Duka se modlil u hrobu Andreje Hlinky. „Byl jsem v autě,“ brání se jeho mluvčí

Kardinál Dominik Duka ve čtvrtek zavítal do severní části Slovenska, kde navštívil město Ružomberok. Tamní Katolická univerzita slavila 25 let od svého vzniku, a proto se emeritní pražský arcibiskup dostavil na slavnostní mši svatou, kde společně s ostatními výročí připomněl. Duka také navštívil tamní radnici, kde zanechal vzkaz v pamětní knize.

Dukova cesta ale měla i neoficiální část, během které Duka navštívil Římskokatolickou farnost svatého Ondřeje v Ružomberoku. Po příjezdu se emeritní pražský arcibiskup přidal k modlitbě věřících, která byla součástí celodenní eucharistické adorace.

„Následně jeho kroky vedly do Mauzolea Andreje Hlinky, kde se pomodlil při hrobě tohoto významného kněze a národovce. Na závěr své návštěvy zanechal v našem městě hluboké a povzbudivé poselství, které adresoval všem Slovákům: ‚Ať se Slovákům daří uskutečňovat odkaz A. Hlinky‘,“ uvedla farnost na svém facebooku.

Hlinka byl katolický kněz a vůdčí osobnost slovenského národního hnutí. Až do své smrti v roce 1938 vedl Hlinkovu lidovou stranu, ve funkci ho poté nahradil Jozef Tiso. Ten byl zároveň během druhé světové války prezidentem klerofašistického Slovenského státu, satelitu nacistického Německa. Z Hlinky se stala kultovní osobnost režimu.

Mluvčí pražského arcibiskupství Jiří Prinz o Dukově cestě na farnost v Ružomberoku nevěděl. „Já jsem tam nebyl. Byl jsem v tu dobu v Praze, takže nevím, co měl na programu,“ odpověděl Prinz.

Duku nicméně doprovázel i během neoficiálního programu pracovník jeho sekretariátu Michal Šafranko. Ten nejprve Dukovu návštěvu mauzolea komentovat nechtěl. Zároveň nechtěl ani potvrdit, že k ní došlo. „Já jsem u toho v tu chvíli nebyl. Zrovna jsem čekal na pana kardinála v autě,“ vysvětlil Šafranko s tím, že jinak s Dukou na farnosti byl.

Po konfrontaci s příspěvkem farnosti o Dukově návštěvě ale připustil, že k ní mohlo dojít. „Jestli někde dávali fotky a popisovali to tam, tak asi ano. Určitě by si to nevymýšleli,“ řekl Šafranko, který je zároveň Dukovou kontaktní osobou. Kdo byl s kardinálem u Hlinkova hrobu přítomen ani to, kdo všechno s ním farnost v Ružomberoku ve čtvrtek navštívil, si nepamatuje.

O důvodech návštěvy a modlitby za Andreje Hlinku se s Dukou prý nebavil. Nicméně odmítl, že by touto návštěvou chtěl emeritní pražský arcibiskup reagovat na vzkaz prvního československého prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka, který archiváři po několika desetiletích slavnostně otevřeli minulý týden.

„Určitě ne. To s tím vůbec nesouvisí. Spíš to souvisí s tím, že po čase dorazil do Ružomberoku, kde se chtěl podívat na nějaká místa,“ prohlásil Šafranko.

Masaryk v proslovu označil Hlinku za hlupáka, který „udělal chybu s Maďary“. První československý prezident v řeči, která podle historiků pochází nejspíše z roku 1934, také dodává, že musíme Hlinkovi odpustit.

Andrej Hlinka je důležitou historickou postavou, která dopomohla ke vzniku samostatného Československa. Původně podporoval, aby dvě země fungovaly dohromady, postupně ale začal přecházet k více autonomistickým pozicím s důrazem na nacionalismus a se snahou Slovensko osamostatnit.

Podle některých historiků přišel největší zlom v roce 1936, kdy na sjezdu strana pod vedením Hlinky posunula své ideové nastavení k autoritativním, občas až totalitním názorům. Politický subjekt tak začal vzhlížet například k autoritativnímu vůdci Španělska Franciscovi Francovi či k italskému diktátorovi Benitu Mussolinimu, který od dvacátých let vedl fašistickou Itálii.