Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém posledním letošním zasedání rozhodla o nastavení úrokových sazeb. Základní úrok nadále zůstává na 3,5 procenta, tedy na úrovni, kterou ČNB nastavila na počátku května. Čtvrtečního jednání se zúčastnilo šest ze sedmi členů bankovní rady, přítomna nebyla viceguvernérka Eva Zamrazilová.
Samotné rozhodnutí sice sazby nemění, důležitý je ale i výhled na další měsíce. V tomto kontextu zapadá i nedávné vyjádření člena bankovní rady Jana Kubíčka pro agenturu Bloomberg.
„Pokud jde o pravděpodobnost dalšího kroku, považuji zvýšení sazeb za pravděpodobnější než jejich snížení, ale zatím nemohu předpovědět, kdy k tomu dojde,“ uvedl radní ovšem s tím, že tržní očekávání růstu sazeb již v příštím roce mohou být předčasná.
Podle Kubíčka nyní ekonomika čelí nejistému inflačnímu výhledu, který ovlivní i budoucí kroky nové vlády. Zároveň upozornil, že ačkoli posilující koruna tlumí růst cen zboží, inflace ve službách zůstává klíčovým rizikem, mimo jiné kvůli pokračujícímu růstu cen nemovitostí.
Nad očekávání silná koruna
Právě kurz koruny je přitom jedním z kanálů, přes které se měnová politika promítá do ekonomiky nejrychleji. Když koruna posiluje, zlevňuje dovoz (například část spotřebního zboží či některé suroviny), což může brzdit růst cen. Současně to ale komplikuje situaci exportérům, kteří inkasují v eurech a po přepočtu dostávají méně korun.
Dominik Rusinko, hlavní ekonom Patria Finance, hodnotí letošní vývoj koruny jako překvapivě příznivý.
„Na začátku roku byli analytici, včetně nás, nastaveni na její přibližnou stabilitu okolo úrovně 25 korun za euro. Tuzemská měna ale překvapila tříprocentním posílením na 24,30 koruny za euro. Nikoliv skokové, ale spíše plíživé. A to navzdory turbulentnímu vývoji na trzích kvůli neortodoxním politikám amerického prezidenta Donalda Trumpa,“ uvedl.
Euro vůči koruně v letošním roce oslabilo o tři procenta. Silnější koruna přináší i citelnou „daň“ pro firmy, které prodávají do zahraničí.
Rusinko zároveň míní, že tuzemská měna má šanci na silnějších úrovních vydržet i v příštím roce. „A nejen to, vidíme prostor i pro další posílení lehce pod hranici 24 korun za euro. Do karet by jí měly hrát, podobně jako v letošním roce, tři důležité faktory. Přísnější politika ČNB, dobrý stav domácí ekonomiky a pokračující oslabování amerického dolaru,“ napsal.
K podpoře koruny podle něj přispívá právě i vývoj americké měny. „Letos dolar na frontě s eurem oslabil o jedenáct procent a podle nás nebude mít na růžích ustláno ani v roce 2026. Náš výhled na korunu patří k aktuálně k těm nejvíce optimistickým na trhu, pro konec příštího roku očekáváme kurz v okolí 23,80 koruny za euro,“ uvedl Rusinko.
Zároveň ale upozornil, že rizik je pořád celá řada – od geopolitiky přes vývoj v pro Česko klíčovém Německu až po nepředvídatelné kroky amerického prezidenta.
„Daň“ pro vývozce
Silnější koruna ale na druhou stranu přináší i citelnou „daň“ pro firmy, které prodávají do zahraničí.
„Pokud by byl letos kurz koruny vůči euru na úrovni roku 2024, měli by exportéři za prvních devět měsíců letošního roku výnosy a zisk vyšší asi o 70 miliard korun,“ řekl na konci listopadu na Exportním fóru pro ČTK místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Podle něj koruna letos vůči euru v průměru posílila asi o 50 haléřů.
Posilování domácí měny se projevuje i v nižší dynamice celkového růstu vývozu v korunách, kdy letos odhadovaný růst 2,3 procenta je výrazně menší než růst 7,6 procenta mezi lety 2024 a 2023.
Právě v tomto kontextu, tedy při kombinaci silnější koruny a nejistého inflačního výhledu, se odehrávalo i čtvrteční jednání bankovní rady. Guvernér Aleš Michl po jednání uvedl, že i přes zpomalování inflace je podle něj stále potřeba držet měnovou politiku „relativně přísnou“ ve srovnání s minulostí.
„Zvýšená dynamika úvěrů přispívá k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou zvýšeným tempem. Roste i spotřeba domácností. Proinflačně působí stále zvýšený růst cen služeb a nemovitostí,“ uvedl Michl na tiskové konferenci.
Podle Jaromíra Gece, ekonoma Komerční banky, rozhodnutí žádné překvapení nepřineslo.„Záměr ponechat úrokové sazby popáté v řadě nezměněné byl radními poměrně jasně avizován, čemuž odpovídá i zacenění korunového peněžního trhu a jednomyslný analytický konsenzus,“ uvedl.
Centrální banka podle něj stále vidí v ekonomice spíš faktory, které by mohly inflaci znovu tlačit nahoru, než ty, které by ji tlumily. Data zveřejněná od poslední listopadové prognózy ale pohled bankovní rady pravděpodobně výrazně nezměnila.
„Celková meziroční inflace v listopadu dosáhla 2,1 procenta, a byla tak o desetinu procentního bodu nižší, než ČNB očekávala. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a potravin, pak zaostala za očekáváním centrální banky o 0,2 procentního bodu,“ upozornil Gec.
Do příštího roku by podle něj mohl inflaci krátkodobě tlumit krok státu, který převezme platby za obnovitelné zdroje energie. „Celková inflace by se podle našeho odhadu měla vlivem tohoto opatření dostat do dolní poloviny tolerančního pásma cíle ČNB,“ uvedl ekonom.
Toleranční pásmo centrální banky se pohybuje mezi jedním a třemi procenty, přičemž samotný inflační cíl je dvě procenta.
Zároveň ale dodal, že ani to nemusí stačit k dalšímu uvolnění měnové politiky. Efekt je podle něj dočasný a postupně ho může převážit uvolněnější rozpočtová politika státu, která má tendenci inflaci naopak zvyšovat. Komerční banka proto očekává, že hlavní úroková sazba zůstane na současné úrovni i v průběhu celého příštího roku.
