Nová Praha: Takhle bude vypadat Václavské náměstí, Smíchov, Kulaťák a Florenc

Praha se vytvářela po staletí, ale její rozvoj nezastavuje. Naopak v posledních letech nabírá na obrátkách. Mizí léta zanedbané proluky, chátrající budovy dostávají nové využití i moderní přístavby, z obřích ploch bývalých nádraží i zaniklých továren se stávají nové čtvrti. Renovací procházejí parky, náměstí, ulice i místa kolem Vltavy.

A tempo zřejmě hned tak nepoleví. V aplikaci Praha zítra eviduje Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR) téměř tisíc stavebních záměrů v různé fázi přípravy. Seznam Zprávy vybraly deset lokalit a jednotlivých projektů, jejichž rozvoj a vznik bude mít na tvář hlavního města velký vliv. Ve stručnosti přidáváme i několik dalších, které také stojí za pozornost.

Praze chybí špičkový moderní sál pro klasickou hudbu, Vltavská filharmonie na místě dnešní stanice metra Vltavská to má změnit. Z mezinárodní soutěže vzešel jako vítězný návrh dánské kanceláře BIG Bjarkeho Ingelse.

Projekt je ve fázi projektování dokumentace pro povolení záměru (dříve stavební povolení), která má skončit ještě na podzim. Vydání povolení se čeká v polovině roku 2026, stavba by měla začít v roce 2027 a otevření se plánuje na rok 2033. Odhadované náklady jsou 11,65 miliardy korun.

„Soutěžní návrh v dubnu 2022 předpokládal náklady na projekt ve výši 9,4 miliard Kč, jedná se tedy o nárůst o 22,5 procent,“ říká Martin Krupauer, vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie. Důvodem zvýšení ceny je zdražení stavebních materiálů a prací i doplnění projektu o další potřebné prostory a zefektivnění využití budovy. „Oproti soutěžnímu návrhu se objem budovy takto zvětšil o 13 procent,“ upřesňuje Krupauer.

Filharmonie je jednou z prvních vlaštovek nově vznikající čtvrti Bubny-Zátory na nevyužívaném území nádraží Praha-Bubny a bývalé čtvrti Zátory. „Budova by měla sloužit jako iniciační prvek rozvoje celé čtvrti, podobně jako tomu bylo třeba u budovy opery v Oslu nebo budovy soudu při rozvoji pařížské čtvrti Clichy-Batignolles,“ nastiňuje Matouš Hutník, vedoucí kanceláře komunikace IPR.

Bubenská železniční stanice dostala novou podobu od týmu Jakuba Ciglera, stará nádražní budova se právě začala rekonstruovat na Centrum paměti a dialogu, věnované památce holocaustu. Architekti z ARN Studia jí přidají moderní nástavbu z betonu. Renovací na místo plné zeleně v blízkých letech projde i Holešovická tržnice, která s novou čtvrtí sousedí.

Masarykovo nádraží prochází největšími změnami ve své 175leté historii. „Po komplexní modernizaci bude mít víc kolejí i nástupišť, protože právě zde budou mimo jiné končit vlaky z tratě na letiště a do Kladna,“ nastiňuje Nela Eberl Friebová, mluvčí Správy železnic.

Kolejiště překlene platforma, která zkrátí přístup na nástupiště a pěším lépe propojí oblast mezi hlavním nádražím a Florencí. „Část zastřešení bude osazeno zelení a vytvoří tak unikátní relaxační zónu v samotném centru města,“ doplňuje Eberl Friebová. Dokončení se očekává v roce 2027, rekonstrukce vyjde na čtyři miliardy korun.

Bývalé nádražní depo se chystá Národní technické muzeum přebudovat na Muzeum železnice a elektrotechniky, otevírat by se mělo v roce 2030.

Mezi vlakovým nádražím a tím autobusovým na Florenci brzy vyroste nová čtvrť Florenc 21, která svým charakterem naváže na křivolaké uličky Starého Města. Urbanistickou soutěž na zástavbu, kterou iniciovala společnost Penta, vyhrál tým studií A69 – architekti, Marko and Placemakers a UNIT architekti. Soutěže na konkrétní podobu západní částí území právě vrcholí.

