Článek
Rok 2025 se zařadil mezi nejpozoruhodnější období pro trhy s drahými kovy. Zlato překonalo historická maxima, zatímco stříbro zaznamenalo jeden z nejdynamičtějších růstů za poslední desítky let. K 18. prosinci zlato posilovalo o 65 procent v dolaru a o 41 procent v koruně, zatímco stříbro posilovalo dokonce o 127 procent v dolaru a o 94 procent v koruně. Investoři proto stále častěji hledají vysvětlení, proč oba kovy zažívají tak silnou rally a jak je tento trend ukotven v širším globálním ekonomickém a technologickém kontextu. Ačkoliv bývají zlato i stříbro vnímány jako blízké investiční alternativy, jejich současný růst má rozdílné příčiny, které se v roce 2025 spojily do mimořádně silné kombinace.
Aktuální dění
Po zatčení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy se zvýšily obavy investorů z geopolitických rizik a ceny drahých kovů vzrostly.
Cena zlata vzrostla o 2,2 % na 4 424 USD za unci, zatímco cena stříbra vzrostla o 3,9 %.
Poznámka redakce.
Jedním z hlavních motorů růstu ceny zlata je pokles reálných úrokových sazeb a tržní očekávání, že americký Fed bude se snižováním základní úrokové sazby fed funds rate pokračovat i v roce 2026. Jde o sazbu, kterou si banky účtují za vzájemné půjčování peněz na jeden den, aby splnily požadavky na rezervy stanovené Fedem.
Klesající reálné inflačně očištěné výnosy do doby splatnosti, primárně měřeno optikou amerických vládních dluhopisů, zvýrazňují atraktivitu investičních aktiv, která nenesou úrok, a investoři proto znovu objevují význam zlata jako uchovatele reálné kupní síly peněz. Inflace zůstává zvýšená, především v USA či Japonsku, a tak mnoho investorů hledá nástroj, který ochrání jejich úspory před erozí reálné kupní síly. Přitom zlato tuto roli tradičně plní lépe než většina jiných investičních aktiv.
Pro růst ceny zlata je navíc zásadní dlouhodobý a stále silnější trend nákupů ze strany centrálních bank. Ty v posledních letech masivně diverzifikují své devizové rezervy, zejména směrem mimo americký dolar. Zvláště země z Asie, Blízkého východu a Latinské Ameriky navyšují své zlaté rezervy v reakci na enormně zvýšené geopolitické napětí a snahu snížit zranitelnost vůči makroekonomickým šokům. Tento typ poptávky je mimořádně stabilní, protože centrální banky kupují zlato bez ohledu na krátkodobé cenové výkyvy. Vytvářejí tak silnou poptávkovou základnu, která výrazně omezuje prostor pro pokles cen a zároveň posiluje dlouhodobý růstový trend.
Dalším faktorem je zhoršující se geopolitická situace. Svět čelí sérii konfliktů, napětí mezi velmocemi a opakovaným narušením globálních dodavatelských řetězců. Investoři proto přirozeně vyhledávají bezpečná investiční aktiva, která jsou schopna chránit reálnou hodnotu kapitálu v době zvýšené nejistoty. Zlato tuto roli historicky plní daleko spolehlivěji než většina jiných tříd investičních aktiv. V roce 2025 k tomu přibývá také obava z fiskální, resp. dluhové udržitelnosti velkých ekonomik, jejichž veřejné rozpočty se dlouhodobě potýkají s rekordními deficity, včetně rekordní dluhové služby v podobě obrovského objemu placených úrokových plateb z vládního dluhu. Kombinace obav z geopolitiky i fiskální stability vytváří prostředí, v němž zlato přirozeně prosperuje.
