Firma prodává hasičům ruské gazíky. Komu posílá peníze, nechce uvést

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Začátkem letošního července vyšel na serveru Naše Valašsko nenápadný článek o oslavách svátku Cyrila a Metoděje v Nedašově Lhotě. Autor v něm informoval, že jejich „významnou součástí“ bylo i požehnání nového zásahového hasičského vozu.

„Jedná se o speciální vozidlo AMZ-Eska Vydra, postavené na podvozku GAZ Sadko, které je díky své robustnosti a výbavě ideální pro náročný valašský terén,“ uvádí se v textu.

Podvozek tohoto hasičského auta připutoval do Nedašovy Lhoty až z ruského Nižního Novgorodu. Dělníci ho smontovali v závodě, který spadá do holdingu GAZ Group. Ten přes další dvě společnosti z většiny vlastní oligarcha Oleg Děripaska - blízký přítel ruského prezidenta Vladimira Putina.

Miliardáře v dubnu roku 2022, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, zařadila Evropská unie na sankční seznam a v únoru 2023 tam přidala i firmu jeho holdingu „Commercial Vehicles - GAZ Group“, která je předním ruským výrobcem užitkových vozidel.

„Společnost s ručením omezeným Commercial Vehicles – GAZ Group dodává ruským ozbrojeným silám vozidla vyrobená pod značkou GAZ, která armáda používá ve válce proti Ukrajině,“ stojí v odůvodnění nařízení Rady EU z 25. února 2023, které rozšířilo okruh sankcionovaných společností. Podle Rady je firma „zodpovědná za materiální podporu akcí, které podkopávají a ohrožují územní celistvost, suverenitu a nezávislost Ukrajiny“.

Přesto se části ruských „gazíků“ dostávají až do českých zbrojnic obecních hasičů. Prodejci - společnosti Eltrans Liberec a její dceřiná firma AMZ-Eska ovšem tvrdí, že tím nic neporušují. „Nedovážíme žádné zboží, které je na sankčních seznamech,“ brání se jednatel firem Jiří Klimeš.

S jeho argumentací ale nesouhlasí Jiří Skuhrovec ze společnosti Datlab, která se zabývá prověřováním firem a jejich vlastnických struktur, zda spadají pod sankční seznamy EU, USA a dalších zemí.

„Pokud je výrobcem sankcionovaný GAZ nebo jakákoliv jiná firma vlastněná Olegem Děripaskou, nesmí jí subjekt usazený v EU za podvozky zaplatit, a to ani nepřímo,“ vysvětluje Skuhrovec.

Český prodejce má pravdu v jedné věci - dovézt typ podvozků, jakými jsou ty, ze kterých v Česku dělá hasičská auta, skutečně povoleno je. Potvrzuje to i mluvčí Generálního ředitelství cel Vladimíra Malovíková. Podle ní je zakázáno tuto část automobilů vyvážet, dovážet ji ale můžete. A právě na celníky se Jiří Klimeš odkazuje.

„Prodáváme automobily na podvozcích GAZ, ale pouze ty, které jsou legálně dovezené. Na dovoz velmi pečlivě dohlížíme a v naprosté většině případů žádáme před jejich dovozem o vyjádření Generální ředitelství cel,“ tvrdí jednatel Klimeš.

V tomto směru se jedná o takzvané sektorové sankce. Ty pojmenovávají typy zboží, které se bez ohledu na to, kdo je vyrábí, nesmějí převážet mezi Ruskem a státy EU.

Pak ale existuje ještě druhý typ sankcí - takzvané cílené finanční sankce. Týkají se lidí a firem, kterým je zakázáno „zpřístupnit finanční prostředky“. To znamená, že jim nemůžete ani zaplatit za zboží.

Oba druhy sankcí platí souběžně a jsou na sobě nezávislé.

„Obecně řečeno je teoreticky možné do České republiky dovézt zboží vyrobené osobou na sankčním seznamu, avšak pouze za předpokladu, že dovoz není zakázán sektorovými sankcemi a že sankcionovaná osoba neobdrží (ani nepřímo) žádné finanční prostředky,“ uvedla k tématu mluvčí Ministerstva financí Michaela Lagronová. Doplnila, že u konkrétních případů je nicméně nutné vzít v potaz i řadu dalších faktorů, které mohou vést k odlišnému závěru.

Druhý typ sankcí se týká jak hlavního beneficienta GAZ Group, tedy ruského miliardáře Olega Děripasky, tak společnosti Commercial Vehicles GAZ Group.

