Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Bílý dům oznámil, že lékaři americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi diagnostikovali chronickou žilní nedostatečnost. Vyšetření podstoupil poté, co si všiml otoků na nohou.
„Není to alarmující informace. A není to překvapivé,“ komentuje prezidentovu diagnózu pro stanici CNN lékař Jeremy Faust z Harvard Medical School. „Je to docela normální součást stárnutí, zejména pro někoho v kategorii nadváhy až obezity, kde se prezident vždy nacházel,“ dodává.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová s odkazem na prezidentovu lékařskou zprávu uvedla, že vyšetření neodhalilo žádné známky závažnějšího onemocnění, jako je například hluboká žilní trombóza. Podle ošetřujícího lékaře se Trump nadále těší „výbornému“ zdraví.
Seznam Zprávy odpovídají na základní otázky týkající se chronické žilní nedostatečnosti a rizik s ní spojených.
Co je chronická žilní nedostatečnost?
Chronická žilní nedostatečnost označuje stav, kdy jsou poškozené žíly v dolních končetinách a nedokážou správně odvádět krev zpět do srdce, kde se okysličuje. To může vést k jejímu hromadění v dolních končetinách.
Pumpování krve z nohou až k srdci je náročným procesem, zejména u člověka, který dlouho stojí nebo sedí. Proto mají žíly jednosměrné chlopně, které zabraňují tomu, aby krev tekla opačným směrem. V případě vysokého tlaku v žilách jsou ovšem oslabeny a přestávají „těsnit“, vysvětlují lékaři.
Jaké jsou její příznaky?
Onemocnění se projevuje nejčastěji otoky v oblasti chodidel a kotníků, křečovými žílami, bolestí, pocitem těžkosti a brnění v nohou, v těžších případech se objevují i vředy. Mezi projevy chronické žilní nedostatečnosti patří též změny barvy kůže.
„Chlopně ztrácí schopnosti a červené krvinky pak v průběhu času unikají ze žil do kůže a oxidací vzduchu se barva kůže změní z červené na hnědavý odstín… tetují kůži natmavo, natrvalo,“ vysvětluje pro deník The Washington Post Alisha Oropallo, profesorka chirurgie na Zuckerově lékařské fakultě na newyorské Hofstra University.
O jak běžné onemocnění se jedná?
Jedná se o poměrně běžné onemocnění, zejména u starších lidí, jako je prezident Trump, kterému je 79 let. S věkem se totiž zhoršuje kvalita žilní stěny i pevnost kůže.
Prvními signály chronické žilní nedostatečnosti jsou drobné žilky nebo takzvané křečové žíly. S nimi se podle odborníků potýká 60 až 80 procent populace, kvůli těhotenství a hormonálním změnám jsou častější u žen.
S rozšířenými žilkami se podle odborné literatury potýká 26 procent populace, s křečovými žilami 19 procent. U osmi procent lidí vznikne otok, u čtyř procent kožní změny a přibližně jeden člověk ze sta má bércový vřed, tedy přetrvávající poškození kůže.
Velkou roli podle odborníků hraje genetika. Náchylní k chronické žilní nedostatečnosti jsou pak také lidé, kteří dlouho stojí nebo sedí, těhotné ženy či jedinci s nadváhou.
Zdraví Trumpova předchůdce:
Představuje toto onemocnění riziko?
Lékaři tvrdí, že onemocnění není život ohrožující. Je to však „žlutý signál, abychom se zaměřili na základní problémy, ať už jde o tělesnou hmotnost nebo sedavý způsob života“, tvrdí cévní chirurg Lee Kirksey z kliniky v Clevelandu, se kterým mluvili novináři stanice NBC News.
Pokud se chronická žilní nedostatečnost neléčí, může vést k dlouhodobým komplikacím. Mezi ty patří vředy či těžké otoky nohou, které mohou být pro některé lidi velmi vysilující. Pacienti v pokročilejším stadiu mohou být také náchylnější ke kožním infekcím. Pro některé se onemocnění pojí se zvýšeným rizikem vzniku krevních sraženin.
V některých případech může být také chronická žilní nedostatečnost příznakem závažnějších onemocnění, jako jsou problémy se srdcem, játry nebo ledvinami, upozorňuje Oropallo a další experti.
Jak se léčí?
Žádná specifická léčba chronické žilní nedostatečnosti neexistuje. Pacientům bývá ovšem doporučováno pravidelně nosit kompresní punčochy, zvedat nohy či snížit tělesnou váhu. Pomoci může také cvičení či chůze, jelikož posílené svaly dokážou žíly stlačovat způsobem, který usnadňuje pumpování krve.
Při pokročilejších či závažnějších případech se přistupuje též k předepsání léků či lékařským zákrokům.
„Za okolností, kdy příznaky ovlivňují kvalitu života, mohou být některé minimálně invazivní zákroky účinné při uzavírání žil v nohou, které nefungují dobře, ve snaze ‚přesměrovat‘ průtok krve na efektivnější cestu,“ tvrdí Chelsea Dorsey, ředitelka žilní kliniky na UChicago Medicine. Důležitou roli ale podle ní hraje i dodržování zdravého životního stylu.
