Článek
„Mám spoustu dní dovolené, ale nestíhám si jí vybrat.“ Situace, která se ve firmách s blížícím se koncem roku řeší celkem často. Přitom je to zaměstnavatel, který by měl ohlídat, aby si lidé dovolenou vyčerpali v daném kalendářním roce. Tedy tu letošní do konce roku 2026. Zaměstnavatel je za to zodpovědný a při čerpání dovolené má také poslední slovo – schvaluje ji i nařizuje.
Kdy lze převést dovolenou do dalšího roku
Pokud si zbylou dovolenou už prostě nestihnete letos vybrat, dá se za určitých okolností převést do příštího roku.
Inspektoři uznají jen tři zdůvodnění:
- Překážky v práci na straně zaměstnance, což je nejčastěji pracovní neschopnost nebo čerpání mateřské či rodičovské dovolené.
- Provozní důvody na straně zaměstnavatele, což je například potřeba zajistit chod provozu, plnění zakázek nebo nedostatek zastupitelných pracovníků. Mělo by jít ale o neočekávané situace.
- Zaměstnanec o převod dovolené do dalšího roku písemně požádá, ovšem je to možné pouze u dovolené nad rámec zákonných týdnů. Tedy například pokud je zákonná dovolená 20 dní, tedy 160 hodin a firma nabízí týden dovolené navíc, je možné převést do dalšího roku právě jen těchto 5 dní (40 hodin) navíc.
„Zaměstnavatel je ten, kdo určuje čerpání dovolené a má povinnost zajistit, že letošní dovolená je vyčerpaná ještě v tomto roce. Nemůže odpovědnost za čerpání dovolené přenést na zaměstnance a nevyčerpání odůvodnit tím, že si zaměstnanec o dovolenou nepožádal nebo že ji vůbec nechtěl. Zaměstnavatel by měl proto při případné kontrole inspektorátu práce doložit, proč jeho zaměstnanci dovolenou nevyčerpali,“ říká k tomu Klára Rücklová, advokátka z kanceláře FAIRSQUARE.
Pokud by zaměstnavatel dovolenou převedl z jiných důvodů, před inspektory se neobhájí a za přestupek mu může být uložena pokuta až 200 tisíc korun.
Může se nečerpaná dovolená proplatit?
Pokud se vám nakonec část letošní dovolené přece jen převede do dalšího roku, stále platí, že její čerpání i v příštím roce určuje zaměstnavatel. „Pokud však do 30. června příštího roku neurčí čerpání veškeré nevyčerpané dovolené z předchozího roku, aktivuje se právo zaměstnance určit si dovolenou sám,“ připomíná Rücková.
To znamená, že od července zaměstnanci napíšou zaměstnavateli, kdy si chtějí „starou“ dovolenou vybrat, a musí tak udělat alespoň 14 dní před jejím čerpáním.
Někteří pracovníci by ocenili, kdyby se jim nevyčerpaná dovolená proplatila. To ale zákoník práce zakazuje. Proplacení dovolené je možné pouze v jediném případě - při skončení pracovního poměru.
Lidé s dovolenou navíc mají výhodu
Zákonná dovolená je nejčastěji 160 hodin, tedy 20 dní ročně. Zaměstnanci státního sektoru a samospráva mají zákonných 200 hodin, tedy 25 dní volna ročně. Osm týdnů, tedy 320 hodin, mají pedagogičtí pracovníci a akademici vysokých škol.
Řada firem ale poskytuje zaměstnancům nad rámec zákonné dovolené ještě jeden i dva týdny volna jako benefit. Tato dovolená „navíc“ se tedy může do dalšího roku převést - stačí jen žádost zaměstnance.
„Jinak je to ale u benefitů, které povahu dovolené nemají, například sick days, happy days, osobní volno či neomezené volno. U těchto benefitů zaměstnavatelé často výslovně stanoví, že se neproplácejí ani nepřevádějí do dalšího roku,“ upozorňuje Klára Rücková.
Kdy vybrat dovolenou, aby volna bylo víc
Pokud vám ještě letos zbývá dovolená, požádejte o ni co nejdříve. V říjnu, v listopadu i v prosinci je navíc možné využít státních svátků a naplánovat dovolenou tak, abyste s málem získali hodně volna.
- Říjen – ze čtyř dnů dovolené čerpané ve dnech 26., 27., 29. a 30. října získáte spolu s víkendy a Dnem vzniku samostatného československého státu, který připadá na úterý 28. října, celkem devět dní volna.
- Listopad - podobné je to v listopadu, kdy Den boje za svobodu a demokracii slavíme v úterý 17. listopadu. Na čtyři dny, tedy 16., 18., 19. a 20. listopadu je ideální vzít si dovolenou a spolu s víkendy bude volných dní celkem devět.
- Prosinec - devět dní volna je možné získat výměnou za tři dny dovolené čerpané 21. až 23. prosince. Štědrý den a 1. svátek vánoční totiž připadají na čtvrtek a pátek.
