Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nárazová výroba solárních elektráren představuje čím dál větší problém pro přenosovou soustavu i distributory. I když je u nás většina domovních fotovoltaik vybavena bateriemi, za slunných dní posílají do sítě čím dál větší objemy elektřiny. Část solárníků své přebytky prodává nebo sdílí, část jich přetoky do sítí nijak neřeší. Od léta začne pro všechny platit nová povinnost.
Podle nových pravidel fungování trhu s elektřinou si musí do konce letošního června každý majitel solární elektrárny sjednat speciální smlouvu s vybraným obchodníkem, který převezme odpovědnost za jeho „odchylku“, tedy i za neplánované přetoky elektřiny do distribuční sítě. Nebude to znamenat nové povinnosti či poplatky?
„Na solárníky to nemá zásadní dopad, administrativní náročnost pro spotřebitele je asi pět minut,“ uklidňuje marketingový šéf skupiny Centropol Jiří Matoušek ve druhé části rozhovoru pro Seznam Zprávy. S novou povinností budou podle něj na trh přicházet nabídky nových solárnických tarifů.
Přečtěte si první část rozhovoru s Jiřím Matouškem
Tarify pro majitele fotovoltaik nabízejí obchodníci už dnes. Nabídka tzv. virtuální baterie nebo odkupu přebytků ale bývá spojena s vyšší cenou elektřiny, kterou klient ze sítě odebírá. Spotové produkty, které nabízejí proměnlivou cenu podle vývoje denního spotového trhu, jsou zase vhodné jen pro část výrobců. A tak ne všichni solárníci dnešní specifické tarify využívají.
Nové smlouvy však umožní rozšířit jejich nabídku. Obchodníci díky nim získají detailní přehled o tom, kolik jejich klientů má vlastní solární elektrárnu a jaké jsou jejich spotřební stereotypy. A přinese to i širší paletu nabízených produktů, předpokládá Jiří Matoušek.
Ceněná flexibilita
Obchodníci nakupují elektřinu pro své klienty po čtvrthodinách, předpokládaný odběr dopředu hlásí. Když mají špatný odhad a skutečná spotřeba se od predikce liší, platí za takzvanou odchylku. Smlouvy se solárníky jim umožní zpřesnit odhady, lépe pracovat s přetoky a motivovat klienty k flexibilitě.
Jako první s takovým produktem zvaným FlexiEnergie přišel už na jaře ČEZ Prodej. Klientům, jež firma sama oslovuje, nabízí finanční odměnu za možnost dálkového krátkodobého vypnutí jejich elektrárny ve chvíli, kdy mají pokrytou vlastní spotřebu a nabité baterie. Také E.ON nedávno zavedl produkt motivující k flexibilitě, vyplácí zájemcům 450 korun měsíčně za možnost ovládat dálkově jejich domovní systémy.
Chystá se k tomu i Centropol, který během posledního roku testoval vlastní model řízení přetoků u vybraných solárních klientů.
„Budeme mezi prvními, kdo od července uvede novou propozici pro spotřebitele s vlastní výrobnou. Prokazatelně jsme schopni jim doručit vyšší výkupní cenu elektřiny poté, co jim na dálku, ve velmi krátkých časových intervalech a velmi nízké četnosti, vypneme přetoky. Budeme jim moci nabídnout výrazně lepší cenu, než je ta dnešní, do které jsou promítané mimo jiné i naše náklady na odchylku. Protože ty nám rostou, když sluníčko svítí výrazně víc, než bylo predikováno, a když nemůžeme s přetoky nic dělat,“ říká Jiří Matoušek.
Princip řízení flexibility je podle něj jednoduchý. „Za prvé obchodník má možnost vypínat přetok elektřiny v nějakém dopředu definovaném počtu intervalů i objemu. A vedle toho je schopen odměnit spotřebitele i za to, že když je elektřiny v danou dobu příliš, uloží ji do jeho baterie. Testovali jsme to s velmi zajímavým výnosem pro spotřebitele,“ říká.
Obchodníci se postupně učí pracovat s odchylkou, jejich každodenní predikce spotřeby se zpřesňují a penalizace za chybné předpovědi klesají. „Hodně tomu pomohlo i zavedení měření na odběrových místech po čtvrthodinách. Náklady na odchylku se nám za poslední rok snížily více než o polovinu,“ říká Matoušek v rozhovoru.
