Bomber Skuhravý je na mizině. Má milionové dluhy, nedokáže je splácet

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bydlel v nádherném zámečku na útesu. Vstával a zíval při pohledu na Ligurské moře. Po strmých kamenných schodech to měl tři minutky na pláž. Tomáš Skuhravý si pro sebe a svoji rodinu pronajal celé jedno patro, bratru 300 metrů čtverečních. Jezdil v luxusních sportovních autech, která čas od času rozstřelil tak šíleně, až se sám divil, že přežil.

Rád se pochlubil, k jakému majetku přišel, když coby druhý nejlepší střelec mistrovství světa 1990 přestoupil ze Sparty do FC Janov.

„Měsíční výplata milion korun,“ říkal s odstupem.

Průměrná mzda v Československu byla tehdy 3840 korun. On nosil po kapsách zmačkané stomarkovky, a když se dostal do ráže a poručil panáky whisky pro celý lokál, klidně škrtl zapalovačem a německými bankovkami, na které obyčejná rodina vydělávala třeba týden, rozžehl svoji cigaretu.

„Truc, vzdor, fanfarónství, to bylo moje,“ vypráví v knize Bohémové v kopačkách, která nedávno vyšla.

Autoři zařadili Skuhravého do kategorie flamendrů. A to ještě netušili, že na konci roku 2025 nebude mít na to, aby splácel svoje dluhy.

Co měl, to prošustroval.

Na co neměl, na to si půjčil.

Ačkoli je aktuálně sportovním ředitelem prvoligového Slovácka, působí to spíš jako funkce za tvář a minulost.

S oficiálním platem 29 tisíc korun měsíčně.

Slovácko, poslední tým tabulky, sice o víkendu senzačně vypráskalo 3:0 favorizovanou Plzeň, přesto se nemá dobře. Aktuální radost do klubu z Uherského Hradiště přinesl Skuhravého mladší bratranec Roman, jenž nedávno převzal trenérskou roli. Ale tenhle příběh popisuje někoho jiného.

Seznam Zprávy mají k dispozici dokument, ve kterém Tomáš Skuhravý žádá o finanční milost. Je veřejně přístupný a dá se z něj vyčíst, že od března 2000 dluží přes 1,8 milionu společnosti A04 Omega, od května 2003 dokonce přes šest milionů korun firmě A.P.C. Four. Kromě toho přes 300 tisíc Všeobecné zdravotní pojišťovně a pár drobných ještě České kanceláři pojistitelů.

Navrhovatel neboli Tomáš Skuhravý podal insolvenční návrh „jako návrh dlužníka a spojuje jej s návrhem na povolení oddlužení“. Lidově řečeno: osobní bankrot.

Jeden z nejslavnějších českých fotbalistů má dluhy, které nedokáže splácet. Na telefonní kontakt, který z mnoha posledních funguje, ho Seznam Zprávy oslovily, jestli by se k věci nevyjádřil. Odpověděl vzápětí: „Cinknu v pondělí, děkuji.“

Neozval se.

V listině se praví, že:

Kruh se uzavírá a jeden z nejbohatších Čechů ze začátku devadesátých let žádá soud o vyhlášení osobního bankrotu a oddlužení.

„Myslel jsem si v rámci svého podnikání, že je vše ve správných rukou. Po svém návratu z ciziny ale zjišťuji, že tomu tak nebylo, a chci všechny své záležitosti a dluhy dát do pořádku,“ slibuje v dokumentu.

Skuhravý sliboval často.

Dokonce tvrdil, že dokáže stárnout s noblesou.

Omyl.

Teď, v 60 letech, byl podle všeho nucen přiznat problém.

Čili plnění pro věřitele a nezajištěné věřitele: Pravidelná měsíční částka použitelná z očekávaných příjmů navrhovatele pro oddlužení činí nejméně 7606 korun za dobu tří let, nejméně tedy 273 816 korun.

Jako hvězda evropského fotbalu si podobnou sumu vydělal za týden. Hrával italskou ligu v době jejího největšího rozmachu. Vedle Maradony, van Bastena, Matthäuse, Rijkaarda nebo Roberta Baggia.

