Neměla by to být tryzna, ale oslava. Vary čeká první festival bez Bartošky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Karlovarský filmový festival čeká nejtěžší ročník za desítky let. Poprvé se uskuteční bez dlouholetého prezidenta Jiřího Bartošky. Populární herec, který minulý měsíc zemřel ve věku 78 let, byl nepřehlédnutelnou postavou od červeného koberce a vítání hollywoodských hvězd až po dění v zákulisí.

Samotní návštěvníci by ale Bartoškovu nepřítomnost neměli vnímat, doufají jeho nástupci. „Neznamená to, že jste loni odjeli z jedné akce a letos přijedete na zcela jinou. Možná vás zasáhne jemná melancholie, když narazíte na fotografii Jiřího Bartošky,“ říká umělecký ředitel festivalu Karel Och. „Je to měsíc, co zemřel. Ale zároveň: Festival jsme společně s ním dělali skoro 30 let a v tom budeme přirozeně pokračovat. Práce v tomhle období bývá stejná,“ doplňuje výkonný ředitel Kryštof Mucha krátce poté, co s kolegy v úterý představili letošní program.

I proto je teď na chodbách kanceláří festivalu v pražské Panské ulici rušno. Na stěnách visí plakáty odkazující k uplynulým ročníkům, někdy i 40 let nazpět. Na nostalgii ale měsíc před začátkem festivalu, jenž se uskuteční od 4. do 12. července, není čas nikdy. A letos, poprvé bez Jiřího Bartošky, už vůbec ne. „Každopádně by to neměla být tryzna, byli bychom rádi, aby to byla spíš oslava – filmů, festivalu a osobnosti, která jej mnoho let vytvářela,“ slibuje Mucha.

Podle výkonného ředitele byl Jiří Bartoška pro Vary jako libero, jak vysvětluje s pomocí fotbalového přirovnání. I jeho práce se časem vyvíjela. Poslední dobou mohl nabitou denní agendu vyměnit za odstup, který byl pro jeho pozici prezidenta nesmírně důležitý. A díky tomu přicházel s nápady, které standardní věci umocňovaly.

„Když loni přijel režisér Steven Soderbergh, aby doprovodil své filmy v sekci věnované kafkovskému výročí, říkal nám Jiří Bartoška: Kluci, bylo by hezké, kdybychom mu dali nějaký speciální dárek. Věnovali jsme Soderberghovi grafiky významných českých výtvarníků inspirované Kafkou. Byl nadšený a jeho návštěva a jeho vztah k festivalu tím získaly osobnější rozměr,“ vzpomíná Kryštof Mucha na návštěvu známého hollywoodského tvůrce ságy Dannyho parťáci nebo filmu Kafka z roku 1991. „Při neustálém řešení provozních věcí nemáte čas tuto rovinu tak intenzivně vnímat. Nadhled, lehkost a odhad na lidi, který Jiří Bartoška měl, bude chybět, “ dodává výkonný ředitel.

Podle Karla Ocha bude Bartoškova absence citelnější v rovině společenské než praktické. „Když to řeknu hodně napřímo, všednodenní chod festivalu z hlediska profesního zásadních změn nedozná. Samozřejmě v osobní sféře to máme všichni podobně. Zvykáme si na fyzickou nepřítomnost někoho, kdo byl v těchhle kancelářích určující figurou. Myslím, že se mi stane něco podobného, jako se mi přihodilo s paní doktorkou Zaoralovou,“ připomíná Och svou předchůdkyni ve funkci umělecké ředitelky festivalu, která zemřela v roce 2022. „Poté, co odejde ta bezprostřední bolest ze ztráty blízkého, zůstane dotyčný přítomen duchovně, spirituálně, odkazem. Stane se takovým klidným vzpomínáním, ovšem nadále velmi přítomným,“ naznačuje.

Vedení, které doplňuje ještě šéf produkce Petr Lintimer, se snaží nic nepodcenit. „Jsou věci, na které dnes nejsme schopni odpovědět. Můžeme je vyhodnotit po festivalu, některé možná třeba až za rok či dva. Já ale věřím, že navzdory všemu, co se stalo, festival bude skvělý,“ věří Kryštof Mucha.

