Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ázerbájdžánský soud poslal na roky do vězení sedm novinářů a pracovníků investigativních médií, které úřady obvinily mimo jiné z pašování, praní špinavých peněz nebo daňových úniků. Napsala to agentura AFP, která rozsudek označila za součást rozsáhlého zásahu úřadů proti svobodě tisku v zemi. Žurnalisté provinění popřeli a organizace hájící lidská práva a svobodu tisku označily rozsudky za politicky motivované.
Mezi odsouzenými je reportér Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) Farid Mehralizada, kterému soud vyměřil devět let za mřížemi. Úřady ho umístily do vazby loni v červnu, kdy ho obvinily ze „spiknutí za účelem pašování cizí měny“, uvedla stanice RFE/RL. Novinář a ekonom Mehralizada obvinění odmítl a řekl, že podle něj souvisejí s jeho kritickým zpravodajstvím pro ázerbájdžánskou službu RFE/RL, známou jako rádio Azadliq.
Další odsouzení pracovali pro internetový portál Abzas Media a tiskovou agenturu Turan, napsala AFP. Portál Abzas Media je podle agentury Reuters nezávislým webem, který se zaměřuje na korupci a lidská práva v zemi.
Bezpečnostní složky zatkly tuto šestici novinářů už v listopadu 2023 a tvrdily, že v jejich redakci našly 40 tisíc eur v hotovosti, přičemž je obvinily ze spiknutí za účelem dovozu cizí měny do Ázerbájdžánu, napsala agentura AP. Mehralizadu policie zatkla později v rámci stejného případu, přestože on i Abzas Media prohlásili, že pro tento portál nikdy nepracoval. Následně úřady vznesly proti zatčeným další obvinění.
Stejný trest jako Mehralizada dostali dva členové vedení Abzas Media Ulvi Hasanli a Sevinc Vagifgiziová a také investigativní novinář agentury Turan Hafiz Babali. Osm let vězení soud vyměřil dvěma reportérkám Abzas Media Nargize Absalamovové a Elnaře Gasimovové, o půl roku kratší výši trestu si vyslechl překladatel Mohammad Kekalov.
Jejich obhájci uvedli, že případ postrádá věrohodné důkazy a je založen převážně na výpovědi Kekalova, který později u soudu svá slova odvolal s odůvodněním, že mluvil pod nátlakem. Podle advokátů se odsouzení hodlají odvolat.
Organizace Reportéři bez hranic odsoudila tresty pro tyto novináře jako „nehorázné“ a označila je za výsledek „čistě politického procesu založeného na vykonstruovaných obviněních, jejichž cílem je umlčet hlasy odhalující korupci a nespravedlnost“. Vyzvala k jejich propuštění. Podobně reagovala organizace Amnesty International, která vyzvala k mezinárodnímu tlaku na ázerbájdžánské úřady, aby propustily i další zadržované novináře. Ředitel RFE/RL Stephen Capus proces s kolegou označil za podvod.
V posledních letech ázerbájdžánské úřady zatkly několik dalších mediálních pracovníků na základě podobných obvinění z pašování, poznamenala agentura Reuters. Podle Reportérů bez hranic úřady v této zemi uvěznily od roku 2023 celkem 29 novinářů a mediálních pracovníků. Letos úřady odebraly novinářské akreditace agentuře Bloomberg, stanici Hlas Ameriky (Voice of America) a zavřely kancelář britské BBC, podotkla AP. Prezident Ilham Alijev, který je u moci od roku 2003, podle Reuters odmítl kritiku a prohlásil, že Ázerbájdžán má svobodný tisk i internet.
