Článek
Sloveso zasíťovat známe hlavně v souvislosti s připojením nějakého pozemku k plynu, elektřině, vodě a kanalizaci. Na Ukrajině ale dostává jiný význam. Na východě země vznikají sítě podél silnic s jediným cílem: zastavit nepřátelské ruské drony.
„Je to efektivní a levný způsob, jak dron eliminovat. Zamotá se do sítě a nedopadne na cíl. Některé takto zachycené drony pak Ukrajinci sami mohou použít proti nepříteli,“ říká šéf české humanitární organizace Koridor UA Matouš Bláha.
Koridor UA začal kamiony do bránící se země převážet rybářské sítě z Nizozemska.
„Vozíme často zdravotnický materiál, což je vlastně pomoc, která pomáhá řešit následky útoků. Sítě jsou naopak materiál, který je prevencí,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Zdá se, že sítě proti dronům fungují. Že to je cesta, jak je zastavit.
Ukrajinci začali síťovat silnice letos, když se prodloužila zóna, která je v dosahu ruských dronů.
Prodloužil se jejich dolet, takže v nebezpečí jsou i místa, kde zůstalo mnoho civilistů. My dopravujeme našimi kamiony pomoc pro Ukrajinu od začátku války a na ukrajinské straně prostě začala být poptávka po sítích, protože ty skutečně zajistí, že silnice jsou relativně bezpečné.
I když riziko je pořád, například na křižovatkách, které zasíťované nejsou. Hlavní tahy teď Ukrajinci pokrývají sítěmi velmi rychle.
Rybářské sítě se musí v nějakém časovém horizontu vyměňovat, takže je to pro všechny výhodná situace. Nizozemští rybáři se zbaví sítí, pro které už nemají využití, a na Ukrajině zachrání životy. Samozřejmě z hlediska geografické blízkosti Ukrajině by bylo ideální převážet rybářské sítě z Polska, ale zatím nemáme informace, že tam jsou k dispozici.
Je to samozřejmě náročné v tom, že musíme kamion vypravit nejprve do Nizozemska, tam sítě naložit a pak na Ukrajinu.
Kolik rybářských sítí se vejde do jednoho kamionu?
Ukládáme to v rolích. Do kamionu se jich vejde 45 až 50. Podle mého odhadu to znamená, že v jednom kamionu můžeme přivézt síť, která stačí zhruba na pokrytí 27 až 32 kilometrů silnic.
Můžete popsat, jak to probíhá?
Lze si to představit jako vrakoviště aut, jen místo aut jsou tam haldy sítí. Sklad, do kterého jezdíme, je na jedné farmě a máme jim vždy dát vědět zhruba tři dny dopředu, že přijedeme. Na nakládání mají speciální tyče. Sbíráme peníze, abychom mohli naplnit co nejvíc kamionů. Přes zimu to bude náš hlavní projekt.
Sítě na silnice pak na Ukrajině instalují vojáci?
Vojáci a také zaměstnanci místních úřadů, obdoby našich technických služeb. My to ale nevozíme přímo ukrajinské armádě, to jako humanitární organizace nemůžeme. Předáme to místní organizaci a ta to pak předá vojákům. I oni používají sítě jako ochranu proti dronům v zákopech. Ale primárně slouží k ochraně silnic.
My přivezeme sítě z Nizozemska do Lvova, tam se přeloží do místního kamionu a oni to vezou dál. Cesta jednoho našeho kamionu vyjde zhruba na 75 tisíc korun. Původně jsme počítali, že přivezeme dva kamiony se sítěmi za měsíc, ale vypadá to, že to bude častěji. Nejsme sami, sítě tam vozí i jiné skupiny z jiných zemí. Celkem několik kamionů každý den.
Jsou zprávy, že se Rusové dronovými útoky na silnice snaží od jakéhokoliv spojení odříznout Cherson.
Oblasti, na které se při distribuci pomoci soustřeďujeme, jsou právě Chersonská a Mykolajivská oblast na jihu Ukrajiny. Už začalo síťování silnice z Chersonu do Mykolajiva.
Zóna, kam doletí ruské drony, končí v Posad-Pokrovsku, což je zhruba 20 kilometrů od Chersonu a od řeky Dněpr, za kterou už jsou na východním břehu Rusové. Naše dobrovolníky a spolupracovníky v současné době do Chersonu neposíláme, a to právě kvůli nebezpečí, které drony představují. Je to velké riziko.
Mimochodem, byli jsme s pomocí v Chersonské oblasti zrovna v době, kdy explodovala Kachovská přehrada. Tam jsme zažili, jak na lidi, kteří se evakuují, útočí drony. V rámci naší pomoci distribuujeme na Ukrajině také evakuační batohy. Lidé, kteří přijdou o dům nebo musejí utéci, v něm mají věci na přežití prvního týdne.
Vozili jsme také například mobilní teplárny nebo generátory. Příští týden vezeme zásilku hasičských cisteren.
Frontová linie na Ukrajině je dlouhá přes 1200 kilometrů.
Kolik kilometrů silnic už Ukrajinci zasíťovali? Dá se to odhadnout?
Přesné číslo samozřejmě nevím, ale jsou to stovky kilometrů. Okolí Slovjansku, Kramatorsku, Charkovská oblast. Tam už postavili dřevěné tyče a čekají, až dorazí sítě.
Jak velké jsou rozestupy mezi tyčemi, které tu síť drží?
Tak pět šest metrů.
Máte informace o tom, že Rusové také něco takového dělají?
Dělají, ale v menší míře. Jejich mentalita a nastavení jsou jiné, nemají takovou potřebu chránit civilní obyvatelstvo. Nemyslím, že by to byla jejich priorita. Otázkou také je, odkud vozí sítě.
Matouš Bláha.