Kontinuitě nahrává, že oba muži už současné funkce v čele festivalu zastávají roky. Tu Bartoškovu, tedy prezidenta festivalu, se z úcty k němu symbolicky rozhodli neobsadit a po nedávném posledním rozloučení v pražském Rudolfinu nyní vymýšlejí, jak co nejlépe uctít jeho památku.

Bartoška měl hvězdné postavení, v týmu ale nastolil svobodomyslnou týmovou atmosféru a právě v ní vyrostli ti, kteří po něm nyní festival přebrali. „Začínali jsme jako dva joudové, kteří spolu na cestách bydleli na jednom pokoji, strávili stovky hodin povídáním si o tom, kam se má festival posouvat,“ vzpomíná Kryštof Mucha. „Dneska jsme dva joudové ve dvou pokojích,“ doplňuje ho s úsměvem jednapadesátiletý filmový historik Karel Och, který ve Varech začal pracovat roku 2001 jako tajemník poroty. Uměleckým ředitelem se stal devět let poté.

O rok mladší Mucha sbíral na festivalu první zkušenosti jako šéf VIP Guest Servisu, který se stará mimo jiné o hollywoodské hvězdy. Na výkonného ředitele povýšil v roce 2004.

Formálně se tedy náplň jejich práce oproti loňsku nemění, jen okolnosti budou jiné. „Máme větší zodpovědnost. Jsme v situaci, ve které jsme nikdy nebyli. Vždycky před námi stál Jiří Bartoška a my si mohli v jeho stínu všechno v klidu řešit. Na světě existují festivaly, které takhle silnou a viditelnou osobnost v čele nemají, a přesto fungují velmi dobře. Věříme, že Vary jsou už dostatečně silné a mají dostatečně velký význam, aby takto mohly fungovat také,“ uvažuje Kryštof Mucha.

Toto úterý pořadatelé představili dvě hlavní soutěžní sekce. Mezi nejočekávanější filmy bude patřit český Sbormistr, volně inspirovaný kauzou sexuálního zneužívání uvnitř elitního sboru Bambini di Praga, dále dokument Mira Rema Raději zešílet v divočině podle stejnojmenného knižního bestselleru Aleše Palána, nebo road movie Karavan. Tento snímek s Aňou Geislerovou v hlavní roli se minulý měsíc stal po dlouhé době prvním českým zástupcem v prestižní soutěžní sekci Un certain regard festivalu ve francouzském Cannes.

Stejně jako další desítky titulů mohou na festivalu odstartovat podobně silný příběh, jaký loni zažil Jiří Mádl. Jeho historické drama Vlny si po světové premiéře v kinosále hotelu Thermal vysloužilo dlouhé ovace vestoje, následně se stalo nejnavštěvovanějším filmem roku, získalo šest Českých lvů a usilovalo o Oscara.

„Zážitek z projekce českého filmu ve velkém sále je naprosto mimořádný. Nedá se to srovnat s ničím jiným. Filmaři často už nic podobného nezažijí,“ tvrdí Kryštof Mucha, který měl před čtyřmi lety možnost zakusit ojedinělý pocit i jako producent filmu Zátopek.

Z české tvorby letošní ročník dále nabídne snímek z prostředí české vietnamské komunity nazvaný Letní škola, 2001, který natočil Dužan Duong, nebo novinku režiséra Vojtěcha Strakatého. „Dochází tu k jisté generační obměně,“ říká o zdejší kinematografii Karel Och, který mezi nové talenty řadí právě sedmatřicetiletého absolventa písecké filmové akademie Strakatého. Jeho debut After Party měl loni premiéru na festivalu v Benátkách. Druhý celovečerní snímek o přátelství tří dospívajících dívek nazvaný Na druhém konci léta teď pražský rodák poprvé promítne ve Varech.

