Článek
„Mám spoustu dní dovolené, ale nestíhám si jí vybrat.“ Situace, která se ve firmách s blížícím se koncem roku řeší celkem často. Přitom je to zaměstnavatel, který by měl ohlídat (a je za to i zodpovědný), aby si lidé dovolenou vyčerpali v daném kalendářním roce. Tedy tu letošní do konce roku 2025. Při čerpání dovolené má také poslední slovo – schvaluje ji i nařizuje.
Kdy lze převést dovolenou do dalšího roku
Pokud si zbylou dovolenou už prostě nestihnete letos vybrat, dá se převést do příštího roku. Pro zaměstnavatele je to ale trochu komplikované, protože to lze jen v určitých případech. Nestačí vysvětlení, že „to zaměstnanec nestihl nebo si volno šetří“.
Inspektoři uznají dvě zdůvodnění:
- Překážky v práci na straně zaměstnance, což je nejčastěji pracovní neschopnost nebo čerpání mateřské či rodičovské dovolené.
- Provozní důvody na straně zaměstnavatele, což je například potřeba zajistit chod provozu, plnění zakázek nebo nedostatek zastupitelných pracovníků. Mělo by jít ale o neočekávané situace.
„Zaměstnavatel je ten, kdo určuje čerpání dovolené a má povinnost zajistit, že letošní dovolená byla vyčerpaná ještě v tomto roce. Nemůže odpovědnost za čerpání dovolené přenést na zaměstnance a nevyčerpání odůvodnit tím, že si zaměstnanec o dovolenou nepožádal nebo že na ni vůbec nechtěl. Zaměstnavatel by měl proto při případné kontrole inspektorátu práce doložit, proč jeho zaměstnanci dovolenou nevyčerpali,“ říká k tomu Klára Rücklová, advokátka z kanceláře FAIRSQUARE.
Pokud by zaměstnavatel dovolenou převedl z jiných důvodů, před inspektory se neobhájí a za přestupek mu může být uložena pokuta až 200 tisíc korun.
Může se nečerpaná dovolená proplatit?
Někteří zaměstnanci by ocenili, kdyby se jim nevyčerpaná dovolená proplatila. To ale zákoník práce zakazuje. Proplacení dovolené je možné pouze v jediném případě - při skončení pracovního poměru.
Pokud se vám nakonec část letošní dovolené přece jen převede do dalšího roku, stále platí, že její čerpání i v příštím roce určuje zaměstnavatel. „Pokud však do 30. června příštího roku neurčí čerpání veškeré nevyčerpané dovolené z předchozího roku, aktivuje se právo zaměstnance určit si dovolenou sám,“ připomíná Rücková.
To znamená, že od července napíšou zaměstnavateli, kdy si chtějí „starou“ dovolenou vybrat, a musí tak udělat alespoň 14 dní před jejím čerpáním.
Dovolená navíc se převádí snadněji
Jasné zdůvodnění převedené dovolené se týká té zákonné - tedy té, na kterou má každý zaměstnanec nárok při klasickém zaměstnaneckém poměru. Tato zákonná dovolená je nejčastěji 160 hodin, tedy 20 dní ročně.
Zaměstnanci státního sektoru a samospráva mají zákonných 200 hodin, tedy 25 dní volna ročně. Osm týdnů, tedy 320 hodin, mají pedagogičtí pracovníci a akademici vysokých škol.
Řada firem ale poskytuje zaměstnancům nad rámec zákonné dovolené ještě jeden i dva týdny volna jako benefit. Tato dovolená „navíc“ se může do dalšího roku převést jednodušeji – stačí jen žádost zaměstnance.
„Jinak je to ale u benefitů, které povahu dovolené nemají, například sick days, happy days, osobní volno či neomezené volno. U těchto benefitů zaměstnavatelé často výslovně stanoví, že se neproplácejí ani nepřevádějí do dalšího roku,“ upozorňuje Rücková.
Kdy vybrat dovolenou, aby volna bylo víc
Pokud vám ještě letos zbývá dovolená, požádejte o ni co nejdříve. V říjnu, v listopadu i v prosinci je navíc možné využít státních svátků a naplánovat dovolenou tak, abyste s málem získali hodně volna.
Říjen – ze 4 dnů dovolené čerpané ve dnech 27., 29., 30. a 31. 10. získáte spolu s víkendy a Dnem vzniku samostatného československého státu, který připadá na úterý 28. října, celkem 9 dní volna.
Listopad - podobné je to v listopadu, kdy Den boje za svobodu a demokracii slavíme v pondělí 17. listopadu, na zbylé čtyři dny je tak ideální si vzít dovolenou a spolu s víkendy bude volných dní celkem 9.
Prosinec - devět dní volna je možné získat výměnou za dva dny dovolené čerpané 22. a 23. prosince. Štědrý den, 1. svátek vánoční a 2. svátek vánoční totiž připadají na středu, čtvrtek a pátek.
