Hlavní obsah

Trump vyhlásil boj důležitému léku. Posílí jen bolest a nedůvěru k vědě

Pavel Kasík
vědecký redaktor SZ
Foto: Bílý dům/Flickr

Možná je politizace tématu součástí mocenské hry s cílem posílit Trumpův vliv, jiní za ní vidí snahu zvýšit zisky spřátelených firem.

Některé věci jsou tak předvídatelné, až je to trapné. Patřilo k nim i oznámení prezidenta Trumpa o tom, co „skutečně způsobuje autismus“. Jeho nevědecké vyjádření dál oslabuje důvěru ve vědu a může veřejnému zdraví hodně ublížit.

Článek

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Paracetamol se osvědčil jako bezpečný lék proti bolesti a horečce, který lze užívat v těhotenství,“ uvádí Americká odborná společnost gynekologů. „Užívání paracetamolu v těhotenství je bezpečné, pokud je přípravek užíván podle potřeby, s mírou a po konzultaci s lékařem.“

„Paracetamol je pro děti bezpečný, pokud je podáván dle doporučení,“ zdůrazňuje Americká asociace pediatrů. „Tvrzení, že tento lék není bezpečný a že je spojován se zvýšeným výskytem autismu, jsou matoucím a nebezpečným sdělením pro rodiče a nastávající rodiče.“

Proč tyto odborné organizace (a řada dalších) najednou na svých webech obhajují oblíbený lék? Protože krátce předtím americký prezident Donald Trump označil paracetamol za možnou příčinu rostoucího výskytu autismu u dětí v USA.

„Neberte Tylenol,“ řekl doslova prezident se svým ministrem zdravotnictví po pravici a šéfem zdravotnických služeb po levici. Jeho ostře formulovaná rada zněla přímo směrem k těhotným ženám. „Vydržte to. Bojujte ze všech sil, abyste si Tylenol nevzaly.“

Tylenol je americký název léku, jehož účinnou látkou je paracetamol (anglicky acetaminophen). Jde o léky, které lze v USA i v Česku zakoupit bez předpisu, působí proti bolesti a horečce a lidé je používají k léčbě příznaků alergií, nachlazení nebo chřipky.

Prezident se nejprve pokusil vyslovit název účinné látky, ale pak už dále opakoval jen jméno populárního léku. Šéf amerického úřadu pro dozor nad léčivy (FDA) Marty Makary dodal, že léky s touto účinnou látkou dostanou v USA doplněné varování do příbalového letáku a zároveň jeho úřad pošle dopis všem americkým lékařům, aby je o nebezpečí užívání paracetamolu během těhotenství varoval: „Máme data, která nemůžeme ignorovat.“

Hodně dat, nejasné propojení

Jaká data má na mysli? Nejde o data nová, ale o novou analýzu dříve publikovaných dat. To samo o sobě není problém. Často právě takové analýzy (tzv. metaanalýzy) patří k nejsilnějšímu typu vědecké argumentace. V tomto případě ale vědci varují, že jde o poněkud zbrklou interpretaci.

Makary citoval z nedávno zveřejněné studie, kterou vedl Andrea Baccarelli, děkan Harvard School of Public Health. Studie analyzovala data ze 46 dříve zveřejněných studií ohledně toho, zda existuje souvislost mezi výskytem autismu, ADHD a dalších vývojových poruch, a užíváním paracetamolu v průběhu těhotenství: „Naše analýza podporuje možnost souvislosti mezi expozicí paracetamolu během těhotenství a zvýšeným výskytem poruch vývoje. Měla by být přijata vhodná a okamžitá opatření, která by těhotným ženám doporučila omezit konzumaci paracetamolu, aby byl chráněn neurovývoj jejich potomků.“

Najednou už nemluvíme o „neberte ten Tylenol, prostě ho neberte, vydržte to“, jak to podal Trump. Dostali jsme se k „důkazům podporujícím možnou souvislost“ a „omezení konzumace paracetamolu“.

Proč je takový rozdíl důležitý? Protože důkazy ve zmíněné metaanalýze nevycházejí z dvojitě zaslepených studií – zlatého standardu medicínského výzkumu. Místo toho jde o nalezení statistické souvislosti v retrospektivních, v rámci dotazníkového šetření hlášených datech.

