Místo památek turisty překvapí bída. Perlu UNESCO trápí obchod s chudobou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Křivolaké uličky, krásné náměstí Svobody, renesanční sladovna či známý pivovar. Ačkoli jde o nejčerstvější přírůstek Česka na prestižním seznamu UNESCO, kam se dostal před dvěma lety, může Žatec v lecčem konkurovat klasikám, jako je Český Krumlov nebo Telč.

Je zde ale pár podstatných rozdílů. Počty turistů ve městě se sice zvyšují, i v létě se ale návštěvník rozhodně davů bát nemusí, spíš naopak. Stejně jako ostatní historická města Česka je Žatec oblíbený u filmařů - natáčel se zde třeba Králíček Jojo - otázkou ale je, zda to není proto, že část domů v centru odpovídá spíš válečnému stavu než perle UNESCO.

Od pádu komunismu se sice město díky aktivnímu přístupu místních i radnice částečně vrátilo ke své dřívější slávě, i tak lze ale na zanedbané domy v centru narazit téměř na každém rohu. A to s sebou nese i další problémy.

„Město se tady celou dobu snažilo, aby bylo vidět na mapě, tak se dotáhlo UNESCO. A teď sem přijedou turisté a jsou zděšení. Nedávno kolem mě procházeli nějací Němci a slyšel jsem jenom: ‚Ach du Scheisse, das ist ein Horror-Urlaub!‘ (v překladu ‚Do háje, to je hrozná dovolená!‘, pozn. red.),“ říká místní obyvatel David Hlava.

On i další místní obyvatelé upozorňují na problém, který zesílil v posledních několika letech. V Žatci se zásadně snižuje pocit bezpečí. „Stejně jako spousta dalších měst v Ústeckém kraji řešíme problém se ‚sociálně slabými‘, kteří vás ‚vítají‘ při vjezdu do centra, které je součást zapsaného statku UNESCO,“ popisuje situaci starosta Radim Laibl z hnutí ANO.

Místní si v poslední době stěžují na nepořádek v ulicích či rušení nočního klidu ze strany obyvatel problémových domů. „Vyřvávají do noci, dělají barbecue před barákem,“ popisuje Hlava, který bydlí na Chelčického náměstí v historickém centru.

Další z nich se podle některých svědectví přímo na ulici perou či dokonce souloží. „Je běžné vidět, že si vyměňují pytlíček s něčím podezřelým,“ dodává další muž, který si nepřál být jmenován. Upozorňuje také, že nedávno někdo zničil a vyloupil kontejner Klokánku, kde místní sbírali oblečení pro ohrožené děti. Ten navíc stojí přímo u radnice Žatce.

Některé problémy musela řešit i policie. Loni na podzim třeba vyšetřovala případ pobodání v jednom z problémových domů na hlavním náměstí Svobody. A před několika týdny se sjelo rovnou několik aut městské i státní policie na náměstí znovu - tentokrát kvůli fyzickému napadení mezi dvěma skupinami.

„Je to opravdu špatné. Hulákají tady, jsou drzí, často mají kazeťák puštěný nahlas,“ říká paní Světla, která v Žatci podniká. Jen co domluví, jedna taková skupinka se vynořuje z domu na náměstí - a svědectví víceméně odpovídá.

Podle vedení města i části místních je viník jasný. Současnou situaci způsobili muži, které se radnice nezdráhá nazývat obchodníky s chudobou. Ti mají do Žatce v posledních letech stěhovat problémové rodiny - na místě se traduje, že pochází z romských osad východního Slovenska. Po těch pak mají požadovat neadekvátně vysoké nájmy a ve výsledku tak inkasují peníze ze státních dávek na bydlení.

„Domníváme se, že tento problém je taková bradavice našeho města, kterou bychom rádi odstranili. Žatec má potenciál, má být někde jinde, bohužel ale tito nepřizpůsobiví nám v tom vůbec nepomáhají,“ uvedl k tomu starosta na posledním jednání zastupitelstva.

Počátek problému je třeba hledat už v 90. letech. Tehdy byl Žatec po čtyřiceti letech vlády komunistické strany podobně jako další historická města Česka ve špatném stavu.

„Baráky, které jsou dnes jakž takž, vypadaly příšerně, byly i vybydlené. Tady končila silnice, dál už byla jen tráva,“ ukazuje Hlava na jedné z ulic vedoucích k náměstí Svobody. „Točil se tady jeden film za druhým. Mohli točit francouzskou revoluci i druhou světovou válku. Jen vyměnili trikoloru za hákový kříž. Kulisy nepotřebovali,“ vypráví.

