Hlavní obsah

Cash Only: Chcete méně Green Dealu? Na spadnutí je pravý opak

Foto: Shutterstock.com

Jednou z variant je nebazírovat nutně jen na snižování uhlíkových emisí doma v Evropě, ale část úsilí přenést do chudších zemí.

Začátkem července je v Bruselu na programu dlouho chystaný posun v klimatické politice, včetně nových emisních cílů pro rok 2040. Pro Česko to bude těžká zkouška.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém redaktoři SZ Byznys každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.

Nabídka odpůrců Green Dealu na zdejší politické scéně je rozsáhlá, od ODS přes ANO až po Motoristy, SPD nebo Stačilo!. Zelenou politiku odmítá většina stávajícího parlamentu a po říjnových volbách se situace sotva změní.

Sliby ohledně revize či rušení unijní klimatické politiky ale těžko půjde splnit. K žádným velkým ústupkům, o kterých čeští politici mluví, dění v EU nesměřuje. Česko se v tomto tématu posouvá zcela mimo hlavní evropský politický proud a už brzy se to znovu projeví.

Evropská komise má 2. července na programu dlouho slibovaný bod, který se týká nového emisního „mezicíle“ pro rok 2040. S ním mohou přijít i některé dílčí zajímavé úpravy, ale hlavní směr je jasný. Má-li dojít ke splnění vytyčených záměrů, bude třeba se snažit ještě mnohem víc a nasadit další opatření.

Jen pro rekapitulaci: Stávající cíl, schválený všemi členskými státy EU jako závazný unijní zákon, počítá s redukcí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990. Česko už má splněno díky šťastně zvolené srovnávací základně, umožňující započítat rozklad těžkotonážní socialistické ekonomiky v 90. letech. Celá EU byla podle posledních dat ke konci roku 2035 na 37 procentech. Trend prý vypadá příznivě a 55 procent se při dotažení stávajících opatření jeví dosažitelně. Ale tím vše teprve začíná.

V roce 2050 má být eliminace skleníkových plynů stoprocentní, a tak se logicky nabízí nastavit si pro rok 2040 kontrolní „checkpoint“ někde mezi čísly 55 a 100. Ambice jsou velké – zatím se vždy mluvilo o čísle 90 procent.

Komise ho má v červenci schválit a vyhlásit jako oficiální cíl. Šéfka Komise Ursula von den Leyenová to koneckonců slíbila, když svou pozici loni obhajovala v nově zvoleném Evropském parlamentu. Ten je většinově pro, stejně jako řada zemí EU. Včetně Německa, kde má nová vláda 90procentní cíl pro rok 2040 přímo v koaliční smlouvě, nebo Dánska, které v červenci přebírá unijní předsednictví.

„Jedna věc je jednoznačná,“ říká k nadcházejícímu jednání a k cíli 2040 český delegát v Komisi Jozef Síkela. „V úsilí snižovat emise je třeba pokračovat, protože už nyní vidíme, že ty náklady na důsledky – ekonomické, sociální či zdravotní – klimatické změny jsou obrovské.“

V rozhovoru pro Seznam Zprávy Síkela jako správný unijní diplomat přidává ke každému A rovnou B. Komise schválí jen výkop, ve kterém budou mít nakonec po europoslancích rozhodující slovo unijní státy. „Musíme brát v potaz politický vývoj v Evropě a výsledky voleb a jejich důvody,“ dodává český exministr. S tím, že bude jako vždy ke změnám potřeba „politický mandát“ a že je třeba kroky podložit „jasnými socio-ekonomickými a vědeckými analýzami“.

Zprávy o přípravných jednáních nicméně naznačují, že jednou vyslovené číslo 90 procent už těžko někdo vezme zpět. A že místo českého dilematu, zda v Green Dealu vůbec pokračovat, se řeší spíš detaily toho, jak se k cíli dopracovat.

Jedna důležitá kompromisní dohoda už nejspíš vznikla, a to mezi klimatickým komisařem z Nizozemska Wopke Hoekstrou a novou německou vládní koalicí. Její podstatou je něco, co loni radil evropským lídrům třeba český miliardář a průmyslník Daniel Křetínský – nebazírovat nutně jen na snižování uhlíkových emisí doma v Evropě, ale část úsilí přenést do chudších zemí, protože planeta je jen jedna a levnější snížení stejného množství emisí v Africe dává v konečném důsledku větší smysl.

Němečtí Zelení to berou jako podfuk a nedůslednost, Hoekstra se ale podle serveru Politico už dohodl s koalicí CDU-SPD, že největší evropská země cíl 2040 podpoří výměnou za možnost započítat „emisní kredity“ z třetích zemí. Když něco podobného doporučoval i Křetínský, třeba to nakonec zabere jako zadní vrátka i pro klimaskeptické patrioty v českém Parlamentu.

Zajímá vás trh s nemovitostmi, plány českých podnikatelů nebo mezinárodní obchod? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.

Doporučované