Termín dovolené a její délku musí zaměstnanec oznámit zaměstnavateli písemně. Nejčastěji se žádost podává přes interní systém zaměstnavatele nebo vyplněním takzvaných „dovolenek“. Může se stát, že vám zaměstnavatel dovolenou neschválí. Třeba proto, že si v ten samý termín vybírá volno některý z kolegů. Zkuste tedy jiné datum.
Dovolená při práci na dohodu
Stejná pravidla čerpání a proplácení platí u dovolených z pracovních dohod – tedy z dohody o provedení práce a z dohody o pracovní činnosti. To, že i dohodáři mají nárok na dovolenou, platí necelé dva roky. A řada lidí ještě tápe v tom, jak volno vybrat. Připomeneme, co platí.
Na dovolenou má nárok dohodář, který odpracuje u zaměstnavatele minimálně 80 hodin ročně a jeho dohoda trvala alespoň 4 týdny, tedy 28 kalendářních dní.
Pokud zaměstnavatel nabízí zákonné čtyři týdny dovolené ročně, má pracovník na dohodu nárok na zhruba 1,5 hodiny za každých odpracovaných dvacet hodin. Čili v případě, že odpracoval zmíněných 80 hodin během 4 týdnů, má nárok na 6 hodin volna.
„Nárok na dovolenou se počítá jako poměrná část z roční výměry dovolené, přičemž se zohledňuje počet celých odpracovaných ‚fiktivních‘ týdenních pracovních dob, což je u dohod 20 hodin,“ vysvětluje Ondřej Preuss, právník a zakladatel webu dostupnyadvokat.cz.
Doplňuje, že i dovolená z dohod se primárně musí čerpat a proplatit ji lze pouze při skončení dohody, kdy už není možné volno vybrat.
Pokud dohodář dovolenou v daném roce nevyčerpá, může se převést do dalšího roku – ale opět pouze v zákonem stanovených případech jako u dovolených z klasických pracovních poměrů. Tedy jen kvůli překážkám na straně zaměstnance nebo vážným provozním důvodům na straně zaměstnavatele.
Někteří zaměstnavatelé to řeší tak, že dohodu ukončí a dovolenou pracovníkovi proplatí a následně s ním uzavřou novou pracovní dohodu. K ukončení staré smlouvy a uzavření nové ale nesmí dojít bezprostředně, tedy během jednoho či dvou dnů.
Zaměstnaní dohodáři
Komplikovanější je to u dohodářů, kteří jsou zároveň i zaměstnanci stejné firmy. Řada lidí, například ve zdravotnictví či ve školství, si totiž ke klasickému pracovnímu poměru ještě přivydělává formou dohody. Mají tak nárok na dvě dovolené. Typickým případem může být třeba řidič sanitky, který má pracovní smlouvu a přesčasy se mu proplácejí na základě dohody o provedení práce.
„Pokud má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele současně pracovní poměr a k tomu dohodu, nárok na dovolenou se vždy posuzuje zvlášť za každý z těchto vztahů. Nejde je tedy sečíst. Prakticky to znamená, že čerpání i případný převod do dalšího roku se řeší samostatně – zvlášť z pracovního poměru a zvlášť z dohody,“ vysvětluje právník Preuss.
Za dovolenou náleží náhrada mzdy. Jak se počítá? Tak, že svoji hrubou mzdu za kalendářní čtvrtletí předcházející tomu, ve kterém čerpáte dovolenou, vydělíte počtem odpracovaných hodin. Do hrubé mzdy se počítají i odměny a prémie, takže se může stát, že pokud vám v minulém čtvrtletí vyplatil šéf navíc mimořádně nějaké peníze, bude i náhrada za dovolenou vyšší než mzda, kterou byste získali za práci.
Nečekaně přerušená dovolená. Co s tím?
Někdy se stane, že musíte dovolenou přerušit. Třeba kvůli nemoci nebo proto, že vás zaměstnavatel povolal nečekaně zpět do práce.
V případě nemoci se dovolená ukončí od prvního dne uznané pracovní neschopnosti. Prakticky to znamená, že pokud měl zaměstnanec 5 dnů dovolené a od 3. dne je nemocný, lékař mu ten den vystavil neschopenku, vyčerpal pouze 2 dny a 3 dny mu zůstávají k pozdějšímu čerpání. O dočasné pracovní neschopnosti musí zaměstnanec svého zaměstnavatele co nejdříve informovat, a to i přesto, že funguje eNeschopenka. Vhodná je SMS či e-mail.
V případě odvolání zpět do práce by měla firma zrušení dovolené vysvětlit naléhavými provozními důvody, které nešly předpokládat dřív. Zaměstnavatel musí pracovníkovi nahradit náklady, které mu vznikly, například storno zájezdu, náklady na dopravu do práce, případně další náklady, které vzniknou třeba i rodině, která na dovolené zůstává.