Zatímco zlato těží především z makroekonomických a geopolitických faktorů, u stříbra je růst ceny ještě mnohem více dynamický díky jeho rostoucí roli v moderních technologiích. Stříbro je klíčovou surovinou v solárních panelech, polovodičích, elektromobilech, bateriích, elektronice i rozšiřující se infrastruktuře pro umělou inteligenci. Poptávka po energiích a datech roste globálně exponenciálním tempem, což se odráží i na rekordní průmyslové spotřebě stříbra. Problémem je však nabídka. Těžba stříbra již několik let nedokáže pokrýt rostoucí globální poptávku. Protože většina stříbra vzniká jako vedlejší produkt při těžbě jiných kovů, nelze rychle zvýšit jeho produkci. Trh se tak nachází v přetrvávajícím strukturálním deficitu, který logicky vytváří tlak na růst ceny.
Trh se stříbrem je navíc daleko menší a volatilnější než trh se zlatem, což znamená, že jakýkoli růst poptávky může vést k prudším cenovým pohybům. To se přesně děje v roce 2025, kdy investoři reagují nejen na fundamenty, ale i na psychologii trhu. Stříbro je často označováno jako „zlato na steroidech“, protože na růst zlata reaguje mnohem agresivněji. A skutečně, když cena zlata roste, stříbro obvykle roste ještě rychleji. Drobnější retailoví investoři navíc vnímají stříbro jako cenově dostupnější alternativu k dražšímu zlatu, což růst jeho ceny dále podporuje. Dalším impulzem bylo zařazení stříbra na seznam kritických minerálů v USA, což zvýšilo jeho strategický význam v souvislosti s energetickou transformací.
Výsledkem je, že oba drahé kovy mají v roce 2025 výjimečně silné fundamenty. Zlato je taženo významnými makroekonomickými faktory, geopolitikou a centrálními bankami, zatímco stříbro těží z technologického boomu a strukturálního deficitu nabídky. Z pohledu retailového investora z toho vyplývá, že zlato může sloužit jako stabilní kotva investičního portfolia a stříbro jako dynamická složka s vyšším, ale i volatilnějším potenciálem výnosu. Mnoho investorů proto kombinuje oba kovy, aby využili jejich komplementárních vlastností.
Pokud jde o výhled do roku 2026, většina analytiků očekává, že drahé kovy mohou i nadále růst, byť tempo pravděpodobně nebude tak dramatické jako v roce 2025. Odhady velkých finančních institucí naznačují, že cena zlata by se mohla pohybovat mezi úrovněmi 4 700 až 5 tisíc dolarů za unci, přičemž například Goldman Sachs uvádí cíl 4 900 dolarů, Morgan Stanley předpokládá 4 800 dolarů a Bank of America odhaduje možnost dosažení i 5 tisíc dolarů. Deutsche Bank pracuje se scénářem, kde se zlato obchoduje v širokém pásmu 3 950 až 4 950 USD, a HSBC považuje za reálné i krátkodobé přiblížení k hranici 5 tisíc dolarů v první polovině roku 2026. World Gold Council ve svém „Gold Outlook 2026“ uvádí, že v případě pokračujícího geopolitického napětí může zlato vzrůst o 15 až 30 procent, což by odpovídalo rozpětí přibližně 4 600 až 5 300 dolarů za unci.
U stříbra jsou prognózy tradičně širší vzhledem k jeho volatilitě a citlivosti na průmyslovou poptávku. Analytické modely Bank of America naznačují, že cena stříbra může testovat hranici 65 dolarů za unci, zatímco jiné scénáře počítají s rozpětím 60 až 75 dolarů, případně až 80 dolarů, pokud přetrvá strukturální deficit nabídky a vysoká poptávka ze strany solárního a elektronického průmyslu. Čím je poptávka po moderních technologiích vyšší, tím je pravděpodobnější, že stříbro bude patřit k nejdynamičtějším kovům i v roce 2026.
Celkově můžeme tvrdit, že kombinace makroekonomických faktorů, geopolitiky a strukturálních trendů v energetice a technologiích vytváří pro zlato i stříbro mimořádně příznivé prostředí. Ačkoli dílčí cenové korekce v průběhu roku 2026 rozhodně nemůžeme vyloučit, střednědobý výhled zůstává podle většiny analytiků pozitivní.