Jinými slovy: Analýza nenašla – a ani nemohla najít – příčinnou souvislost mezi užíváním paracetamolu v těhotenství a výskytem autismu či dalších poruch u dětí z tohoto těhotenství narozených. Ve skutečnosti objevila souvislost mezi výskytem autismu a tím, že si ženy vzpomněly, že během těhotenství (klidně několik měsíců či let nazpátek) užívaly po delší dobu lék obsahující paracetamol.

„Korelace není kauzalita,“ praví známá poučka. Jen proto, že spolu dva jevy statisticky souvisí, neznamená, že je to souvislost příčinná. Konzumace zmrzliny koreluje s počtem utonutí, ale nikdo příčetný netvrdí, že zmrzlina způsobuje utonutí. V tomto učebnicovém příkladu je záměrně snadné odhalit mechanismus společné příčiny: Horké dny způsobují vyšší zájem o mraženou pochoutku a také zvýšený zájem lidí o koupání, což následně vede k vyššímu počtu tragických utonutí.

Je možné, že něco podobného – společná příčina – je i na pozadí statistické korelace, na kterou upozorňují výše zmíněné studie. „Z těchto observačních studií nelze dělat žádné závěry o příčině a následku,“ zdůrazňuje psycholožka Helen Tager-Flusbergová, která se výzkumem autismu zabývá už čtyři desetiletí. „Ale můžeme se logicky ptát: Jsou třeba matky autistických dětí častěji nemocné? Trpí častěji bolestí? To může být propojené s genetickými predispozicemi. Je zkrátka možné, že tyto matky jsou něčím jiné, mohou být jiné v mnoha ohledech a nelze z toho vyvozovat příčinnou souvislost.“

To názorně ukazuje analýza, kterou provedl Brian Lee, výzkumník z Drexel University ve Philadelphii, a jeho tým. Na datech o 2,4 milionu dětí ze Švédska spolu se svým týmem nejprve odhalil statistickou souvislost mezi užíváním paracetamolu během těhotenství a výskytem poruch autistického spektra. Výzkumníci pak ale provedli chytré ověření, které si mohli dovolit díky velkému množství dat. Našli takové sourozenecké páry, kde během očekávání jednoho sourozence matka brala paracetamol, zatímco během druhého těhotenství jej neužívala.

„Když jsme provedli analýzu sourozenců, asociace (mezi paracetamolem a autismem, pozn. red.) zcela zmizela,“ vysvětluje Brian Lee. „Jinými slovy, asociace nebyla příčinná a byla s největší pravděpodobností způsobena jinými faktory, jako je genetika, infekce, horečky a podobně.“

Kromě Trumpa byli na tiskové konferenci ostatní poměrně zdrženliví. Nemluvili o tom, že by se paracetamol během těhotenství neměl vůbec používat. Ministr zdravotnictví Robert Kennedy Jr. ve svém vyjádření zmínil, že „lékaři jsou vyzváni k tomu, aby při využívání paracetamolu byli opatrní a předepisovali pro těhotné nejmenší účinnou dávku a pouze po dobu nezbytně nutnou“. A je to ostatně obecně platná zásada při užívání jakýchkoli léků, zejména během těhotenství.

Prakticky stejné doporučení nabídla už mezinárodní práce z roku 2021, která poukazuje na možnou souvislost mezi užíváním paracetamolu během těhotenství a pozdějšími poruchami vývoje u dítěte: „Paracetamol je důležitý lék a nemá mnoho alternativ pro léčbu vysokých horeček a bolesti (u těhotných, pozn. red.). Proto navrhujeme, aby (…) byl paracetamol používán jen v nejnižší účinné dávce po nejkratší možný čas.“

Politika ve vědě plodí nedůvěru

Nedá se říct, že je automaticky špatně, když na tiskové konferenci vystoupí vrcholní představitelé státu, aby upozornili veřejnost na nějaké nebezpečí týkající se zdraví. Před více než 60 lety například takto před kamery předstoupil Luther Terry, tehdejší americký ministr zdravotnictví, aby pronesl – v roce 1961 pořád dosti kontroverzní – tvrzení, že kouření cigaret způsobuje rakovinu.

