Hlavní obsah

Babiš nám přeje hezké léto. S Čapím hnízdem na krku a Agrofertem za zády

Radek Kedroň
Vedoucí investigativního oddělení
Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Babiš nejspíš kalkuluje s tím, že politická zátěž jeho kauz už nevykazuje takovou hrozbu.

Andrej Babiš nevstupuje do volebního zápasu nalehko. V batohu táhne hned dvě nechtěná závaží: neukončený soudní proces v kauze Čapí hnízdo a předpokládaný střet zájmů u dotací pro Agrofert.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čtete ukázku z newsletteru Kauzy Seznam Zpráv, ve kterém každý týden reportéři z našeho investigativního týmu shrnují podrobnosti a zákulisí nových kauz z vysoké politiky i byznysu. Pokud vás newsletter zaujme, přihlaste se k odběru!

V uplynulém týdnu jsme se pídili po tom, zda stihne česká justice do voleb uzavřít vleklý případ Čapího hnízda.

Teoreticky by to šlo. Soudkyně pražského vrchního soudu Eva Brázdilová, která na konci června zrušila osvobozující rozsudek nad předsedou hnutí ANO, měla na vyhotovení rozsudku 20 dní. Jenže kolega Radek Nohl zjistil, že požádala o prodloužení. Z dvaceti je najednou dní šedesát. A to se už – ani při veškeré snaze – do sněmovních voleb stihnout nedá.

Jak se shodují znalci kabinetní justice, soudce Jan Šott, který se bude kauzou zabývat už potřetí, ve věci těžko stihne obeslat účastníky, nastudovat rozsudek a pak v šibeničním termínu rozhodnout. Pro Andreje Babiše to znamená, že o hlasy voličů bude žádat, aniž by měl v rukou alespoň prvoinstanční verdikt. Jinými slovy bude pořád podezřelý z toho, že se podílel na dotačním podvodu.

Ne že by ho to po těch letech nějak dramaticky poškozovalo. Volební hendikep se nadto může otočit ve výhodu. Protože zvolení Andreje Babiše je téměř jisté, bude muset po volbách soud opět (už počtvrté!) požádat Sněmovnu o jeho vydání k trestnímu stíhání. A nové osazenstvo dolní komory jej vydat tentokrát nemusí.

Trochu nečekaně se tak naplní legendární slova třináctidenní ministryně spravedlnosti Táni Malé, která už před sedmi lety vizionářsky navrhovala, aby se „řešení té kauzy posunulo o čtyři roky“. Tehdy jsme se jí smáli, teď to vypadá jako nejpravděpodobnější scénář.

Druhého břemene, které do voleb vláčí, se už ale Babiš tak snadno nezbaví. Pokud bude chtít vstoupit do Strakovy akademie jako premiér, měl by se vymanit ze střetu zájmů, v němž se ocitne kvůli vlastnictví Agrofertu. Kolega Jirka Pšenička zkoumal možné scénáře a všechny do jednoho slibují zábavu na dlouhé večery.

Babiš se stal, jak známo, opět majoritním akcionářem největšího českého zemědělsko-potravinářského holdingu Agrofert. I kdyby akcie opět vložil do svěřenského fondu, novelami utaženému zákonu o střetu zájmů to už stačit nebude. Ledaže by se jeho firmy dobrovolně vzdaly všech miliard z veřejných rozpočtů. Což je ještě méně pravděpodobné, než že své koncerny prodá.

Babiš může akcie zaparkovat – opět teoreticky – v takzvaném slepém trustu či rodinné fundaci. Jestli to bude stačit, ale s jistotou nikdo neví. Pohybujeme se v komplikovaném právním terénu.

Samotný Babiš nemá potřebu sdílet, jak tuhle překážku přeskočí. Dvouslovná reakce na naši legitimní otázku zněla: „Hezké léto.“ Nejspíš kalkuluje s tím (a podle všeho oprávněně), že politická zátěž jeho kauz už nevykazuje takovou hrozbu jako při jejich prvotním zjevení.