Kdysi o tramvajovou trať přišlo, teď se na ně vrací. Václavské náměstí prochází renovací z pera architekta Jakuba Ciglera na příjemný bulvár se stromořadími, kde hlavní slovo dostanou chodci. Tramvaje se kolem Muzea napojí na Vinohrady a v budoucnu trať povede i Vrchlického sady kolem hlavního nádraží.

Na dolní část náměstí brzy naváže velký projekt Savarin, jehož první fáze už skončila renovací stejnojmenného paláce v ulici Na Příkopě. Rekonstrukcí a dostavbou několika budov dle návrhu britského studia Thomase Heatherwicka se náměstí přes vnitrobloky propojí s ulicemi Na Příkopě a Panská.

„Předpokládáme, že samotnou stavbu se nám podaří zahájit již v příštím roce a celý projekt tak dokončíme a otevřeme veřejnosti v roce 2029,“ říká Ondřej Micka, mluvčí skupiny Crestyl. Zástupci firmy podle jeho slov dál jednají s městem o možnosti vytvořit v budově galerii pro Muchovu Slovanskou epopej.

Místo starého nádraží dostane Smíchov moderní dopravní terminál za pět miliard korun. Na platformu nad stanici metra a vlaková nástupiště se přemístí z Knížecí i autobusové nádraží. Více druhů dopravy se tak lépe propojí a plochu na Knížecí bude možné využít pro náměstí a městskou zástavbu.

„Rekonstrukce stanice bude dokončena koncem roku 2028. Stávající odbavovací halu z 50. let minulého století doplní nová část s obchody a zázemím pro cestující, která zároveň propojí oba nádražní podchody,“ přibližuje Nela Eberl Friebová ze Správy železnic. Přibudou parkoviště pro auta a kola, součástí je i nová lávka do Radlic.

Na nevyužívaných plochách nádraží firma Sekyra Group staví velkou čtvrť Smíchov City. Její urbanistická podoba z dílny týmu A69 – architekti nejspíš vstoupí do učebnic architektury, jak stavět nové čtvrti v Praze, s tradiční blokovou zástavbou a přitom dodržující moderní hygienické předpisy na oslunění.

Na jednotlivých domech se podílí řada renomovaných kanceláří, jako jsou Kuba & Pilař, Lábus AA, D3A či Projektil architekti. Nové sídlo tu bude mít ČEZ a část čtvrti zabere centrála České spořitelny, jejímiž autory jsou Pavel Hnilička - Architects+Planners a Baumschlager Eberle Architekten.

Na jih od nádraží vyrůstá na místě industriálního areálu projekt Lihovar firmy Trigema, navržený týmem Black n’ Arch. Sousedit bude s právě dokončovaným Dvoreckým mostem, který od Atelieru 6 dostal kubistické tvary a jehož předpolí ozdobí umělecká díla Krištofa Kintery.

Území bývalého Rohanského ostrova v Karlíně už je v rozvoji dlouho, zastavěná je však jen menší část. Území bývalých průmyslových areálů a divoké zeleně se bude dále měnit v moderní čtvrť. Na kancelářské a obytné budovy navážou ve východní části projekty Rohan City od Konsorcia Rohan a Nový Rohan developera J&T Real Estate, Praha 8 tu plánuje stavět základní školu.

Nebude tu však jen místo pro domy. Prostor na břehu Vltavy s plochou 56 hektarů, jenž zasahuje i na sousední Libeňský ostrov, se má stát kultivovaným zeleným územím s Parkem Maniny a přírodním povodňovým parkem, který posílí protipovodňovou ochranu města. Do oblasti časem přibude také tramvajový Rohanský most.

Vítězné náměstí v Dejvicích si letos připomíná 100 let od svého vzniku. A teprve nyní se rýsuje jeho dokončení. Díky dostavbě a rekonstrukci se z obří křižovatky změní v prostor, jenž má více patřit chodcům. Přibudou i desítky stromů.