Publikace tehdy analyzovala přes 7000 vědeckých studií a poukázala na kauzální souvislost: Kouření prokazatelně způsobuje rakovinu, bronchitidu, onemocnění srdce a další vážné problémy. Toto veřejné vystoupení ministra zdravotnictví – mimochodem údajně rovněž dlouhodobého kuřáka – odstartovalo masivní kampaň proti kouření. Podle některých odhadů se tak zabránilo milionům předčasných úmrtí.

V porovnání s tím působila Trumpova tisková konference dost nezodpovědně. Zatímco ministr Kennedy si ve svém projevu postěžoval na „politizaci vědy, která komplikuje výzkum skutečných příčin autismu“, sám Trump se svým – dle záběrů dost možná částečně improvizovaným – projevem postaral právě o to, že do povědomí veřejnosti se dostaly nikoli vědecky podložené výroky, ale právě jeho nekompromisní „Tylenol je špatný, prostě ho neberte, vydržte to“.

Není to jen nepodložené dostupnými důkazy, ale také je to doporučení kruté vůči všem těhotným. „Není moc dalších léků, které mohou těhotné ženy brát,“ upozorňuje Nicole Baldwinová, lékařka z Ohia. Sama během těhotenství utrpěla bolestivý pád. „Nedokážu si přestavit to utrpení, kdybych neměla tuto možnost tlumení bolesti.“

V tomto smyslu – s vědomím kontextu, ve kterém se veřejnost rozhoduje – může být přehnané varování před paracetamolem kontraproduktivní.

„Samotné horečky během prvního trimestru mohou mít negativní vliv na to, jak se plod vyvíjí,“ uvedl pro Seznam Zprávy viceprezident České lékařské komory Jan Přáda. „Prokázat, jestli dopady na plod způsobuje léčivo, nebo je to způsobeno primárně horečkami, je nesmírně obtížné. U horeček a infekcí ale stoprocentně víme, že negativní vliv mají.“

A v tom spočívá nebezpečí proplétání politiky a vědy. Vytrácí se přesnost, opatrnost, kontext, nuance. Když Trump coby velmi polarizující americký prezident řekne „neberte Tylenol, vydržte to“, bude to mít na různé lidi různý účinek. Mezi těmi, kdo Trumpa uznávají a obdivují, takové varování pravděpodobně vyvolá větší strach z paracetamolu, než odpovídá dostupným údajům. A na druhé straně mezi kritiky Trumpa pak jeho slova vyvolají opačnou reakci, protože jej na základě předchozích zkušeností považují za nedůvěryhodného.

Možná je tato politizace tématu jen důsledkem Trumpovy lásky k veřejným vystoupením a souvisí s jeho zálibou rozpoutávat kontroverze. Prostě dělá to, co umí: Říká publiku to, co chce slyšet.

Jiní za tím vidí snahu zvýšit zisky spřátelených firem. Během tiskové konference totiž také padlo doporučení na doplněk stravy Leucovorin, a to navzdory zavedeným postupům pro podobná doporučení ze strany FDA. Takové doporučení by mohlo nahrát výrobcům doplňků, které obsahují stejné látky jako tento lék. „Na tyto přípravky není potřeba předpis, takže je může prodávat kdokoli, včetně různých wellness influencerů navázaných na hnutí Make America Healthy Again,“ všímá si Helen Tager-Flusbergová. „Nebyla jsem proto překvapená, že ze všech možných doporučení vybrali zrovna Leucovorin.“

Vzhledem k ostatním aktivitám Trumpovy administrativy na poli vědy a výzkumu je ale nutné vzít v úvahu, že to není jen náhodný nápad a může jít o součást mocenské hry s cílem zvýšit svůj vliv. Tentokrát na úkor vědecké a akademické obce, se kterou Trump během svého druhého prezidentského období vytrvale válčí.

Důsledkem takové politizace vědy – především zdravotnictví – je snížena důvěra občanů v instituce, které je mají chránit. Během covidové pandemie se ostatně ukázalo, jak moc je míchání politiky se zdravotními doporučeními škodlivé.

V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.

Doporučované