Jednatel českých firem Eltrans Liberec a AMZ-Eska byl nejprve otázkami ohledně prodeje ruských podvozků rozhořčen. „Vytváříte dezinformační kampaň?“ ptal se Klimeš například reportérky Seznam Zpráv v jednom z e-mailů. Později se za svoje „trochu arogantní odpovědi“ omluvil.

Klimeš uvádí, že společnost „fakticky zastupuje ruskou automobilku“ v Česku, a proto má závazky ke svým zákazníkům. To znamená, že jim potřebuje zajišťovat servis už prodaných aut. Svůj byznys brání tím, že žádná z automobilových součástek, které dováží, podle něj není na sankčních seznamech.

„Nemám pocit, že bychom svými nákupy součástek, které snad mohou mít původ i v Ruské federaci, nějak podporovali válečný konflikt,“ domnívá se Klimeš.

Zároveň ale v komunikaci uvádí, že na automobilku GAZ v Nižním Novgorodu nejsou uvaleny „žádné sankce ani zmrazení“, což ovšem není pravda. Ministerstvo financí Seznam Zprávám potvrdilo, že společnost Commercial Vehicles - GAZ Group na sankčním seznamu je.

Na přímou otázku, od jaké firmy liberecká společnost podvozky kupuje, tedy komu přesně za ně platí, Klimeš odpovědět nechce.

„Není důvod tuto informaci zveřejňovat, ale ujišťuji Vás, že tato firma na žádném sankčním seznamu nefiguruje,“ tvrdí Klimeš a v jiné odpovědi argumentuje tím, že na výrobních štítcích je napsáno „LLC Automobile Plant GAZ“ (jedná se o automobilový závod v Nižním Novgorodu), a znovu opakuje, že tato firma není na sankčním seznamu.

Zmíněný závod je podle dostupných informací dceřinou společností patřící do holdingu GAZ Group. Přesná struktura ale není veřejná. Jisté je, že jde stále o firmu spojenou se sankcionovaným oligarchou Děripaskou.

„Škoda, že nechcete informovat raději o tom, jak nesmyslná je válka a jak je nebezpečné ji podporovat,“ posteskne si ještě Jiří Klimeš v jednom z e-mailů a zároveň si postěžuje, že po zavedení embarga začala společnost každý rok prodělávat pět milionů korun.

Ministerstvo financí, konkrétně jemu podřízený Finanční analytický úřad, se ze zákona nesmí ke konkrétním obchodním případům s Ruskem vyjadřovat. Proto nechce nic říct ani k prodeji podvozků GAZ.

„Můžeme jen uvést, že Finanční analytický úřad se zabývá všemi případy, o kterých se dozví,“ podotkla mluvčí ministerstva Michaela Lagronová.

Hasičské vozy s ruskými podvozky GAZ nakoupilo podle informací Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru od roku 2022 devět obcí. Pořídily si je pro své sbory dobrovolných hasičů, které radnice zřizují. Znamená to tedy, že nespadají pod profesionální hasiče. Ti podle vyjádření mluvčí Kláry Ochmanové žádná taková auta nemají.

„Z veřejně dostupných zdrojů je zřejmé, že tato vozidla jsou vyráběna v Ruské federaci v závodě GAZ. Komponenty použité na vozidla mohou být proto ovlivněny sankcemi vůči Rusku,“ uvedla Ochmanová jeden z důvodů, proč „gazíky“ do vozového parku hasičů nepatří.

Generální ředitelství také upozorňuje, že většina vozidel GAZ nemá bezpečnostní prvky, jako jsou například airbagy nebo jízdní asistent ESR. A navíc, jak se ukázalo v minulosti, bývají závadové. „Ze zkušeností s provozem těchto vozidel u některých jednotek byly identifikovány časté poruchy a koroze karoserie,“ dodala.

Starostka Nedašovy Lhoty Jarmila Janíčková říká, že vůz firmy Eltrans obec vybrala jako nejlepší nabídku ve veřejné soutěži. Společnost čestným prohlášením ujistila, že sankce neporušuje. Hasičský vůz radnice pořídila za 3,5 milionu korun.

„Jsme zásadně proti válce, s ruskou agresí silně nesouhlasíme. Ze strany společnosti Eltrans jsme neobdrželi žádnou informaci o možném porušení sankcí,“ uvedla Janíčková.

Stejně hovoří i starosta jihomoravských Drnovic Tomáš Zicha. I on zdůrazňuje, že s „ruskou agresí nesouhlasí“ a odvolává se na čestné prohlášení firmy Eltrans.