Hranice Prahy přejede denně 700 tisíc aut. Oproti roku 2000 „gigantický“ nárůst

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mladík jménem Adam vždy snil o vlastním bydlení v rodinném domku se zahradou. V Praze s takovou představou neuspěl. Na vilku jednoduše neměl dostatečně vysoký plat ani našetřené peníze. Ostatně takový sen se podaří přeměnit ve skutečnost jen naprostému minimu lidí.

Adam, stejně jako tisíce jiných, se proto rozhodl zkusit štěstí hned za Prahou, kde se mu sice vlastní bydlení sehnat podařilo, ale za cenu každodenního dojíždění za prací. A to se ukázalo jako problém. Očekávatelný. Ve stejný čas jezdí za prací i všichni ostatní z okolí, takže některé dny mladík tráví i hodiny v autě zasekaný v kolonách.

Adam je pouze imaginární postavou webové aplikace „Praha udržitelná“, kterou vytvořil Institut plánování a rozvoje. „Storymapa“ má za cíl principy udržitelného rozvoje - tedy ekonomický a sociální vývoj hlavního města v souladu s životním prostředím -, přiblížit veřejnosti srozumitelnou formou.

Jednou z možností je ukázat, jak se taková „udržitelnost“ měří. Jak se posuzují jednotlivé aspekty života v Praze, typicky kolik čeho je či kde co schází.

Například doprava. Aplikace vypočítává, že v roce 2023 do - nebo z - Prahy proudilo v průměru téměř 700 tisíc aut denně. Tento počet se přitom od začátku milénia zdvojnásobil. Přestože je však dlouhodobý trend rostoucí, poslední léta vykazují mírný pokles intenzity dopravy v širším centru hlavního města.

Podíl na tom mohou mít rozvíjející se systémy podporující kombinaci veřejné dopravy s individuální automobilovou dopravou. Pro porovnání: Roční počet aut využívajících parkoviště typu P+R, tedy „zaparkuj a jeď“, vzrostl od roku 2006 z pouhých 55 tisíc na více než milion.

Adam není jedinou imaginární postavou webové aplikace. Vystupuje tu i aktivní maminka se dvěma dětmi Celestýna, Dalibor v seniorském věku a studentka vysoké školy Beáta, která denně jezdí na přednášky na kole. Každého zajímá trochu něco jiného. Celestýnu veřejný prostor, Dalibora dostupnost zdravotní péče a pro Beátu jsou důležité kvalitní a navazující cyklostezky, ale třeba i klimatické podmínky ve městě. A zatímco síť cyklistických stezek v Praze pozvolna roste, klima se zhoršuje.

Teploty jsou v ulicích čím dál tím častěji nesnesitelné, jak ukazuje aplikace. Počet dnů a nocí s extrémními teplotami sice v posledních dvaceti letech kolísá, dlouhodobý trend ale ukazuje, že jich postupně přibývá. Za den s extrémními teplotami se přitom považuje takový, kdy na některém z měřících míst teplota přesáhne 30 °C, a za noc s extrémními teplotami ta, kdy teplota neklesne pod 20 °C.

Soubor více ukazatelů dává ucelenou informaci o tom, jak se ve městě žije. Jejich vývoj následně zhodnotí, zda a v jakých aspektech se Praze daří naplňovat cíle udržitelného rozvoje a kde je potřeba přidat.

Podle aktuálních dat se více než polovina sledovaných ukazatelů (54 %) vyvíjí žádoucím směrem, zatímco přibližně pětina (21 %) vykazuje opačný trend.