Co se prestiže týče, nejde o nijak zásadní rozdíl. „Čeští filmaři mají štěstí, že tu existuje festival nejvyšší kategorie, který jim byl vždycky otevřený, dává jim prostor. Takhle nás vnímají i Maďaři, Poláci, samozřejmě Slováci,“ myslí si Kryštof Mucha.

Sám si na festivalu ale váží hlavně toho, že pořád láká všechny vrstvy návštěvníků a že se v sálech míchají „batůžkáři“ s dlouholetými fanoušky, lidmi z filmového průmyslu, celebritami i jejich rodinami. „Když jsme před 25 lety poprvé jeli na festival do Cannes, mysleli jsme, že naším cílem je zjistit, jak se mu přiblížit. Na místě jsme si uvědomili, že je to nesmyslný způsob uvažování. Vary mají něco jiného. Mnohem důležitějšího,“ vychvaluje Mucha zdejší neformální atmosféru.

I ta patří k odkazům Jiřího Bartošky. A jeho nástupci chtějí dohlédnout na to, aby nezmizela. „Stejně relevantní jako ptát se, kam se chceme posunout, je ptát se, co chceme udržet. Festivaly se prapůvodně zrodily z nutnosti dotvářet okamžiky, kdy má publikum nejen šanci zhlédnout film, ale také vidět jeho tvůrce, co nejvíce se přiblížit uměleckému dílu, zeptat se, jak vznikalo. Tohle jsme vždycky chtěli zachovat,“ zdůrazňuje Karel Och.

Karlovarský festival dlouhodobě patří k nejnavštěvovanějším kulturním akcím v Česku. Loni pořadatelé prodali přes 127 tisíc vstupenek a podle informací mobilních operátorů městem prošlo zhruba 400 tisíc majitelů telefonních čísel, kteří se tu běžně neobjevují. Celková návštěvnost akce se tak mohla blížit půl milionu. V tomto ohledu už ale limity organizátorům nastavuje město.

„Role festivalu se posiluje, ale neděláme to pro nic za nic. Chceme, aby to mělo efekt pro tvůrce,“ uvažuje Kryštof Mucha, kterému konkrétně záleží na tom, aby přehlídka propojovala mladé filmaře s těmi zkušenějšími. Dlouhodobá práce s talentem vyžaduje neustálé mapování terénu, komunikaci s tvůrci a trpělivé vyčkávání na projekt, o kterém organizátoři často vědí už v době, kdy je teprve na papíře.

Veřejnost samozřejmě víc než první filmy možných budoucích hvězd registruje příjezd nejslavnějších hollywoodských hvězd do padesátitisícového lázeňského města. Které to budou letos, organizátoři prozradí zhruba v polovině června. Do té doby nabízí Kryštof Mucha pouze jednoslovnou odpověď.

„Budou,“ usmívá se v zasedací místnosti, kde z vysokých stěn shlíží portréty dřívějších hostů kráčejících po červeném koberci hotelu Thermal – od herečky Scarlett Johansson po rockera Lou Reeda.

Teď si ale výkonný a umělecký ředitel ještě přejí, aby pozornost upoutal program. „Těším se třeba na film Vše, co z tebe zbylo, který uvádíme v evropské premiéře. Ta světová byla na americkém Sundance a šlo o jeden z nejemotivnějších zážitků letošního roku,“ zmiňuje Karel Och novinku osmačtyřicetileté americké herečky a režisérky palestinského původu Cherien Dabis.

Festival uvede její film v době, kdy už více než rok a půl pokračuje izraelská vojenská operace v palestinském Pásmu Gazy reagující na teroristické útoky ze 7. října 2023. Až k nim nicméně snímek líčící osudy jedné palestinské rodiny nesahá. Začíná ve 40. letech a končí v roce 2022. „Ten film by v současné situaci mohl vyslovovat velmi příkré, radikální soudy a vlastně vinit, ale místo toho spíš sdílí zkušenost. Jde na to intimně, přes srdce. Myslím, že budou diváci dojatí,“ uzavírá Karel Och.