Podle něj další zlepšení přináší právě nasazení dálkového vypínání fotovoltaik. Záležet ale bude na ochotě solárníků zapojit se do systému a tedy i na finanční motivaci, kterou jim obchodníci budou nabízet.
Zapojit Modernizační fond
Český trh i trhy v okolních zemích zatím v adaptaci na proměnu energetiky pokulhávají. Je totiž nečekaně rychlá. Celkový instalovaný výkon solárů se u nás od roku 2021 zdvojnásobil, dodávka jejich elektřiny do sítě se za poslední dva roky zvedla na trojnásobek. Navíc do Česka při příznivém počasí směřuje levná zelená elektřina z Německa, ceny na spotovém trhu za slunných dnů klesají přes den k nule nebo až do záporu. Večer, kdy soláry přestávají vyrábět, jde cena nahoru.
Pro spotřebitele jsou nárazové poklesy cen výhodné jen zdánlivě, i když srážejí průměrnou cenu silové elektřiny na burzách. Výkyvy v dodávce zvyšují nároky na řízení soustavy, což zvedá ceny za síťové služby správců přenosové soustavy a distributorů. Ty platí spotřebitelé v takzvané regulované složce ceny.
Navíc stále přibývající počet hodin s nízkou nebo zápornou cenou to zhoršuje ekonomiku prakticky všech typů elektráren. Pro fosilní či jaderné elektrárny s vyššími výrobními náklady se zmenšuje prostor, kdy mohou uplatnit svou produkci na trhu. S poklesem cen se však snižují i tržby samotných obnovitelných zdrojů.
Vývoj na trhu tak odrazuje od investic do nových elektrárenských projektů. Jenomže bez nových elektráren se do budoucna neobejdeme, takže jediným řešením by byly o to větší dotace do energetiky.
Kachní křivky
Energetici nazývají grafické znázornění odběrového a cenového vývoje během slunných dní „kachní křivkou“, která svým tvarem toto zvíře připomíná. Podle Matouška může dojít k tomu, že se graf denního propadu spotřeby a ceny změní v „kaňonovou křivku“ s ještě strmějšími rozdíly, než jaké vidíme dnes. Soustavu s výraznými výkyvy v dodávce je obtížnější řídit, je náchylnější k poruchám a výpadkům dodávek elektřiny. Proto je zvládnutelný podíl obnovitelných zdrojů v soustavě i otázkou energetické bezpečnosti.
„Je třeba se podívat na udržitelný podíl obnovitelných zdrojů v soustavě,“ říká Jiří Matoušek. V létě by podle něj v Česku neměl být podíl solárů a větrníků na výrobě větší než 50 procent, na celoroční spotřebě by se podle něj měly podílet nejvýš 20 procenty.
V Evropě jsou státy, které mají mnohem vyšší podíl obnovitelných zdrojů na výrobě, než Matoušek zmiňuje. Například Dánsko nebo Portugalsko loni „zeleně“ vyrobily téměř 90 procent. Žádný ze zelených šampionů však nemá postavenou energetiku především na solárech, mívají vysoký podíl hydroelektráren nebo větrníků, mnohem vyrovnanější složení zelených zdrojů a také vyšší zastoupení akumulace.
Modernizační fond, z něhož se u nás financuje transformace energetiky, podporuje zatím hlavně výstavbu nových solárů. Dosud vypsané výzvy už nabídly přes 14 miliard korun dotací na obnovitelné zdroje, ve výstavbě přitom soláry naprosto převažují.
Naproti tomu třeba na akumulaci elektřiny fond zatím vypsal jednu specializovanou výzvu rozdělující dvě miliardy korun. Investice do distribučních či přenosových sítí se z Modernizačního fondu nepodporují vůbec. Další desítky miliard z něj ale míří také mimo energetiku - na dekarbonizaci dopravy, průmyslu a budov.
Matoušek navrhuje přehodnocení dosavadní strategie. „Pojďme zpracovat analýzu propojeného evropského trhu. Máme k tomu instituci ENTSO-E, sdružení provozovatelů přenosových soustav Evropské unie, kde má každá země zástupce. Pojďme se bavit o tom, jaké je ještě místo pro obnovitelné zdroje a jak by měl vypadat energetický mix v Evropě. A taky se pojďme dívat na to, kdo ho zaplatí,“ uzavírá marketingový šéf Centropolu.
