsou v populaci nejvíce rozšířené?
„Moderní výzkum a klinické přístupy zaměřené na využití kmenových buněk, z pupečníkové krve a tkáně, ukazují výrazný potenciál právě u poruch, jako je porucha autistického spektra (PAS), která se v populaci vyskytuje přibližně u 2 % dětí. Neméně důležité jsou však i případy dětské mozkové obrny (DMO), která postihuje zhruba 0,3 % dětské populace v ČR.“
„U osteoartrózy se jedna o cca 40 % populace v průběhu jejich života. U ischemických poruch srdce asi 28 % populace v ČR. Ty jsou zodpovědné za přibližně 40 % všech úmrtí.“
„Mezenchymální kmenové buňky (MSC) mají široké regenerační schopnosti a imunitně modulační účinky. Jsou zkoumány v léčbě ischemických poruch (srdce, mozek), autoimunitních onemocnění (Crohnova choroba, lupus), poškození kloubů (např. u artrózy), kožních defektů a popálenin.“
„V České republice trpí zánětlivými onemocněními střev (IBD), jako jsou Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, přibližně 70 až 80 tisíc osob, přičemž jejich počet stále roste, zejména mezi mladými lidmi.“
V té době prý nebylo výjimečné, že některé lékařské autority považovaly podobné výzkumy za pavědu. Nápad se ale bohatě zúročil. Vědci objevili inovativní způsob separace jednotlivých složek krve a podařilo se jim také zmenšit objem skladované krve při zachování důležitých složek, což je klíčové z ekonomického hlediska.
Pupečníková krev vůbec poprvé v České republice pomohla v mediálně známém případu léčby malého Honzíka, který se dlouhé minuty ve svých dvou letech topil v jezírku a skončil v kómatu s těžkým poškozením mozku.
Honzík se po nehodě ocitl ve Fakultní nemocnici Brno. Právě tam v minulosti probíhaly vědecké výzkumy pupečníkové krve, které měly skončit.
„Honzíka chtěli propustit, protože už mu nebyli schopni nijak pomoct. My jsme přesvědčili lékaře, aby mu podali pupečníkovou krev. Povedlo se, dnes chodí,“ říká Zahradníček. V současné době odběry pupečníkové krve nabízí asi třicet porodnic.
Jako investor cílí Michal Zahradníček především na oblast medicíny. Společnost Primecell se věnuje aplikovanému výzkumu v regenerativní medicíně, buněčné terapii a tkáňovému a orgánovému inženýrství. Nejnovějším počinem je platforma LIFE BioCEEd, která má za úkol přivádět vědecké objevy do praxe. Založil Národní centrum tkání a buněk, ze kterého vytvořil během 15 let největšího výrobce tkání pro pacienty v Evropě.
V minulosti byl finančním investorem a polovičním vlastníkem společnosti Solar Global, která se zabývá solární energetikou a výrobou zeleného vodíku.
