Pomsta po návratu. Čechům začíná znít Ficova cesta povědomě

Vláda Roberta Fica je v polovině svého mandátu. Kam za tu dobu slovenský premiér stát dovedl? Opozice tvrdí, že blíž k Maďarsku, Rusku a neliberální demokracii. Vláda sama se chválí, že upřednostňuje národní zájmy. Čtvrtému mandátu současného slovenského premiéra se věnuje nová podcastová série Směr Fico, která hledá odpověď i na to, zda se Robertem Ficem inspiruje i Andrej Babiš.

„Přišly jsme ho podpořit. Pomáhá důchodcům, invalidům… Je férový, spravedlivější. Kdyby vládli progresivci, plakaly bychom, protože oni by zrušili 13. důchody, obědy a vlaky zadarmo, prostě sociální balíčky,“ dozvídám se od slovenských seniorek, skalních podporovatelek slovenského premiéra Roberta Fica.

Natáčel jsem s nimi letos v březnu v Nitře na oslavách Mezinárodního dne žen, které už roky organizuje vládnoucí strana Směr. Nitra byla jedním z vícera míst na Slovensku, kde vznikala nová podcastová série Směr Fico, která startuje v podcastu 5:59.

V prvním ze čtyř dílů řešíme kromě nejtvrdšího jádra Směru i Ficův comeback k moci. Ještě v roce 2020 totiž jeho partaj vypadala odepsaná, po třech letech se jí ale podařilo vyhrát volby a vrátit se do vlády. Důvody rozebírám mimo jiné s publicistou Samuelem Marcem a sociologem Dominikem Želinským.

V dalších dílech se budu věnovat dezinformátorům a jejich vlivu v politice, slovenské zahraniční politice „všech azimutů“ s důrazem na Východ a tomu, jak se u našich sousedů po 14 letech vlád Směru žije. Kromě Bratislavy a Nitry jsem s odborníky, novináři ale třeba i demonstranty a primářkou natáčel i na severu Slovenska, u soudu v Banské Bystrici nebo v Košicích na východě země.

„Slovensko je v katastrofálním stavu kvůli Ficovi a jeho partě. Už ani nevím, kolikáté dno jsme prorazili. A musím říct, že jsem vám moc držela palce ohledně voleb a je mi to opravdu líto, jak to dopadlo. I když si myslím, že pan Babiš nebude dělat takové kotrmelce jako Fico, protože je přece jen podnikatel a to ho bude trochu brzdit, že?“ slyším od postarší dámy, která na začátku října přišla na jednu z opozičních demonstrací v Bratislavě.

Protestní pochod jde z Náměstí Slovenského národního povstání (SNP) k sídlu tajné služby SIS. Demonstranti žádají, aby se z jejího čela po sérii kauz poroučel Pavol Gašpar, syn Tibora Gašpara, jenž je teď pravou rukou Roberta Fica.

Když v roce 2018 došlo k vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové, stál Tibor Gašpar v čele policie. Protesty ho, stejně jako Fica, na pár lety smetly. U pomníku Jánovi a Martině na to vzpomínáme s publicistou a komentátorem deníku Sme Samuelem Marcem.

V Bratislavě se scházíme pár dnů po českých parlamentních volbách. Ve stejné době předseda hnutí SPD Tomio Okamura prohlásil, že když bude strana moci obsadit post ministra vnitra, ihned odvolá policejního prezidenta. Důvod? Vyšetřování Okamury kvůli rasistickým billboardům.

„Kdybych byl obyvatel Česka, tak bych si právě na takové věci dával pozor. Je to už taková floskule, že jsme na Slovensku dva roky před vámi a že vám ukazujeme cestu. Je to jako v Cimrmanovi: musí být nějaký ten člověk, co vejde do slepé uličky, aby ověřil, že je to slepá ulička. My jsme do ní vešli, ověřili jsme to a já nevím, proč jste do té uličky vešli za námi…,“ říká mi Samo.

A jak do „slepé uličky“ vlastně vešlo Slovensko? Příčinu nejdřív hledáme v proměně Roberta Fica, který slovenskou politiku definuje už dvacet let.

Samo Marec upozorňuje, že se Fico za poslední roky zásadně změnil hlavně v jednom postoji – vůči Evropské unii a prozápadní orientaci. Do roku 2018 byl formálně levicovým politikem, reálně ale pragmatickým populistou. To se po vraždě Kuciaka a Kušnírové a jeho vynuceném odchodu změnilo. V březnu 2018 totiž vytáhl na prezidenta Andreje Kisku „sorosovskou kartu“.

„Když jako argument zazní George Soros, tak to už znamená jasnou otočku. V té chvíli Robert Fico vykročil na novou trajektorii a z ní se od té doby nevrátil,“ říká Marec. Rezignace pro Fica zároveň znamenala osobní porážku – o jeho (domnělém) politickém konci totiž rozhodla „ulice“.