V té době zde nemovitost koupila i Hlavova rodina. Město totiž tehdy budovy v centru ve velkém rozprodávalo. A ne všichni měli s majetkem čisté úmysly. „Teď to považujeme za velkou chybu,“ říká starosta Laibl.

Už v devadesátých letech vedle sebe podle Hlavy v historickém centru Žatce bydleli jak etničtí Češi, tak Romové, soužití ale problémy nepřinášelo. To se mělo změnit až v posledních letech. „Starousedlíci se odstěhovali. A nahradil je kšeft. Tahají je sem na půl roku, na rok, pak jdou zase pryč. Nemají na nic vazbu a ani si ji nemusí tvořit,“ říká Hlava.

Po třiceti letech po velkém rozprodávání tak má město vrásky z toho, jak s domy, které jsou v rukou soukromých vlastníků, naložit. Vedení už nabídlo podnikatelům, že je odkoupí, ti to ale odmítli.

Zastupitelstvo tak v červnu zavedlo opatření, kterým majitelům některých domů nejvyšší možnou mírou zvedlo koeficient daně z nemovitosti. To platí pro budovy v historickém centru, které jsou dlouhodobě v havarijním stavu, a také pro vybrané domy na náměstí Svobody a Chelčickém náměstí, které slouží jako ubytovny nebo je vlastníci pronajímají.

„Zisky z této podnikatelské aktivity plynou vlastníkům, kteří často nemají žádnou vazbu na město, pro město však představují zvýšené náklady a výskyt nežádoucích sociálně patologických jevů,“ uvádí vedení Žatce ve svém zdůvodnění.

Redakce Seznam Zpráv kontaktovala oba muže, kterých se opatření týká a jejichž jména se v souvislosti s obchodem s chudobou zmiňují v Žatci nejčastěji. Prvním z nich je Kamil Trčálek, kterému patří dva z domů na náměstí Svobody. Vlastní i další nemovitosti, odnedávna mimo jiné i kulturní dům Moskva, který opravuje. Dříve se kvůli svým ubytovnám dostal do sporu i s vedením Mostu nebo Loun.

Jeho vyjádření k obviněním z obchodu z chudobou ale bylo stručné. „Samozřejmě se budeme bránit, ale já se k tomu nebudu vyjadřovat,“ řekl a dodal, že v případě stížností na chování nájemníků situaci vždy „automaticky řeší“.

Druhým známým jménem je místní gynekolog Jiří Zimola. I on řekl, že k věci nechce podávat do médií žádné informace. „Pan starosta chrlí falešné, špatné, lživé zprávy. To není obchod s chudobou. Má se zeptat právníků,“ sdělil pouze.

Také Zimola vlastní nemovitostí více, některé i mimo Žatec. O jeho byznysu ve vesnici Sedčice na Lounsku, kde podle tamního starosty pronajímal sociálně slabým byty ve špatném stavu za více než sedminásobek adekvátní ceny, v minulosti informoval server iRozhlas.

Podle části místních, kteří se sdružují ve spolku Probudit Žatec, ale město pro řešení problému nedělá dost. „Mají všichni strčenou hlavu do písku, chtějí to jen vyčekat do dalšího volebního období,“ míní David Hlava.

Město podle iniciativy také nedostatečně vymáhá své vyhlášky. Ačkoli na několika krizových místech zavedlo kamerový systém, strážníci nemají dostatečné kapacity na to, aby je někdo kontinuálně hlídal, a slouží tak jen jako důkazní materiál.

Starosta Laibl se hájí, že město posiluje policejní hlídky i kamerový systém či spolupracuje s neziskovými organizacemi pro sociální začleňování. S protestujícími občany už několikrát jednal. Uznává ale, že příliš dalších možností nemá. Chyba podle něj leží v současném nastavení zákonů.

„Dávkový systém by měl důsledněji zohledňovat regulované, v místě obvyklé nájemné. Rozdíl mezi výší dávek a náklady na bydlení je v některých krajích – Ústecký kraj nevyjímaje – významnější, proto to velmi láká spekulanty a podnikatele ubytovávající nepřizpůsobivé občany žijící ze sociálních dávek, kteří ani nemusí mít trvalý pobyt v tom místě, kde dávky pobírají,“ vysvětluje.

Laibl tak žádá o pomoc stát. Vedení města se snažilo do připravované revize dávkového systému, kterou chystá vláda, protlačit cenové mapy, jež by tuto nerovnost napravily. Podle starosty ale návrh neuspěl.

Občané každopádně žádají, ať se město snaží o změnu dál. „Jestli oni tvrdí, že jediný klíč k tomu, jak to celé rozpohybovat, je změna legislativy, tak by měli být oni ti lídři, kdo by to chtěl měnit a hledat skuliny,“ míní Hlava.