Článek
Ukrajina, Blízký východ, Evropská obrana, konkurenceschopnost, bydlení a migrace. Na těchto tématech budou premiéři Evropské unie hledat shodu, nebo alespoň kompromis. Členské státy ale nejsou zdaleka jednotné. Největší neshody podle informací Seznam Zpráv panují v oblasti konkurenceschopnosti, pod niž spadají i klimatické cíle roku 2040.
„Česko nesouhlasí s navrhovaným cílem snížit emise o 90 procent do roku 2040. Je to ambice nerealistická, která nezohledňuje ekonomické a sociální dopady na občany a průmysl. Rozhodovat se však nebude dnes na Evropské radě,“ komentoval těsně před odletem do Bruselu Fiala na tiskové konferenci.
Evropská komise totiž navrhuje, aby se do roku 2040 snížily emise oxidu uhličitého o 90 procent oproti roku 1990. A s tímto cílem část zemí včetně Česka nesouhlasí.
„Prosazujeme klauzuli, která by umožnila upravení emisních cílů roku 2040, pokud by se v čase okolnosti změnily. Dále požadujeme respekt k principu technologické neutrality. To je pro Česko důležité z hlediska užívání jádra. Chceme, aby Komise připravila dopadové studie, aby bylo jasné, co by přijetí emisních cílů znamenalo pro jednotlivé sektory. Naopak nechceme další navyšování ambic v klimatické politice,“ řekl český premiér.
A velkým tématem jsou i emisní povolenky ETS2, u kterých panuje obava, že zdraží život nejen průmyslu, ale hlavně domácnostem.
„Přišli jsme s iniciativou, kterou podepsalo 19 zemí. Ty společně chtějí prosadit reformu systému emisních povolenek druhého typu ETS2 a posílit cenovou stabilitu tohoto systému. To se podařilo. Evropská komise se zavázala k přijetí přípravy příslušné legislativy. Nesmíme zůstat v půlce cesty. Je potřeba vést jednání dál a požadovat odložení tohoto typu povolenek,“ uvedl Fiala.
Problémová půjčka
Plná shoda nepanuje ani u podpory Ukrajiny. V této oblasti je nejdiskutovanější položkou půjčka ve výši 140 miliard eur, tedy zhruba 3,5 bilionu korun, zajištěná ruskými aktivy. Summit kvůli tématu tentokrát navštíví i prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj.
Kromě obvyklého nesouhlasu ze strany Maďarska je proti i Belgie. Tamní premiér Bart De Wever ve středu zopakoval své obavy, že by se kvůli ní Unie mohla dostat do potíží, pokud by Rusko podniklo odvetná opatření.
„Nikdo nezpochybňoval, že ostatní členské státy EU budou muset nést toto riziko a sdílet ho. Ne všichni však souhlasí s tím, že je nutné sdílení rizika i v jiných případech, jako jsou soukromá aktiva,“ uvedl jeden z vysoce postavených diplomatů EU pro Financial Times.
Česko si podle premiérových slov rizika uvědomuje, ale přesto patří k zemím, které reparační půjčku podporují.
„Podporujeme myšlenku reparační půjčky. Chceme ale, aby Komise předložila konkrétní návrh toho, jak bude fungovat. Je potřeba pokračovat v podpoře všemi prostředky, protože je jasné, že Rusko nemá o mír zájem. Vítám, že se podařilo schválit 19. sankční balíček, který obsahuje i omezení pohybu ruských diplomatů na našem území,“ komentoval ve čtvrtek záležitost Fiala.
Rada má za úkol v této oblasti stanovit směr či politická vodítka, jak postupovat. Předseda Evropské rady António Costa věří, že se podaří najít shodu snesitelnou pro všechny.
Nasaďte štíty
Dalším tématem summitu je i samotná obrana Evropské unie. Komise minulý týden představila nový vojenský plán „The Defence Roadmap 2030“. Do tohoto roku má Komise v plánu připravit se na útoky zvenku, přičemž za největší riziko pokládá právě Ruskou federaci.
„Nedávné hrozby ukázaly, že Evropa je v ohrožení. Musíme ochránit všechny naše občany a každý centimetr čtvereční našeho území. Evropská unie musí reagovat jednotně a odhodlaně,“ uvedla předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Hlavní složkou obranné mapy jsou čtyři vlajkové projekty. Konkrétně pak protidronová obrana, štít protivzdušné obrany, ochrana východního křídla EU a vesmírný obranný štít.
„Součástí mapy jsou důležité projekty pro naši obranu. Všechny čtyři podporujeme. Potřebujeme být schopní bránit naše hranice. Chceme zjednodušit pravidla pro obranný průmysl. K tomu patří zjednodušení pravidel pro získávání zakázek v EU.“
V posledních třech oblastech, tedy v migraci, Blízkém východě a bydlení, se velké posuny neočekávají. Zajímavostí však je, že bydlení se na Evropské radě objevuje poprvé. Krize bydlení na evropském území je natolik vážná, že o ní kolektivně budou jednat premiéři.
