Článek
Běloruský nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki a opoziční politička Maryja Kalesnikavová jsou na svobodě. Uvedl to v sobotu opoziční server Naša Niva poté, co administrativa autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku a po oznámení o zrušení amerických sankcí na běloruskou potaš. Krok Minsku uvítala šéfka exekutivy EU Ursula von der Leyenová i česká diplomacie.
Telegramový kanál Pul Pervogo blízký administrativě běloruského prezidenta uvedl, že rozhodnutí udělit milost 123 vězňům odsouzeným za špionáž, terorismus a extremismus učinil Lukašenko v rámci dohod s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Celkový počet omilostněných osob „za poslední dobu“ činí podle prohlášení 156. Mezi nimi jsou také občané Británie, USA, Litvy, Ukrajiny, Lotyšska, Austrálie a Japonska.
Mezi propuštěnými je mimo jiné i laureát Nobelovy ceny za mír z roku 2022 Bjaljacki, uvedla organizace Vjasna, kterou tento aktivista v oblasti lidských práv vedl. Za mřížemi byl od roku 2021. Bjaljacki už je spolu s dalšími osmi propuštěnými v Litvě, oznámila podle Reuters americká ambasáda ve Vilniusu, kde Bjaljackého uvítala představitelka běloruské exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Norský Nobelův výbor vyjádřil nad jeho propuštěním „hlubokou úlevu a upřímnou radost“ a běloruské úřady vyzval, aby propustil všechny politické vězně a umožnil jim žít a pracovat bez obav z pronásledování.
Propuštěna byla podle opozičního serveru Naša Niva také opoziční politička Maryja Kalesnikavová. Ta v roce 2020 pracovala jako koordinátorka volebního štábu Viktara Babaryky. Ten tehdy kandidoval na prezidenta, ale Lukašenkův režim mu účast ve volbách znemožnil a politik následně skončil za mřížemi. Kalesnikavová pak začala spolupracovat s kandidující Svjatlanou Cichanouskou a stala se jednou z ústředních postav koordinační rady opozice.
Po režimem zfalšovaných volbách a krvavém potlačení masových protestů Bělorusů diktatura donutila Cichanouskou k emigraci a Kalesnikavovou za dramatických okolností uvěznila.
Represivní složky režimu Kalesnikavovou v září 2020 v centru Minsku unesly a neúspěšně se ji pokusily násilím dostat z Běloruska na Ukrajinu, ale aktivistka roztrhala svůj pas. Poté ji režim zatknul a odsoudil za „spiknutí s cílem uchopení moci“ a za „výzvy k akcím ohrožujícím národní bezpečnost“. Ve vězení měla Kalesnikavová strávit 11 let.
Disidentka byla ve vězení ve vážném zdravotním stavu, v listopadu 2022 skončila v nemocnici. Kalesnikavová v roce 2021 získala cenu Václava Havla, kterou uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. O rok později jí byla za odvahu a nasazení v boji za svobodu a demokracii udělena cena Karla Velikého.
S Kalesnikavovou už hovořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, řekl novinářům podle Reuters jeho poradce Dmytro Lytvyn.
Server Naša Niva uvedl, že na svobodě je po nejnovější Lukašenkově amnestii již více než 100 lidí, kteří jsou nyní na cestě do litevského Vilniusu.
Ukrajina přijala 114 propuštěných vězňů, uvedlo koordinační centrum pro válečné zajatce v Kyjevě. Jsou mezi nimi ukrajinští občané obvinění ze spolupráce s ukrajinskou rozvědkou i běloruští političtí vězni včetně Kalesnikavové a Viktara Babaryky. Ten byl zatčen v roce 2020, když se chystal postavit ve volbách Lukašenkovi.
Koordinační centrum v prohlášení uvedlo, že propuštění budou mít zajištěnu lékařskou péči a ti běloruští občané, kteří o to požádají, budou následně přepraveni do Polska nebo do Litvy. Lytvyn novinářům řekl, že propuštěné vězně na Ukrajině osobně přivítal šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyryl Budanov.
Krok běloruských úřadů uvítala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Tento vývoj musí posílit naše odhodlání. Odhodlání pokračovat v boji za všechny vězně, kteří jsou v Bělorusku stále za mřížemi, protože měli odvahu říkat pravdu mocným. Boj za lidská práva a spravedlnost v Bělorusku musí pokračovat,“ uvedla na síti X.
Krok Minsku uvítalo také české ministerstvo zahraničí. „Vítáme propuštění významných běloruských politických vězňů, včetně nositele Nobelovy ceny míru Alese Bjalackého a opozičních politiků Mariji Kalesnikavové a Viktara Babaryky. Byli nezákonně drženi v izolaci více než čtyři roky,“ uvedlo ministerstvo na síti X.
Trumpův zmocněnec pro Bělorusko Coale v sobotu podle běloruské státní tiskové agentury Belta uvedl, že USA ruší sankce na běloruskou potaš, tedy uhličitan draselný. Zrušení dalších sankcí podle něj může následovat s tím, jak se budou „normalizovat“ vztahy mezi oběma zeměmi. „Rušíme sankce, propouštíme vězně,“ uvedl po jednání s Lukašenkem.
Coale agentuře Reuters také řekl, že v příštích měsících by mohla být propuštěna zhruba tisícovka zbývajících politických vězňů v Bělorusku, pokud možno najednou. „Myslím, že je více než možné, že to dokážeme, myslím, že je to pravděpodobné… Jsme na správné cestě, je k tomu správný impuls,“ řekl Coale. Lidskoprávní skupina Vjasna, kterou Minsk označuje za extremistickou organizaci, před sobotním propuštěním odhadovala počet politických vězňů v Bělorusku na 1227.
Podle nejmenovaných amerických představitelů, na něž se odvolává agentura Reuters, souvisí jednání s Lukašenkem se snahou vymanit jej alespoň částečně z Putinova vlivu - snahou, kterou běloruská opozice až dosud vnímala značně skepticky. Trump hovoří o Lukašenkovi jako o „vysoce respektovaném prezidentovi Běloruska“, zatímco běloruská opozice a většina evropských zemí jej považuje za diktátora. Odpůrci Lukašenkova autoritářského režimu jsou na základě paragrafů stíhajících trestný čin extremismu či terorismu v Bělorusku pravidelně posíláni do vězení.
Bělorusko je po Kanadě a Rusku třetím největším producentem potaše využívané v mnoha odvětvích, mimo jiné jako hnojivo v zemědělství. Vývoz potaše byl významným zdrojem příjmů pro běloruskou státní pokladnu.
