Česko volí: Prvovoliči se změnili. Neposlouchají rodiče, ani influencery

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Nemám rád extrémy – ani nalevo, ani napravo. Určitě nebudu volit ty, kteří jsou spojeni s komunismem nebo s ním jakkoli koketují, stejně tak ani ty, kteří se vezou na vlně nacionalismu,“ říká redakci dvacetiletý Alex, který se letos poprvé chystá k volbám. Sleduje televizní debaty, prochází programy a rozhoduje se pečlivě. O tom, komu dá hlas, jasno zatím nemá, ale ví přesně, komu ho nedá.

Jeho osmnáctiletá sestra Daniela má jasno ještě méně. Politiku podle svých slov tolik neřeší. Rozhodnutí nechá na poslední chvíli. „Určitě se poradím i s rodiči, ale volit budu sama za sebe,“ říká.

Ačkoli téměř třetina prvovoličů (31 procent) podle exkluzivního průzkumu STEMM/MARK pro Seznam Zprávy uvádí, že je v rozhodování silně ovlivněna doporučením rodiny, individualismus při volbě roste. „U mladých má rodina daleko menší vliv než třeba před deseti lety. Ukázalo se také, že na ně nefungují ani veřejně známé osobnosti a influenceři,“ poznamenává Jan Burianec, sociolog a analytik STEM/MARK.

Letošní prvovoliči jsou podle něho oproti roku 2021 více angažovaní. „Nejenom voličsky, ale i v rámci vnímání společenských otázek jsou o něco aktivnější. A to je napříč mladou generací. Čím dál častěji také projevují zájem, aby mohli volit i v mladším věku,“ podotýká sociolog.

Z průzkumu rovněž vyplývá, že mladí lidé vnímají Česko mnohem pozitivněji než zbytek populace. Téměř tři čtvrtiny prvovoličů (73 procent) považují Českou republiku za demokratický stát – oproti pouhým 41 procentům v celé populaci. Zároveň 64 procent z nich důvěřuje Evropské unii, což je téměř dvojnásobek oproti celkové populaci (33 procent). „Mají blíž k evropským tématům, cítí se více jako světoběžníci, oproti starším více cestují, více pokukují po Západu,“ doplňuje sociolog Martin Buchtík.

Optimismus se projevuje i v jejich osobním životě. Až 89 procent mladých je spokojeno se svým životem. V populaci celkově je to 77 procent. Oproti tomu voliči starší 65 let jsou ve svém rozhodování ustálení, politiku sledují dlouhodobě, ale zároveň čelí větším obavám a skepsi vůči budoucnosti.

Obraz Česka mají senioři podstatně pesimističtější. Až 71 procent z nich vnímá převažující špatné mezilidské vztahy a 74 procent považuje korupci za velmi důležité politické téma. Pro porovnání: V celé populaci je to „jen“ 54 procent.

Právě pohled na aktuální vývoj České republiky je nejvýraznějším mezigeneračním rozdílem. Odlišná jsou ale i témata, která tyto dvě voličské skupiny od sebe vzdalují. „Mladší daleko častěji inklinují k tématům, jako je školství, životní prostředí, klima, kdežto ti starší řeší více korupční témata, více v nich rezonují kauzy typu Dozimetr, Bitcoin či Čapí hnízdo. Daleko častěji také senioři řeší ekonomicko-sociální témata,“ podotýká Burianec.

Velké obavy mají rovněž z každodenních otázek: 78 procent z nich tvrdí, že se dostatečně neřeší ceny a kvalita potravin. Podobně jako v jiných volbách pro ně bude hrát velkou roli i důvěra v konkrétní osobnosti, nikoli nutně program. „Za ta léta, co volím, jsem se mnohokrát v politicích zklamal. Všichni lžou a jde jim jen o posty. Slušnost se vytratila. Není ani nalevo, ani napravo,“ říká redakci pětasedmdesátiletý Jaroslav, který kromě televizních debat sleduje i politické dění na sociálních sítích. „A tam je to tedy úplně třaskavé,“ dodává.

Zajímavé je, že zatímco mladí hledají v politice spíše novost, senioři se často obracejí ke zkušeným. Pro 45 procent voličů nad 65 let je ideální politik ten, kdo nechce sám zbohatnout. Mladí naopak více kladou důraz na transparentnost, nové přístupy a inovace – třeba v podobě online hlasování.

Každopádně ve voličské disciplíně senioři s přehledem vedou. K volbám plánuje přijít na 70 procent z nich, 83 procent seniorů dokonce dlouho předem ví, komu dát hlas. Mezi prvovoliči je jen 49 procent dopředu jasně rozhodnutých, k volbám se jich chystá na 57 procent. Motivací pro mladé do budoucna by podle průzkumu mohlo být právě hlasování přes internet, které by k volbám přivedlo 63 procent z nich.

Voličská skladba, tedy to, jaké strany mladí chtějí volit, se od minulých voleb podle Buriance příliš neliší. Studenti maturitních oborů a vysokých škol „fandí“ spíše současným vládním stranám, naopak studenti učilišť jsou daleko více pro strany typu Motoristé sobě. Tento trend mimo jiné zachytily i nedávné studentské volby, které pořádala organizace Člověk v tísni.

Senioři podle sociologa Jana Buriance stále více inklinují k levici, v každém případě jsou i nadále největší voličskou základnou Andreje Babiše. „Neznamená to ale, že starší člověk v důchodovém věku rovná se volič ANO. Dokonce i mezi Piráty najdeme poměrně slušnou část voličů starších 60 let,“ upozorňuje.

Starší voliči jsou nicméně naopak kritičtí vůči koalicím (61 procent), naopak u prvovoličů vadí tato politická uskupení jen pětině. Oproti svým prarodičům by také více uvítali novou stranu. „Hlavně už žádné nováčky. Takových už tu bylo a kde je jim dneska konec,“ podotýká naopak pětasedmdesátiletý pan Jaroslav.