Poslední proluku na náměstí zabere víceúčelový komplex pro kanceláře, vysokou školu, kulturní centrum a bydlení od nizozemské kanceláře Benthem Crouwel Architects a českého studia OVA architekti. Studie na revitalizaci náměstí, z níž vyšel nápad vytvořit uprostřed klidovou zónu s obeliskem, obehnanou stromořadím, je dílem týmu architekta Pavla Hniličky.

Cennou funkcionalistickou památku Nákladového nádraží Žižkov vloni koupilo hlavní město od Českých drah. Ve spolupráci s městkou částí Praha 3 chystá rekonstrukci na společensko-kulturní využití.

V okolí má vyrůst obytná čtvrť asi pro dvacet tisíc lidí, již protne tramvajová trať. Na sever od nádražní budovy už buduje svou Parkovou čtvrť Central Group. V dalších částech území mají zájem stavět třeba Sekyra Group a Penta Real Estate. Penta na projekt angažuje již zmíněnou renomovanou nizozemskou kancelář Benthem Crouwel Architects.

Naproti nádraží v místech někdejší telekomunikační centrály připravuje Central Group další projekt s tisícem bytů, mateřskou školou a parkem – Centrum nového Žižkova. Navrhla ho kancelář AI-Design Evy Jiřičné a Petra Vágnera, v jeho středu bude stát válcová 80 metrů vysoká věž s rozvlněným designem.

Pražské metro ovlivňuje podobu města nejen pod zemí, ale i na povrchu. Nová linka D bude mít vliv hlavně na čtvrti v jižní části města napravo od Vltavy, ale zasáhne i do centra. Dokončení a otevření prvního úseku mezi stanicemi Pankrác (C) a Olbrachtova dopravní podnik odhaduje nejdříve na konec roku 2029.

Podoba většiny stanic už je známá, včetně umělecké výzdoby, na níž se budou podílet Vladimír Kokolia, Jiří Černický, Stanislav Kolíbal či Vladimír Kopecký. Letos 1. září schválili radní hlavního města vyhlášení architektonické soutěže na stanice Bratří Synků a Náměstí Míru. Předpokládá se vyhlášení soutěže ještě letos, výsledky budou známé koncem příštího roku.

Z jednokolejné lokálky buduje Správa železnic moderní dvoukolejný elektrizovaný koridor, jímž bude denně jezdit okolo 50 tisíc cestujících. Součástí bude rekonstrukce desítky stanic a výstavba šesti nových. Hotová už je část od Negrelliho viaduktu po zastávku Praha-Výstaviště, ve výstavbě jsou nástupiště na Masarykově nádraží.

Nejvýraznější budou zřejmě nová stanice Praha-Veleslavín u stanice metra A se zelenou střechou, navržená týmem dh architekti, nebo terminál Dlouhá Míle od atelieru Pavlíček+Hulín architekti.

„Blíží se zahájení stavby nejdelší etapy celého projektu – úseku mezi Ruzyní a Kladnem, který povede z velké části v nové stopě. Souběžně pokračují geologické průzkumy trasy tunelů mezi Dejvicemi a Veleslavínem,“ říká Nela Eberl Friebová. Úseky Veleslavín – Ruzyně, Ruzyně – Letiště, stanici na letišti a spojku od letiště na trať do Kladna chce Správa železnic řešit partnerstvím se soukromými firmami – takzvanými PPP projekty.

Nejvyšší budovou Česka je brněnská AZ Tower, brzy by ji však mohla o 25 metrů předčit pražská Top Tower, kterou chce Trigema postavit v Nových Butovicích. Pražští radní na začátku září podpořili změnu územního plánu, která její výstavbu umožní.

Společné dílo architekta Tomáše Císaře a výtvarníka Davida Černého má mít podobu 136 metrů vysokého vraku lodi opřeného o 126 metrů vysokou věž. Bude to tedy napůl budova a napůl umělecké dílo. Vrak lodi má i konstrukční účel - tenké věži, která by sama o sobě nebyla stabilní, dělá podpěru.

Stavba vyvolala i kritiku třeba kvůli možnému přehřívání okolí nebo tomu, že se na místo nehodí. Pokud se uskuteční, stane se zároveň jednou z nejvyšších soch na světě.