Článek
U dovolené platí jedno zásadní pravidlo – vždy ji určuje zaměstnavatel. Často je to tedy tak, že zaměstnanec podá žádost o dovolenou v určitém termínu, který se mu hodí, ale je na šéfovi, zda ji schválí. Pokud ji neschválí, zaměstnanec ji v daných dnech čerpat nemůže.
Zákoník práce tím brání situacím, kdy by si zaměstnanci vzali shodně dovolenou ve stejný termín a v práci tak nikdo nezůstal. Zájezd nebo ubytování někde u moře proto zaplaťte až ve chvíli, kdy budete mít od šéfa dovolenou potvrzenou.
„Zaměstnanec sice obvykle o dovolenou žádá, ale sám si ji jednostranně neurčuje. Rozhodně by tak neměl odjet na dovolenou jen proto, že o ni požádal. Pokud dovolená není schválena nebo určena, mohlo by jít o neomluvenou absenci,“ upozorňuje Klára Rücklová, advokátka z kanceláře Fairsquare.
Doplňuje, že zaměstnavatel má při určování dovolené přihlížet ke svým provozním důvodům i k oprávněným zájmům zaměstnance.
Přečtěte si odpovědi na nejčastější otázky, které se s čerpáním dovolené pojí.
Kdy musím o dovolenou požádat?
Zákoník práce nestanoví obecnou lhůtu, kolik dní předem musí zaměstnanec o dovolenou požádat. „To mohou upravovat interní pravidla u zaměstnavatele. Zaměstnancům ale rozhodně doporučuji nečekat na poslední chvíli,“ radí advokátka Rücklová.
Ani forma žádosti, tedy jak ji konkrétně doručit nadřízenému, podle ní není zákonem upravena a záleží opět na interním nastavení nebo běžných zvyklostech u zaměstnavatele. To platí i při čekání na odpověď zaměstnavatele. Termín není v zákoníku nijak upraven počtem dnů. Navíc když vám šéf termín dovolené neschválí, podle zákoníku nemusí odmítnutí zdůvodnit.
Platí ovšem, že pokud vám určí termín dovolené zaměstnavatel, například při celozávodní dovolené, musí vám to dát písemně vědět alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodnete na kratší době. V praxi ale bývá celozávodní dovolená hlášena s mnohem větším předstihem, například na začátku kalendářního roku.
Zákonná dovolená: kolik je to dní
Každý zaměstnanec má ze zákona nárok při hlavním pracovním poměru a plném úvazku na 160 hodin dovolené, tedy 20 dní ročně. Zaměstnanci státního sektoru a samosprávy mají zákonných 200 hodin, tedy 25 dní volna ročně. Osm týdnů, tedy 320 hodin, mají pedagogičtí pracovníci a akademici vysokých škol.
Pokud tedy všichni odpracují celý rok. V případě, že někdo nastoupil v průběhu roku, počet hodin dovolené se mu krátí podle počtu odpracovaných dní.
Řada firem poskytuje zaměstnancům nad rámec této zákonné dovolené ještě jeden či dva týdny volna navíc jako benefit.
„Často se celozávodní dovolená využívá během letních měsíců nebo vánočních svátků, kdy se zastaví celý provoz. V případě, že u zaměstnavatele působí odbory nebo rada zaměstnanců, musí s celozávodní dovolenou souhlasit,“ říká Klára Rücklová.
Je-li hromadná dovolená určena řádně, zaměstnanec ji odmítnout nemůže. Protože ale při určení termínu není možné přihlédnout k oprávněným zájmům všech zaměstnanců, je omezena na maximálně dva týdny za rok. Výjimkou jsou umělecké soubory, u nichž to mohou být až čtyři týdny.
Jsou nějaké výjimky, kdy mi musí zaměstnavatel dovolenou potvrdit, i když nechce?
Zaměstnavatel musí žádosti o dovolenou vyhovět v situaci, kdy zaměstnankyně žádá o dovolenou tak, aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské dovolené. Obdobně to platí, má-li dovolená bezprostředně navazovat na otcovskou dovolenou.
Zaměstnavatel zároveň musí při určování dovolené zohlednit oprávněný zájem zaměstnance, jako je čerpání dovolené v konkrétním termínu manželem či manželkou. To znamená, že nadřízenému sdělíte, že v daném termínu si bere dovolenou váš partner a vy chcete volno strávit s ním. To samé platí i v případě žádosti o dovolenou na svatbu sourozence, se kterou není spojen nárok na pracovní volno. „V těchto případech ale na konkrétní termín dovolené nemáte automatický nárok,“ upřesňuje advokátka.
Co když nemám v létě hlídání dítěte?
Ani to, že zaměstnanec nemá o prázdninách hlídání dítěte, nezakládá automatické právo na konkrétní termín dovolené.