Kolize zájmů, ač bude popsána a náležitě oparagrafována, není pro politika v Česku smrtelným hříchem. Dvojnásob to platí právě pro Babiše s pevným voličským jádrem.

Ať už tedy Babišův batoh nahlédneme z jakéhokoliv úhlu, nenabízí se příjemný obrázek. Nejspíš nás čekají další čtyři roky hádek o souběhu jeho rolí či o tom, jestli fígl s malou až střední firmou byl dotační podvod. Zkrátka další volební období, kdy každá „Máňa“ bude mít neochvějný názor na to, co je a není „směroplatné“.

Podle mého názoru to přinese jen další okorání, otupělost, morální vyprázdnění. Společenská únava z tématu je patrná už nyní. Dobře to ilustruje výsledek čtenářské ankety, v níž jsme se dotázali, jak se Andrej Babiš zachová. Přes 70 procent čtenářů v tom má naprosto jasno. Babiš „bude problém ignorovat“.

Přeje-li nám tedy Andrej Babiš „hezké“ léto, musíme se smířit s tím, že tento příslib naplní vrchovatě. Nepůjde totiž jen o léto letošní.

Co jsme také napsali

A co ty dotace? Aby toho nebylo málo, dodnes se státní úřady nevypořádaly s tím, jestli Agrofert nemá vrátit dotace minulé. Kolegové Lukáš Valášek a Adéla Jelínková zkoumali, jak je to s veřejnými injekcemi ze zemědělského fondu. Množí se totiž rozsudky, podle nichž odporovaly zákonu o střetu zájmů.

Ministerstvo zemědělství vedené Markem Výborným z KDU-ČSL je ale přehlíží a alibisticky o nich mluví jako o „izolovaných“. Výborný ale nejspíš úřad řídí podobně zběsile jako osobní vůz, protože i analýza, která vznikla za jeho předchůdce a která vypočetla, že Agrofert by měl vrátit až 4,4 miliardy korun z těchto subvencí, se ztratila.

Nezákonný padák pro exposlance. Bývalý poslanec ČSSD František Brožík odešel z vedení státního Výzkumného ústavu živočišné výroby loni. Přesto měl podle auditu nadále přístup k účetnictví, mzdám nebo smlouvám. Navíc na odchodnou dostal padák, na který neměl nárok. Případ od auditorů dostala policie.

Velký návrat policejního průšviháře. Bývalý policejní prezident Vladislav Husák, jehož kariéru provází řada skandálů, má nový post. Ve Varšavě se stal styčným důstojníkem české policie při agentuře Frontex. Ve výběrovém řízení neměl konkurenci – přihlásil se sám.

Šmírování, nebo cvičení? Místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) překroutil dokument o cvičení kybernetických sil, který podle vojáků unikl z Ministerstva obrany. Růžičkovo tvrzení, že vojáci „šmírují politiky“, teď využívá Putinova propaganda k diskreditaci české armády.

Internetový popírač. V červnu jsme upozornili, že síť webů a skupin na sociálních sítích velebí Hitlera, popírá holokaust a vyzývá k likvidaci Židů. Jejího zakladatele, který se pokoušel za pomoci všemožných technických opatření svou identitu na internetu tajit, nyní dopadla policie a obvinila jej z trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.

Bunkr pro popraveného generála. Chtěl bunkr, aby uctil popraveného pradědu – prvorepublikového generála Václava Ždímala. Ministerstvo obrany to neschválilo s tím, že neprokázal jeho podíl na stavbě opevnění a nevidí v památníku veřejný zájem. V jiných případech bunkry zdarma ale převádělo. A co víc – v některých případech s nimi noví vlastníci kšeftovali. Ždímalovu pravnukovi ale ministerský úředník napsal: Věnujte si vlastní nemovitost.

Pokud vás týdenní report toho nejdůležitějšího z naší investigativní dílny zaujal, určitě se přihlaste k odběru a newsletter také doporučte svým známým. Příští neděli se na vás opět těšíme u dalšího vydání!

Doporučované