Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V Evropské unii již druhým rokem platí nařízení o zahraničních subvencích, které mění podnikatelské prostředí kontinentu. Jmenuje se FSR (Foreign Subsidy Regulations) a umožňuje Evropské komisi vyřadit firmu z tendru či uložit jí pokutu ve výši až deset procent jejího globálního obratu, pokud přijímá vysoké subvence ze zemí mimo EU.
EK má díky tomuto nařízení v ruce právní páku, která v minulosti dokázala usměrnit ekonomické obry jako PPF či velmoci, jako je Čína. A nyní by na základě nařízení FSR mohla prošetřovat i český tendr k dostavbě jaderných bloků v Dukovanech.
Cílem nařízení je zajistit, aby firmy ze států mimo EU neměly na evropském trhu neférovou výhodu díky dotacím nebo jiné finanční podpoře ze strany svých vlád.
„Nařízení se vztahuje na velké veřejné zakázky a vybrané fúze a akvizice. Evropská komise získala díky tomu nové pravomoci k vyšetřování, a to i v případech, kdy nebylo podáno žádné oficiální oznámení,“ vysvětluje pro SZ Byznys analytik poradenské společnosti PwC Dominik Kohut.
Sílu legislativy potvrdil expert na evropské právo Jan Exner. „Z hlediska kvality legislativy je FSR robustní nástroj. Nedodržení povinností podle tohoto nařízení může vést k pokutám až do výše 10 procent celosvětového obratu subjektu. Kromě toho Komise může i zakázat účast v řízení o zakázce nebo uložit nápravná opatření. FSR je tak nejen nástrojem kontrolním, ale i represivním. Jeho význam bude s narůstajícími geopolitickými napětími v budoucnu pravděpodobně růst,“ komentuje pro SZ Byznys.
Mnoho podezřelých
Od zavedení legislativy dostala Komise podnět k prošetření více než 1400 případů týkajících se veřejných zakázek či fúzí a akvizic. K zahájení šetření ale došlo jen v minimálním množství případů. Tresty, které Evropská komise může po subjektech vymáhat, jsou pro firmy natolik rizikové, že společnosti couvají z potenciálně sporné aktivity dříve, než k šetření dojde.
To se stalo i u prvního případu, kdy Komise došla do druhé fáze hloubkového šetření. Hrála v něm roli Česká republika. Hlavním aktérem případu byly česká společnost PPF a telekomunikační operátor ze Spojených arabských emirátů e&.
EK zjistila, že e& měla „neomezenou státní záruku podpory“ od emirátu Abú Dhabí pro částečnou akvizici PPF Telecom. To považovali unijní úředníci za podporu potenciálně narušující hospodářskou soutěž. Pro splnění požadavků Komise musela firma odstranit státní garanci a zavázat se, že z Emirátů nebude čerpat podporu. To se stalo ještě během vyšetřování a k naplnění účelu nařízení tak došlo, ještě než Komise začala trestat.
„Případ PPF ukázal dvě věci. Jednak že Komise je ochotná uplatnit FSR i vůči evropským subjektům s nepřímým napojením na třetí země. A jednak že formální rozhodnutí není nutné k dosažení efektu nařízení. Už samotné zahájení řízení může mít zásadní tržní dopad. V kontextu Dukovan pak z případu PPF vyplývá, že i nepřímé vlastnické nebo finanční vazby na třetí státy mohou být předmětem přezkumu, byť by šlo o evropskou entitu,“ vysvětluje Exner.
Rozsah možností FSR je zkrátka obrovský a není divu, že před tímto novým nařízením couvají i nejsilnější hráči. Nikdo totiž nechce dopadnout jako firma Nuctech, čínský výrobce bezpečnostního vybavení používaného zejména na letištích a v námořních přístavech.
Zátah za úsvitu
Nad nizozemským městem Rotterdam za pár chvil vyjde slunce. Je 23. dubna 2024 a do kanceláří společnosti Nuntech v Rotterdamu a Varšavě vcházejí vyšetřovatelé. Během zákroku zabavují notebooky, telefony a dokumenty v rámci první razie učiněné podle nařízení o zahraničních subvencích.
Na akci okamžitě reagují čínské úřady. Razii označují za eskalaci evropského protekcionismu. Čínská obchodní komora při EU uvedla, že je „šokovaná a nespokojená s ranní razií, která byla provedená bez předchozího oznámení a bez pádných důkazů“.
Celý případ skončil u Evropského soudního dvora, který dal Komisi za pravdu jak co do způsobu, kterým byla razie provedena, tak potvrdil její právo na přístup k datům zaměstnanců společnosti. Vyšetřovatelé totiž žádali o přístup do e-mailových schránek lidí pracujících v Nuctechu a k dokumentům uloženým na čínských serverech.
Další případy, kdy nařízení pootočilo kormidlem hospodářské soutěže, pochází také z dubna 2024. Tehdy Brusel otevřel bez podání vnějšího podnětu vyšetřování čínských firem, které soutěžily o zakázky na větrné elektrárny ve Španělsku, Řecku, Francii, Rumunsku a Bulharsku. Čína označila postup EU za diskriminační. Podle Bruselu jde jen o zajištění férových podmínek. Někteří uchazeči se každopádně z tendrů raději stáhli, než aby čelili rozsáhlému šetření.
Z hlediska oblastí, do nichž Komise na základě nařízení FSR zasahuje, dochází podle Exnera k častějším šetřením v sektorech s vyšší strategickou hodnotou.