„Lze to ale považovat za oprávněný zájem zaměstnance, ke kterému má zaměstnavatel při určování dovolené přihlížet. A pokud tomu nebrání provozní důvody, alespoň v určitém rozsahu by měl čerpání dovolené umožnit,“ uvádí advokátka.
Mám dovolenou odsouhlasenou, ale něco se stane a zaměstnavatel mi ji těsně před čerpáním zruší. Uhradí mi náklady na zaplacený zájezd?
Zákoník práce s touto situací výslovně počítá. Když zaměstnavatel změní zaměstnanci určenou dobu čerpání dovolené nebo ho z dovolené odvolá, je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu tím bez jeho zavinění vznikly.
Můžou to být například storno poplatky, propadlé ubytování, zájezd, letenky nebo jiné náklady, které zaměstnanci vznikly bez jeho zavinění. Musí je však zaměstnavateli doložit.
„Zákoník práce výslovně nestanoví formální povinnost zaměstnavatele zrušení dovolené odůvodnit. Z povahy věci by ale k tomu měl mít vážný a racionální důvod,“ podotýká Rücklová.
Dovolenou už čerpám, ale zaměstnavatel mě povolá zpět do práce. Kdy má na to právo a na co mám v tomto případě nárok?
Pokud vás zaměstnavatel z dovolené odvolá, měl by zrušení volna vysvětlit naléhavými provozními důvody, které nešly předpokládat dřív.
Zároveň byste měli zaměstnavatele upozornit, že vám v té souvislosti vznikají náklady navíc. „Náklady, které zaměstnanci bez jeho zavinění vznikly tím, že byl z dovolené odvolán, musí zaměstnavatel nahradit. V praxi může jít například o náklady na předčasný návrat, změnu letenek, nevyužité ubytování, propadlé služby nebo další účelné výdaje, případně další náklady, které vzniknou třeba i rodině, která na dovolené zůstává,“ vysvětluje advokátka z kanceláře Fairsquare.
Doporučuje vše dokumentovat a náhradu u zaměstnavatele uplatnit písemně co nejdříve po návratu. Na ústní sliby nespoléhejte.
Doplňující fakta k dovolené
- Dovolená se dnes počítá v hodinách, i když se běžně mluví o dnech. To je důležité hlavně u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou nebo kratšími úvazky.
- Dovolenou nelze běžně proplatit namísto jejího čerpání. Podle zákoníku práce přísluší náhrada za nevyčerpanou dovolenou zásadně jen při skončení pracovního poměru.
- Zaměstnavatel může zaměstnanci dovolenou krátit, ale jen v případě neomluvené absence.
Čerpám dovolenou a onemocním. Co mám udělat?
Pokud během dovolené onemocníte a jste uznáni dočasně práce neschopnými, dovolená se přerušuje. Nejde tedy o to, že byste dovolenou sami zrušili, ale o zákonný následek vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
O tom, že jste uznáni dočasně práce neschopnými, musíte zaměstnavatele bezodkladně informovat, a to i když je už v běhu eNeschopenka. Vhodnou formou je SMS či e-mail. Dny, na které připadá dočasná pracovní neschopnost, se jako dovolená nevyčerpají.
Když se ještě během dovolené uzdravíte a eNeschopenka se ukončí, dovolená pokračuje. Pokud by den ukončení neschopenky nastal až v době po skončení dovolené, určí zaměstnavatel zbytek nevyčerpané dovolené v jiném termínu.
Takže pokud jste měli například pět dnů dovolené a od třetího dne jste nemocní, lékař ten den vystavil neschopenku, vyčerpali jste pouze dva dny dovolené a zbylé tři dny zůstávají k pozdějšímu čerpání. Když onemocníte těsně před čerpáním dovolené, vůbec na ni nenastoupíte, celá dovolená vám zůstane na později.
To samé platí i v případě, že na dovolené onemocní vaše dítě a vy budete čerpat ošetřovné.
Když onemocníte v zahraničí, nechte si od místního lékaře vystavit potvrzení o pracovní neschopnosti a uschovejte si související doklady. Zaměstnavatele informujte co nejdříve, ne až po návratu.
Potvrzení o pracovní neschopnosti budete zpravidla potřebovat doložit zaměstnavateli a pokud pracovní neschopnost trvá déle než 14 kalendářních dnů, slouží tyto doklady i pro uplatnění nemocenského u České správy sociálního zabezpečení.
Nástup na eNeschopenku v případě nemoci během dovolené je pro zaměstnance důležitý, když mu jde hlavně o úsporu dní skutečné dovolené. Na druhé straně, když nastoupí na nemocenskou, musí počítat s nižším příjmem. Za nemoc náleží náhrada mzdy jen ve výši zhruba 60 procent příjmu.
Zůstala mi ještě loňská dovolená. Dokdy si ji musím vybrat?
