První sestřel ruských dronů nad Polskem. Co to znamená pro NATO?

Ruské drony nad Polskem připomněly nejen samotným Polákům, jak blízko je válka na Ukrajině. Do Varšavy teď ze západních metropolí míří salva ujištění o podpoře, členové a představitelé NATO zdůrazňují také jednotu Aliance. V podcastu 5:59 nabízíme kontext, v jakém Polsko incident zastihl, i pohled bezpečnostního experta.

Na blízkost války si Polsko po více než třech letech od ruského vpádu na sousední Ukrajinu už svým způsobem zvyklo. Přesto má teď za sebou velmi vypjatý den. Ve středu se totiž Poláci probouzeli do zpráv, že armáda i za pomoci svých aliančních spojenců reaguje na narušení polského vzdušného prostoru množstvím ruských dronů. V případě členské země NATO to byla bezprecedentní událost, která zarezonovala i za hranicemi.

„Když jsem se před šestou ráno vzbudil a podíval se na mobil, zaskočilo mě, jak velké množství notifikací od polských webů a zpravodajských aplikací tam mám,“ vybavuje si reportér zahraniční rubriky Seznam Zpráv Filip Harzer, který dění v Polsku léta podrobně sleduje. V podcastu 5:59 teď dodává, že detail v podobě záplavy notifikací dobře ukazuje, jakým způsobem média o událostech na polském nebi informovala. A také jak aktivně komunikovaly směrem k veřejnosti polské úřady.

Výjimečnost noci na středu ostatně dokládá fakt, že Polsko ani žádná jiná členská země Severoatlantické aliance dosud nad svým územím drony nebo jiné ruské vzdušné prostředky nesestřelily. Což ale zároveň neznamená, že by s nimi Poláci od počátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 neměli zkušenosti.

Například v srpnu spadl ruský dron u obce Osiny ve východním Polsku, zhruba 80 kilometrů od metropole Varšavy. Podle reportéra Harzera tehdy incident vzbudil debaty o tom, jestli a jak se případným dronovým útokům bránit a jestli je toho vůbec Polsko na dostatečné úrovni schopné.

Tentokrát podle prohlášení premiéra Donalda Tuska, s nímž ve středu dopoledne vystoupil před poslanci v Sejmu, polská armáda zaznamenala 19 případů narušení vzdušného prostoru, několik dronů bylo sestřeleno. Nález trosek nejméně dvou strojů úřady oznámily opět i v lokalitách, které leží jen několik desítek kilometrů od hlavního města.

Na obraně nočního polského nebe se kromě domácích stíhaček F-16 podílely také stroje aliančních spojenců, včetně letounu systému včasné výstrahy AWACS italského letectva nebo nizozemských bitevníků F-35. Právě ty se zřejmě zapojily také do sestřelování dronů.

Na hodnocení toho, jak úspěšnou akcí nasazení sil proti ruským dronům bylo, je však v prvních hodinách po události příliš brzy. Upozorňuje na to další host podcastu 5:59, bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. V rozhovoru, který vznikl ve středu po poledni, nicméně podotýká, že systém alianční protivzdušné obrany patrně tentokrát zafungoval lépe než při některých minulých incidentech, které se nad Polskem odehrály.

„V této chvíli alespoň došlo ke vzletu letadel a sestřelu některých dronů,“ říká Dyčka s tím, že se ale na druhou stranu podařilo sestřelit pravděpodobně jen relativně malou část ze zhruba 20 strojů, které zřejmě do polského vzdušného prostoru pronikly. Podle experta to ale nemusí nutně znamenat, že protivzdušná obrana nefungovala. Ve hře je i varianta, že se podařilo správně identifikovat a následně zničit jen ty drony, které představovaly přímé ohrožení – což ostatně ve svém projevu naznačil i premiér Tusk.

Nejasná také ve středu zůstávala odpověď na otázku, jestli Rusko vyslalo drony nad Polsko úmyslně, nebo jestli se tam „zatoulaly“ například vlivem elektronického rušení poté, co je režim Vladimira Putina vyslal útočit proti Ukrajině. Ruské ministerstvo obrany později uvedlo, že žádné cíle v Polsku zasáhnout nechtělo.

Někteří evropští politici se však přiklání k názoru, že šlo o úmyslný průnik do polského vzdušného prostoru – podle agentury Reuters to ve svých výrocích naznačili německý ministr obrany Boris Pistorius nebo šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. A také polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski, přestože konkrétní důkazy neuvedl.

Analytik Dyčka v rozhovoru každopádně vybízí k opatrnosti při hodnocení toho, jestli šlo ze strany Ruska o záměr, nebo ne. Obecně však podle něj platí, že Moskva by se podobným způsobem mohla snažit získat některé důležité informace.

„Jednak zjistí reakční časy a technické postupy, které Aliance pro podobné případy má, a také míru a velikost té reakce. A zjistí i to, které oblasti Aliance brání a které nebrání. (…) A zároveň zjistí také míru soudržnosti NATO, stejně jako to, jak moc jsou alianční státy ochotné přímo pomoci Ukrajině nebo jak moc se uchýlí jen, řekněme, k politickým prohlášením,“ míní Lukáš Dyčka.

Zacílit svůj útok či provokaci právě na Polsko by prý zároveň z pohledu Ruska mohlo dávat větší smysl než mířit třeba na Pobaltí. A to zejména proto, že Polsko se postupem času stalo důležitým hubem pro poskytování dodávek západní vojenské i další pomoci a podpory Ukrajině. Způsobit „rozvrat v zázemí ukrajinské obrany“ – třeba narušením hladkého fungování polských koridorů, jimiž pomoc pro Ukrajinu proudí – by totiž podle experta z Univerzity obrany mohlo Kremlu pomoci s dosahováním cílů na frontové linii.

V podcastu 5:59 mimo jiné uslyšíte také o tom, že podle Lukáše Dyčky by jednou z reakcí členských států NATO mělo být posilování připravenosti obyvatelstva na krizové situace. A dozvíte se třeba i to, v jakém politickém nastavení přílet ruských dronů Polsko zastihl. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.