Putin poprvé od invaze poletí do EU: jak se vyhnout zatčení

„Prezident Putin a já se poté setkáme na dohodnutém místě, v Budapešti, v Maďarsku, abychom zjistili, zda můžeme tuto ‚neslavnou‘ válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit,“ prohlásil ve čtvrtek americký prezident Donald Trump.

Během pár měsíců půjde o jejich druhé setkání. Naposledy spolu z očí do očí mluvili v půli srpna v Anchorage na Aljašce.

Oznámení přišlo pouhý den před očekávaným jednáním Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který si od schůzky slibuje americký prodej střel s plochou dráhou letu Tomahawk.

Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek po poledni uvedl, že si s Putinem už volal. „Přípravy běží na plné obrátky!“ napsal na sítích.

Seznam Zprávy nabízejí odpovědi na základní „logistické otázky“.

Datum zatím nezaznělo. Trump ve čtvrtek večer uvedl, že se s Putinem pravděpodobně sejde během příštích dvou týdnů. Maďarský server Portfolio v té souvislosti napsal, že mohou existovat „určité indicie“.

O šéfovi Bílého domu se všeobecně ví, že nemá v oblibě cestování na dlouhé vzdálenosti, podle Portfolia proto není vyloučeno, že budapešťskou schůzku dodá na harmonogram své chystané cesty po východní Asii.

Podle současného programu má být americký prezident 26. října v Malajsii, kde se bude účastnit podpisu mírové dohody mezi Kambodžou a Thajskem. Z Thajska má zamířit do Japonska a cestu pak ukončit 30. října v Jižní Koreji.

Pokud by se domněnky potvrdily, jako nejpravděpodobnější „budapešťské datum“ by se mohly jevit buď 25., nebo 31. říjen.

Záležet bude i na tom, jak rychle maďarská strana dokáže zajistit potřebná bezpečnostní opatření. Pro Budapešť půjde o výjimečnou a nákladnou událost. Očekává se, že město bude zablokované.

Letoun s ruským prezidentem obvykle startuje z moskevského letiště Vnukovo-2, kde se odbavují VIP lety. Přistát by mělo na budapešťském letišti Ference Liszta.

Jak tam ale doletí? Nejkratší trasou by byl přelet přes Bělorusko, Polsko a Slovensko. Jenže Evropská unie v reakci na ruskou invazi na Ukrajině zakázala ruským letadlům využívat unijní vzdušný prostor.

Slovenská vláda Roberta Fica by zřejmě s přeletem Putinova letadla problém neměla, je však vysoce nepravděpodobné, že by ho povolila Varšava. Připomeňme, že přes Polsko letos v lednu nepřeletěla ani slovenská poslanecká delegace, která mířila do Moskvy. Poláci to tehdy vysvětlovali tím, že Bratislava nedodala potřebné dokumenty.

Letos v květnu Ficovi přelet na trase do Moskvy povolili, ovšem s výhradou.

„Je pro nás těžké pochopit, že lídři států, kteří se deklarují jako zastánci míru a odpůrci pokračování válečných operací, se rozhodnou přijmout pozvání od V. Putina, který vydal rozkaz k napadení sousedního státu, zahájení nevyprovokované války, čímž způsobil masové vysídlení obyvatelstva, utrpení a smrt tisíců lidí (civilistů i vojáků), ničení, únosy civilistů – včetně dětí,“ uvedla tehdy v prohlášení polská diplomacie.

Fico nakonec letěl oklikou přes Turecko, protože přelet mu nepovolily baltské státy.

Jenže Vladimir Putin je - na rozdíl od unijního demokraticky zvoleného premiéra Roberta Fica - diktátorem a válečným agresorem. Polsko je navíc smluvní stranou Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC) a i pro něj by zřejmě platila povinnost donutit ruské letadlo k přistání a šéfa Kremlu, na něhož je vydaný mezinárodní zatykač, zadržet.

Změnit by to zřejmě mohl jen výslovný nátlak Washingtonu, což by na polské politické scéně vyvolalo poprask. Tamní vládní politici se k věci zatím nevyjádřili.

Jako pravděpodobnější se jeví delší trasa oklikou přes Kavkaz a Černé moře. Dál by mohl letět podél Turecka, které je k Moskvě dlouhodobě vstřícné, a pak balkánskou trasou přes spřátelené Srbsko až do Budapešti.