Termín dovolené a její délku musí zaměstnanec oznámit zaměstnavateli písemně. Nejčastěji se žádost podává přes interní systém nebo vyplněním takzvaných „dovolenek“. Může se stát, že vám zaměstnavatel dovolenou neschválí. Třeba proto, že si v ten samý termín vybírá volno některý z kolegů. Zkuste tedy jiné datum.
Dovolená při práci na dohodu
Stejná pravidla čerpání a proplácení platí u dovolených z pracovních dohod – tedy z dohody o provedení práce a z dohody o pracovní činnosti. To, že i dohodáři mají nárok na dovolenou, platí skoro tři roky. A řada lidí ještě tápe v tom, jak volno vybrat.
Na dovolenou má nárok dohodář, který odpracuje u zaměstnavatele minimálně 80 hodin ročně a jeho dohoda trvala alespoň čtyři týdny, tedy 28 kalendářních dní.
Pokud zaměstnavatel nabízí zákonné čtyři týdny dovolené ročně, má pracovník na dohodu nárok na zhruba 1,5 hodiny za každých odpracovaných dvacet hodin. Čili v případě, že odpracoval zmíněných 80 hodin během čtyř týdnů, má nárok na šest hodin volna.
„Nárok na dovolenou se počítá jako poměrná část z roční výměry dovolené, přičemž se zohledňuje počet celých odpracovaných ‚fiktivních‘ týdenních pracovních dob, což je u dohod 20 hodin,“ vysvětluje Ondřej Preuss, právník a zakladatel webu Dostupnyadvokat.cz.
Doplňuje, že i dovolená z dohod se primárně musí čerpat a proplatit ji lze pouze při skončení dohody, kdy už není možné volno vybrat.
Jestliže dohodář dovolenou v daném roce nevyčerpá, může se převést do dalšího roku – ale opět pouze v zákonem stanovených případech jako u dovolených z klasických pracovních poměrů. Tedy jen kvůli překážkám na straně zaměstnance nebo vážným provozním důvodům na straně zaměstnavatele.
Někteří zaměstnavatelé to řeší tak, že dohodu ukončí a dovolenou pracovníkovi proplatí a následně s ním uzavřou novou pracovní dohodu. Ukončení staré smlouvy a uzavření nové však nesmí nastat bezprostředně po sobě, tedy během jednoho či dvou dnů.
Zaměstnaní dohodáři
Komplikovanější je to u dohodářů, kteří jsou zároveň i zaměstnanci stejné firmy. Řada lidí, například ve zdravotnictví či ve školství, si totiž ke klasickému pracovnímu poměru ještě přivydělává formou dohody. Mají tak nárok na dvě dovolené.
„Pokud má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele současně pracovní poměr a k tomu dohodu, nárok na dovolenou se vždy posuzuje zvlášť za každý z těchto vztahů. Nejde je tedy sečíst. Prakticky to znamená, že čerpání i případný převod do dalšího roku se řeší samostatně – zvlášť z pracovního poměru a zvlášť z dohody,“ vysvětluje právník Preuss.
Za dovolenou náleží náhrada mzdy. Počítá se tak, že svoji hrubou mzdu za kalendářní čtvrtletí předcházející tomu, ve kterém čerpáte dovolenou, vydělíte počtem odpracovaných hodin. Do hrubé mzdy se započítají i odměny a prémie. Takže se může stát, že když vám v minulém čtvrtletí vyplatil šéf navíc mimořádně nějaké peníze, bude i náhrada za dovolenou vyšší než mzda, kterou byste získali za práci. Detailně jsem o tom psali v článku: Jak vydělat na dovolené. Dostat za ni můžete i víc než za chození do práce
Nečekaně přerušená dovolená. Co s tím?
Někdy se stane, že musíte dovolenou přerušit. Třeba kvůli nemoci nebo proto, že vás zaměstnavatel povolal nečekaně zpět do práce.
V případě nemoci se dovolená ukončí od prvního dne uznané pracovní neschopnosti. Prakticky to znamená, že pokud měl zaměstnanec pět dnů dovolené a od třetího dne je nemocný, lékař mu ten den vystavil neschopenku, vyčerpal pouze dva dny a tři mu zůstávají k pozdějšímu čerpání. O dočasné pracovní neschopnosti musí zaměstnanec svého zaměstnavatele co nejdříve informovat, přestože funguje eNeschopenka. Vhodná je SMS či e-mail.
V případě odvolání zpět do práce by měla firma zrušení dovolené vysvětlit naléhavými provozními důvody, které nešly předpokládat dřív. Zaměstnavatel musí pracovníkovi nahradit náklady, které mu vznikly, například storno zájezdu, náklady na dopravu do práce, případně další náklady, které vzniknou třeba i rodině, která na dovolené zůstává.
Aktualizace: text jsme upravili na konec roku 2026