Fico pak skončil v ústraní a v parlamentních volbách 2020 utrpěl drtivou porážku, Směr v průzkumech dál klesal a odštěpila se od něj strana Hlas s Peterem Pellegrinim v čele.

„Fico tehdy nevypadal ve formě a zároveň mu hrozilo, že přijde o osobní svobodu,“ podotýká Marec. Igor Matovič totiž volby 2020 vyhrál s heslem boje proti „směrácké mafii“, v překladu „poslat Fica za mříže“. Směr tehdy klesl pod deset procent a panovalo všeobecné přesvědčení, že je Fico odepsaný.

Předčasně.

Už na jaře 2023 se Směr vrátil do vedení průzkumů a výhru potvrdil ve volbách na konci září. Fico se pak v říjnu 2023 vrátil do čela vlády. Premiérem se stal počtvrté.

Co o jeho comebacku rozhodlo?

Podle sociologa Dominika Želinského ze Slovenské akademie věd to bylo hned několik faktorů. Odchod Pellegriniho skupiny znamenal pro Směr ztrátu liberálnějších, středových politiků. „V jádru zůstali lidé, kteří levicovou politiku kombinují s nacionalistickou politikou a orientací na Rusko,“ líčí výchozí situaci Směru po roce 2020.

K tomu se přidal nástup chaotického premiéra Igora Matoviče, trestní stíhání vícero členů Směru včetně Fica, pandemie covidu-19 a také ruská invaze na Ukrajinu. „Fico zpozoroval, že se vytvářejí noví voliči, kteří jsou radikálnější, nastavení ostře proti covidovým restrikcím, skeptičtí k Západu a optimističtí k ruské roli v geopolitice. Řekl si, že z pozice své dobře regionálně zakotvené a financované strany může po tomhle elektorátu sáhnout, ovšem musí svou rétoriku dramaticky radikalizovat,“ vysvětluje Želinský.

Radikalizace se Robertu Ficovi povedla a k tomu se, jak říká Samo Marec, „zapnul“, našel v sobě svůj politický talent a začal diktovat agendu. „Dal se do pořádku. Každý den měl nějaké mediální výstupy, tiskovky, videa. Nastoloval témata. Mluvil o mafii, která zavírá jeho lidi a ti umírají ve vazbě,“ vzpomíná.

Klíčové bylo pro Fica téma skoncování s politickým chaosem, který byl průvodním znakem vlády Igora Matoviče a později i odvolaného kabinetu Eduarda Hegera. „Lidé nešli k volbám s tím, že chtějí vystoupit z Evropské unie anebo s ruským sentimentem, šli k nim s tím, že chtějí konec chaosu,“ dodává Marec.

Robert Fico jim to slíbil a volby na konci září 2023 vyhrál. Složil koalici Směru, Hlasu a nominantů Slovenské národní strany. Konec chaosu ale zdaleka nenastal, protože i Ficovu koalici celé dva roky provázejí půtky, přetahování o moc, vzájemné vydírání a neustálá obava ze ztráty těsné parlamentní většiny.

„A kromě toho dělá věci, které nesliboval. Před volbami neříkal, že zruší speciální prokuraturu, neříkal, že zruší Národní kriminální agenturu nebo že bude jezdit za Putinem do Moskvy,“ říká Samo Marec.

Smutek ze slovenského dění posledních let jde při našem rozhovoru na Jozefa Kuciaka mladšího, bratra zavražděného novináře Jána Kuciaka. Mluvíme spolu po pár letech na zahradě jejich rodičů v Jánově rodné vesnici na západě země.

Poprvé jsem s rodinou mluvil před volbami v únoru 2020. Tehdy to byly dva roky od vraždy, která otřásla Slovenskem. Teď to za pár měsíců bude osm let a rodina dál čeká na pravomocný verdikt nad objednavatelem činu. Podle Jozefa Kuciaka se přitom odkaz Jána a Martiny vytrácí.

Říká mi, že po volbách 2023, po kterých se Ficův Směr vrátil k moci, nemohl pár nocí spát. „Byla to bezmocnost. Před tím jsme měli naději, že lidé nezapomenou, protože se nám stala tak silná věc. Ale zapomněli na to i na všechno špatné, co se před tím stalo,“ říká Jozef.

Netají, že je skeptický a že ho slovenská společnost zklamala. Mluví ale i o obavách z vývoje kvůli populismu v Česku, Maďarsku i ve Spojených státech. Na můj dotaz, zda s rodinou neuvažovali o odchodu ze země, říká, že chvílemi takové nápady měli. „Ale máme tu dost vazeb a jak se říká: Neutečeme z boje.“

Druhý díl série Směr Fico vyjde v pátek 14. listopadu. Budeme se v něm věnovat dezinformacím na Slovensku, cestě jejich šiřitelů k politickému vlivu.

Jak to vypadalo na demonstraci proti řediteli Slovenské informační služby? Čím Robert Fico z pódia oslav MDŽ uhranul přítomné voličky Směru? A vrátil by se do politiky bez opozičního Igora Matoviče? Poslechněte si audio v úvodu článku.