„Zaměstnavatel má určit dovolenou tak, aby byla vyčerpána v kalendářním roce, ve kterém na ni vzniklo právo. Dovolená za rok 2025 tak měla být vyčerpána do konce roku 2025. Pokud vyčerpána nebyla, je převedena do roku 2026 a zaměstnavatel ji má určit tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce tohoto roku,“ říká Klára Rücklová.
Zároveň platí, že jestliže zaměstnavatel neurčí zaměstnanci čerpání loňské dovolené nejpozději do 30. června, má právo určit čerpání této dovolené také zaměstnanec.
V takovém případě zaměstnanec nežádá o schválení dovolené, ale oznamuje termín čerpání na základě jeho zákonného práva. Musí to ale udělat písemně a alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodnou se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
„Prakticky bych doporučila napsat například: ‚Oznamuji čerpání dovolené převedené z roku 2025, a to podle paragrafu 218 odstavce 4 zákoníku práce, v termínu od–do.‘ Oznámení musíte zaměstnavateli doručit, ale už nic neschvaluje a nezbývá mu než termín akceptovat,“ upozorňuje expertka na pracovní právo.
Jak je to s dovolenou ve zkušební době?
Právo na poměrnou část dovolené může vzniknout i ve zkušební době. Zkušební doba sama o sobě není překážkou čerpání dovolené, ale zaměstnavatel musí zvážit, v jakém rozsahu ji zaměstnanci umožní, protože může dojít k takzvanému přečerpání dovolené. Tedy že si zaměstnanec vybere více dovolené, než kolik mu náleželo v přepočtu k odpracovanému počtu dní.
Když zaměstnanec ve zkušební době skončí a dovolenou přečerpá, musí zaměstnavateli vrátit vyplacenou náhradu za přečerpanou dovolenou. Případně ji může zaměstnavatel srazit ze mzdy.
Je také dobré vědět, že zkušební doba se prodlužuje mimo jiné o pracovní dny, v nichž zaměstnanec během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu čerpání dovolené. Čerpá-li tedy ve zkušební době třeba pět dní dovolené, o těchto pět dní se mu zkušební doba prodlouží.
Pracuji na dohodu. Mám právo na dovolenou?
Právo na dovolenou mohou mít i zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti.
Na dovolenou má nárok dohodář, který odpracuje u zaměstnavatele minimálně 80 hodin ročně a jeho dohoda trvala alespoň čtyři týdny, tedy 28 kalendářních dní. Pokud zaměstnavatel nabízí zákonné čtyři týdny dovolené ročně, má pracovník na dohodu nárok na zhruba 1,5 hodiny za každých odpracovaných dvacet hodin. Čili v případě, že odpracoval zmíněných 80 hodin během čtyř týdnů, má nárok na šest hodin volna.
Dovolená z dohod se primárně musí vyčerpat, stejně jako u klasického zaměstnaneckého poměru. Proplatit se může pouze při skončení dohody, kdy už není možné volno vybrat. Pokud dohodář dovolenou v daném roce nevyčerpá, převádí se do dalšího roku – zákoník práce to umožňuje v zákonem stanovených případech jako u dovolených z klasických pracovních poměrů - tedy jen kvůli překážkám na straně zaměstnance nebo vážným provozním důvodům na straně zaměstnavatele.
Někteří zaměstnavatelé řeší nevybranou dovolenou tak, že dohodu ukončí, dovolenou pracovníkovi proplatí a následně s ním uzavřou novou pracovní dohodu. K ukončení staré smlouvy a uzavření nové ale nesmí dojít bezprostředně, tedy během jednoho či dvou dnů.
Komplikovanější je to u dohodářů, kteří jsou zároveň i zaměstnanci v pracovním poměru u stejné firmy. Řada lidí, například ve zdravotnictví či ve školství, si totiž ke klasickému pracovnímu poměru ještě přivydělává formou dohody. Mají tak nárok na dvě dovolené. Typickým případem může být třeba učitel, který má pracovní smlouvu a vedle toho má u stejného zaměstnavatele dohodu na správu školního webu nebo administrativní výpomoc při mimoškolních akcích.
V takovém případě se nárok na dovolenou vždy posuzuje zvlášť za každý z těchto vztahů. Nejde je tedy sečíst. Prakticky to znamená, že čerpání i případný převod do dalšího roku se řeší samostatně – zvlášť z pracovního poměru a zvlášť z dohody.
Za dovolenou náleží náhrada mzdy. Jak se počítá?
Zjednodušeně tak, že náhrada mzdy za dovolenou se počítá tak, že svoji hrubou mzdu za kalendářní čtvrtletí předcházející tomu, ve kterém čerpáte dovolenou, vydělíte počtem odpracovaných hodin. Do hrubé mzdy se počítají i odměny a prémie, takže se může stát, že pokud vám v minulém čtvrtletí vyplatil šéf navíc mimořádně nějaké peníze, bude i náhrada za dovolenou vyšší než mzda, kterou byste získali za práci bez odměny.