Vyžadovalo by to povolení a asistenci Turecka, ale také Řecka a Severní Makedonie, nebo Bulharska či Rumunska, eventuálně přes Středozemní moře a pak Černou Horu. Ve všech případech jde o členské státy NATO a také tribunálu ICC, ve kterém je i vučićovské Srbsko.

Jisté je, že se Putinovo letadlo vyhne Ukrajině.

Záleží na zvolené trase letu, která ale bude předjednána dopředu. Ve vzduchu tak Putinovi „nebezpečí“ hrozit nebude. A velmi pravděpodobně ani po přistání – mezinárodnímu zatykači navzdory.

Připomeňme, že zatykač na Putina vydal ICC v roce 2023. Důvodem je podezření z nařízení nelegálních deportací dětí z okupovaných území Ukrajiny po ruské invazi 24. února 2022.

Orbánovské Maďarsko oficiálně letos v červnu oznámilo generálnímu tajemníkovi OSN, že odstupuje od Římského statutu, tedy zakládající smlouvy Mezinárodní trestní soudu.

Podle článku 127 Římského statutu ale vystoupení nabude právní účinnosti až po roce, tedy 2. června 2026. Do té doby zůstává Maďarsko plnoprávným členem ICC a je stále povinno spolupracovat na vyšetřováních a vydávání zatykačů.

Že by ovšem Maďaři Putina zatkli, je vysoce nepravděpodobné. Naopak ho v Budapešti spíš čeká červený koberec. Vláda Viktora Orbána s Kremlem dlouhodobě udržuje čilé vztahy a nepřerušila je ani po ruském vpádu na Ukrajinu.

Maďarsko své povinnosti vůči ICC porušilo už letos v dubnu, když odmítlo zatknout izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Na toho je vypsaný zatykač pro podezření z válečných zločinů a genocidě v Pásmu Gazy. Premiér Orbán ho však v Budapešti přivítal s plnými vojenskými poctami.

Putina loni v září nezatklo při jeho návštěvě v Ulánbátaru ani Mongolsko, které je rovněž členským státem ICC. Země kvůli tomu čelila kritice, jelikož nevykonala svůj závazek.

Podobná situace se týkala i Jihoafrické republiky. Očekávalo se, že se tam Putin v létě 2023 zúčastní summitu zemí BRICS. Tehdy už na něj byl několik měsíců vydaný zatykač a JAR jako členský stát ICC čelila tlaku, aby zatykač vykonala. Republika dokonce žádala o výjimku, kterou odůvodňovala tím, že Putinovo zatčení by znamenalo válku s Ruskem.

Ministr zahraničí Péter Szijjártó označil Maďarsko za „ostrov míru“. Premiér Viktor Orbán mluvil o Budapešti jako o „jediném místě v Evropě“, kde se může schůzka Trumpa s Putinem uskutečnit. Jiná možnost prý ani nebyla.

„Maďarsko je prakticky jedinou zemí, která už tři roky důsledně, otevřeně, hlasitě a aktivně stojí na straně míru,“ řekl v pátek ráno.

Orbánův opoziční rival Péter Magyar, jehož strana Tisza se půl roku před parlamentními volbami drží v průzkumech s náskokem na prvním místě, připomněl, že už před pár týdny navrhoval Budapešť jako místo pro summit.

Na to reagoval předseda parlamentní frakce vládní strany Fidesz Máté Kocsis slovy: „Poslouchej, Pétere Magyare! Úplně ses zbláznil. Opravdu si myslíš, že kvůli tobě přijedou do Budapešti americký a ruský prezident? Ty opravdu nešťastný hloupý klaune!“

Podle Orbánova kritika a bývalého státního tajemníka pro zahraniční věci Istvána Szent-Iványiho bude klíčovou otázkou, zda v Budapešti může dojít k „poctivé dohodě“ anebo dalšímu Mnichovu či Jaltě.

„Výmluvné je, že během jednoho týdne nejprve prezident Putin a poté Trump chválili Viktora Orbána a oba považují za důležité, aby příští rok vyhrál parlamentní volby. Není proto překvapivé, že se setkají právě zde, v Budapešti,“ citoval ho maďarský server Euronews.