„Ačkoli je nařízení koncipováno jako sektorově neutrální, v praxi lze pozorovat určitou disproporci v jeho uplatňování. Komise se soustředí na oblasti s vysokou strategickou nebo bezpečnostní hodnotou, například kritickou infrastrukturu, energetiku nebo sektor informačních technologií. Tato selektivnost odpovídá širšímu kontextu strategické autonomie EU. Jinak řečeno jsou si sektory rovny, ale v praxi je zjevné, že některé jsou si rovnější,“ vysvětluje.
Pohled do střev
FSR doplňuje evropská pravidla státní podpory, která se dosud vztahovala jen na subvence z členských států. Ve zkratce – pokud má alespoň jeden z účastníků tendru obrat v EU větší nebo rovný částce 500 milionů eur a přihlášené firmy dohromady dostaly minimálně 50 milionů eur od nečlenských zemí EU během tří let, mají být účastníci řízení nahlášeni Evropské komisi k prošetření.
Stejně tak má účastník tendru ohlašovací povinnost, pokud obdržel alespoň čtyři miliony eur z třetí země, když hodnota veřejné zakázky přesáhne 250 milionů eur. Do „zahraniční finanční podpory“ se počítají granty, úvěry, daňové úlevy, či státní záruky.
To vše má svá úskalí, jak vysvětluje pro SZ Byznys expert na evropské právo Michal Říha. FSR se může snadno stát nástrojem v konkurenčním boji firem. Podání podnětu stojí málo úsilí, ale může zpomalit nebo zastavit soutěž. Firmy se někdy zaleknou už jen hrozby šetření a raději ustoupí — jako tomu bylo v případě PPF. Evropská komise má také široké pole působnosti, jak s nařízením pracovat,“ komentuje.
„U fúzí a akvizic proces šetření začíná nejprve přednotifikační fází, poté oficiálním oznámením a po 25 pracovních dnech buď schválením, nebo hlubším šetřením, které může trvat až 100 pracovních dní. U veřejných zakázek se notifikace podává prostřednictvím zadavatele. Pokud Komise projeví zájem, nabídka v tendru často zanikne kvůli zdlouhavému procesu šetření. V komplexní fázi se zkoumá typ, účel, výše a možné narušení dotačního trhu,“ vysvětluje analytik Kohut.
Pokuta za porušení pravidel EU je až 10 procent světového obratu firmy, u nadnárodních firem může jít o mnohamiliardové sumy. Připočteme-li k tomu možné soudní výlohy a další komplikace, není divu, že investoři, kteří mají být vyšetřovaní na základě FSR, z tendru často raději couvají.
„Proti případnému rozhodnutí Komise se lze bránit. Ten, kdo se cítí být poškozeným, má právo se obrátit na Soudní dvůr EU. Ale soudní přezkum je zdlouhavý a pro investora to může být obchodně zničující. Jinými slovy může o projekt během procesu přijít,“ vysvětluje Říha.
Pomáhá, nebo škodí?
Pokud má FSR takovou moc, nabízí se otázka: Narovnává unijní trh, nebo ho pokřivuje?
Lze to ukázat na příkladu čínských automobilek, které Evropská komise obvinila, že čerpají státní dotace z Číny a následně neférově „podstřelují“ ceny evropských výrobců na kontinentálním trhu a snižují konkurenceschopnost EU. Komise vůči nim spustila hloubkové vyšetřování.
Čínští výrobci, jako je například BYD, přebírají otěže na evropském trhu s elektromobily. Jejich prodeje rostou, zatímco evropským firmám klesají. Jenže z maďarské perspektivy, kde BYD staví továrnu na baterie, toto vyšetřování konkurenceschopnost EU snižuje.
Může negativně dopadnout na projekt továrny, tím pádem i na zemi EU – Maďarsko. Pro ně by otevření fabriky na elektromobily znamenalo slovy premiéra Orbána tisíce pracovních míst.
A navíc takto mocný nástroj může být podle některých politicky zneužitelný. „Co se týče vymahatelnosti FSR napříč členskými státy, formálně je uplatňování výhradní pravomocí Komise, která má být nestranná a nezávislá. Nicméně nelze ignorovat, že v reálné politické praxi hraje roli i síla jednotlivých členských států. Přestože FSR vytváří rovná pravidla pro všechny, Komise se při jejich uplatňování pohybuje v politickém prostředí, kde se některé intervence mohou setkávat s většími nebo menšími tlaky,“ konstatuje právník Exner.
V počátku je proces hloubkového šetření v případě českého jaderného tendru, jehož vítězem je jihokorejská společnost KHNP. Podnět k šetření v tomto případě podala francouzská společnost EDF, která se o zakázku na nové jaderné bloky v Dukovanech ucházela neúspěšně. „V tomto konkrétním případě Komise obdržela informace týkající se údajných zahraničních subvencí, které by mohly potenciálně narušit vnitřní trh. Pečlivě vyhodnocujeme poskytnuté informace i veřejně dostupné údaje a zahájili jsme technická jednání s příslušnými stranami, abychom určili nejvhodnější postup,“ popisuje pro SZ Byznys tisková mluvčí EK z oddělení pro vnitřní trh a průmyslovou strategii Rüya Pernicek.
Čeští představitelé v případě české zakázky století vyjadřují přesvědčení, že stavbu už nemůže nic ohrozit. Nařízení o zahraničních subvencích má ale značnou sílu a Evropská komise skrze něj nemusela říct ani ve vztahu k Dukovanům poslední slovo.