Zároveň byl nejsledovanějším fotbalistou v Československu. Tak trochu tajemným a nečitelným, protože na reprezentační srazy jezdil jako král. Bez špetky sebereflexe.

Ve zmiňované knize o bohémech, kde jsou příběhy o Janu Bergerovi, Vlastimilu Petrželovi, Jánu Geletovi, Romanu Kukletovi nebo Karlu Dobiašovi, vypráví Skuhravý o svých démonech. Vzpomínka na cestu s národním týmem: „Kufřík ballantinek, který jsem přivlekl do letadla, aby cesta líp ubíhala. Když jsem ho ukázal svazovému generálnímu sekretáři Rudlovi Baťovi, jen obrátil oči v sloup. Ale pak si s námi dal taky. Panáky whisky, které jsem poroučel pro spoluhráče na baru.“

Tehdy mu patřil svět.

Patřila mu budoucnost.

Kasal se, jak během vojny v Chebu rozkousal skleněný půllitr a na náměstí lezl na vánoční strom. Vyprávěl o mnoha nočních tazích s parťákem Jozefem Chovancem, jenž se posléze stal trenérem Sparty i reprezentačního týmu. Nevynechal zápasy, do kterých mohl nastoupit až ve druhém poločase, protože v tom prvním musel dospat kocovinu.

Zatímco na mistrovství světa 1990 byl eso, druhý nejlepší střelec šampionátu, na Euro 1996 už ho nezvali. Měl problémy s bolavými koleny i chováním.

Nedomyslel, že se žene do průšvihu.

Postupně poznal, že penzion Bomber, který postavil v rodném Přerově nad Labem a na štít mu přilepil svoji přezdívku, je vyloženě ztrátová investice. Jak měnil svá telefonní čísla, podobně často se nechal přemluvit k investicím, které nevycházely.

Z kanonýra, který v osmnácti sestřelil Real Madrid v Poháru UEFA, se stávala karikatura sebe sama.

Bouračky.

Alkohol.

Podnikatelská zklamání.

K tomu báchorky, jak ho stále uznávají v Janově, kde údajně bývá hlavní tváří tamní fotbalové akademie.

Na konci roku 2025 si můžete v justičních análech přečíst, že „z důvodů dlouhodobého pobytu v cizině nemá navrhovatel obnovenou trenérskou licenci. Ze zdravotních důvodů je znovuobnovení licence nyní nereálné“.

Coby člen představenstva Slovácka, kterým se stal v létě, má služební automobil.

Jako nejvýznamnější předchozí zaměstnání nebo podnikání udává: profesionální fotbalista.

Zároveň podepisuje: „Mé závazky vznikly převážně z podnikatelské činnosti, kdy jsem se od roku 2004 zdržoval dlouhodobě v zahraničí a v rámci svého podnikání jsem myslel, že je vše ve správných rukou. Po svém návratu ale zjišťuji, že tomu tak nebylo, a chci všechny své záležitosti a dluhy dát do pořádku.“

V případě, že soud jeho žádost schválí a Skuhravý bude splácet pravidelně částku nejméně 7606 korun měsíčně po dobu tří let, pak se opravdu oddluží. Z více než devítimilionového dluhu zaplatí necelých 300 tisíc.

S úsměvem, upravenou bradkou, delšími světlými vlasy, bílou košilí a značkovými džínami byste netipovali, že s vámi mluví dlužník státu. Hráči Slovácka, i ti nejzkušenější, si od prázdnin všímají, jaká fotbalová legenda se čas od času objevuje na tréninku.

„Pan Skuhravý vykouří dvě cigarety a mizí. Asi nám má dodat kuráž, že je jedním z nás. Ale vypadá to prostě divně,“ říká jeden hlas z kabiny.

Upřímně, Slovácko je v těžké krizi, za což on rozhodně nemůže. Tým, který byl zvyklý vesměs kopat v horní polovině tabulky, nezvládl generační výměnu a změnu v klubové struktuře, tudíž výsledkově úpí. Po 18. kole zůstává poslední. Kdyby se právě teď uzavřela tabulka, sestupuje.

Možná si vzpomenete, že Tomáš Skuhravý byl zvyklý oslavovat své góly přemetem. Teď, minimálně podle úřadů, je rozvedený otec dospělých dcer na mizině.