Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ukrajinská vojenská rozvědka má informace o novém severokorejském výsadku do války na straně Ruska.
Jak s odvoláním na Kyjev uvedla televize CNN, Moskva se dohodla s Pchjongjangem na vyslání zhruba 25 tisíc vojáků pěchoty.
Není to poprvé. Severokorejci přijeli válčit za Rusko už loni v listopadu, a to do Kurské oblasti, tehdy částečně obsazené Ukrajinci. Z KLDR tehdy dorazilo deset až 12 tisíc příslušníků elitních sil.
Na západě Ruska a na okupovaných územích Ukrajiny působí také severokorejští sapéři, kteří odstraňují miny, a rovněž personál obsluhující odpalování severokorejských raket KN-23 a KN-24.
Jakýmsi poslem Vladimira Putina pro Severní Koreu se stal bývalý ministr obrany Sergej Šojgu. Pchjongjang navštívil 17. června, letos už podruhé.
Vysoké ztráty
O tom, jak severokorejští vojáci bojovali, jsou protichůdné zprávy. Ukrajinci tvrdí, že pro ně představovali tvrdého soupeře a někteří raději zahynuli, než by se vzdali. Ruští váleční blogeři na sociální síti Telegram uváděli, že s nimi jsou jazykové problémy.
Pro západní analytiky a tajné služby bylo nasazení mužů ze Severní Koreje příležitostí udělat si obrázek o aktuální síle tamní armády, protože v minulosti režim v Pchjongjangu pěchotu do žádné země neposílal a KLDR nevedla pozemní války od příměří na Korejském poloostrově v roce 1953.
Severokorejský režim vyslal do Severního Vietnamu v době tamní války ve druhé polovině 60. let tisícovku muž, ale šlo o piloty nebo lidi opravující letadla a helikoptéry.
O válečné frontové linii se někdy hovoří jako o mlýnku na maso. Severokorejské vojáky, bojující na straně Ruska, semlel pořádně.
Televize CNN s odvoláním na nejmenovaného činitele západní výzvědné služby uvedla, že v Kurské oblasti bylo zraněno či zabito na 4000 Severokorejců. Vzhledem k nasazení zmíněných deseti až 12 tisíc mužů je číslo ztrát hrozivě vysoké.
Pchjongjang oficiálně o obětech nemluví, ale tento týden státní televize odvysílala záběry vůdce Kim Čong-una, plačícího nad rakvemi zabalenými do vlajky Severní Koreje.
„Ze čtyř tisíc vyřazených z boje připadá pravděpodobně tisícovka na mrtvé a tři tisíce utrpěly zranění. Tak vysoké ztráty lze přičíst nezkušenosti z intenzivních bojů a technologickým nedostatkům jejich výzbroje,“ napsal server 38 North, který se specializuje na analýzy o Severní Koreji.
Výhodný obchod
Severokorejskému diktátorovi Kim Čong-unovi se podpora Ruska ekonomicky vyplatí. Moskva mu posílá za výhodné ceny ropu a další suroviny či zboží. Severokorejské zbrojní továrny vyrábějí drony, které jsou kopií ruských bezpilotních letounů Lancet-3. Se souhlasem Kremlu.
Ruské vedení také Kimovi garantovalo, že už v Radě bezpečnosti OSN nepodpoří žádné sankce vůči jeho zemi. Nebude se tak opakovat rok 2006, kdy Rusko hlasovalo pro rezoluci číslo 1718 uvalující na KLDR tvrdé ekonomické sankce kvůli testu jaderné zbraně.
Severokorejské střely KN-23 a KN-24 vycházejí z původního sovětského modelu, ostatně jako většina zbrojní produkce KLDR. Oba typy raket připomínají ruský Iskander-M, ale podle expertů Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) mají delší dolet – KN-23 až 900 kilometrů, zatímco ruský Iskander-M zhruba 500 kilometrů.
Pro ekonomiku KLDR je ruský odběr zbraní velkou vzpruhou. V zemi se nacházejí zhruba tři stovky zbrojních továren, výdaje na armádu a zbrojení se pohybují mezi 30 až 50 procenty hrubého domácího produktu. Kvůli sankcím OSN a obavám zákazníků ze zastaralosti severokorejských zbraní ale Pchjongjang v posledních letech příliš své produkce nevyvážel. Dodával zbraně a munici zemím jako Sýrie, Barma, Zimbabwe nebo Uganda.
