Chybí nám zubaři, říkají lidé. Je to jen dojem, oponuje šéf stomatologů

Jestli české pacienty trápí nedostupnost některých lékařů, tak to jsou zubaři. Skoro osmdesát procent lidí má pocit, že jich je rozhodně nebo spíše nedostek.

Vychází to z průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy, který je součástí dlouhodobého seriálu Jak se žije v Česku. V něm se zabýváme tématy, která vás zajímají. Tentokrát jsme se podívali na zdravotnictví.

„Pokud bych to měl okomentovat jako doktor, neznám pacienta, který by si reálně stěžoval, že má bolesti a nikdo ho neošetřil,“ namítá prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.

Podle něj panuje trochu „psychóza“ kolem registrací pacientů. Takže se skutečně může stát, že úplně každý pacient registrovaný u svého zubaře není, ale k ošetření se dostane.

„Samozřejmě se může stát, že v některé obci ze dne na den skončí zubní ordinace. Ale většinou se péči po čase podaří zase zajistit,“ dodává Šmucler.

Jasné statistiky, které by ukázaly, jestli zubaři chybí, ale nemáme. Samozřejmě, že s dostupností zdravotní péče obecně je to horší v odlehlejších regionech republiky nebo na různých, i vnitřních, periferiích.

Takto při pohledu na detailní čísla z průzkumu agentury Ipsos vychází, že největší problém sehnat zubaře hlásí lidé z Plzeňského kraje, Královéhradeckého a Karlovarského kraje. V těchto regionech je dlouhodobě problém i s některými dalšími odbornostmi.

„Zároveň jde ale u řady lidí o pocit. Spousta z nich nepotřebuje psychologa nebo psychiatra, ale slyšeli, že jich je nedostatek. Velká část názorů je odvozená od toho, co se ve společnosti řeší,“ vysvětluje Michal Kormaňák, analytik společnosti Ipsos.

Právě psychiatři a psychologové skončili se stomatology rovněž na vrcholu žebříčku nedostatkových odborností podle názorů lidí v průzkumu. V první pětce je doplnili ještě pediatři a praktičtí lékaři.

„Ministerstvo zdravotnictví situaci aktivně řeší podporou rezidenčních míst – včetně psychiatrie pro děti i dospělé –, úpravami vzdělávání a spoluprací s kraji v regionech, kde lékaři chybí. Dostupnost stomatologické péče Ministerstvo zdravotnictví podporuje také rozšířením úhrady moderních stomatologických metod z prostředků veřejného zdravotního pojištění s cílem motivovat stomatology k vyššímu zapojení do smluvní sítě zdravotních pojišťoven,“ říká mluvčí Ministerstva zdravotnictví Martin Novotný.

Je tedy otázkou, do jaké míry je nedostatek lékařů reálným stavem a jakou roli hraje dlouhodobý dojem. Když loni Ministerstvo zdravotnictví se zdravotními pojišťovnami podrobně zkoumalo, kolik dětí a dospělých nemá svého praktického lékaře, ukázalo se, že je bez něj jen pět procent pojištěnců.

Největší skupinu bez registrace ale tvořili cizinci s mezinárodní ochranou, zejména občané Ukrajiny. U dětí s českým občanstvím je podíl neregistrovaných pouze 1,7 procenta, tedy asi 34 tisíc z 1,9 milionu. Ani ti ale nejsou bez péče, vykázanou ji nemá pouze 13 tisíc dětí. V tomto případě jde ale pravděpodobně o děti, které se s rodiči vůbec nezdržují v Česku.

V zásadě si ale pacienti české zdravotnictví pochvalují. Když v průzkumu lidé odpovídali na otázku, jak zdravotnictví celkově hodnotí, velmi nebo spíše pozitivně to vidělo skoro 70 procent lidí. Naopak jen asi šest procent odpovídajících uvedlo velmi negativní postoj.

„Je to zajímavé. Lidé patrně ví, že pokud mají nějaký vážný problém, tak se jim pomoci dostane v relativně dobré kvalitě. Ale když se musí někam objednávat, tak musí čekat, a to týdny nebo měsíce,“ komentuje Kormaňák zdánlivý rozpor ve vnímání nedostatku lékařů s pozitivním hodnocením zdravotnictví jako celku.

To by i odpovídalo závěrům podobných šetření. Před rokem takto v průzkumu, na kterém spolupracovala Národní asociace pacientských organizací a Kancelář zdravotního pojištění, rovněž vyšlo české zdravotnictví relativně dobře.

Když se ale výzkumníci ptali na nejpalčivější problémy, právě čekání na ošetření nebo léčení u ambulantního specialisty vycházelo na prvním místě. I druhou pozici pak obsadila čekací doba, tentokrát na plánované výkony v nemocnici. Za ní pak nedostupnost některých léků.

S očekáváním ale pacienti vyhlížejí některé kroky nové vlády. Ta v návrhu programového prohlášení slíbila, že zavede nulovou DPH na léky. V současné době jsou ve snížené sazbě 12 procent.

V průzkumu padla jedna otázka na to, jestli by s takovým krokem lidé souhlasili. A přes 70 procent lidí by bylo v nějaké míře pro.

Na druhou stranu to není příliš překvapivé zjištění, protože je to krok, který by alespoň část prostředků lidem ušetřil. Zase by to ale znamenalo výpadek v řádu několika miliard korun pro státní rozpočet.

Opačně pak dopadlo téma, které do veřejného prostoru vnesl staronový šéf lékařské komory Milan Kubek. A to, jestli by se neměla zvýšit sazba zdravotního pojištění.

Nepřekvapivě byla většina respondentů proti opatření, které by jim mělo peníze z peněženek vzít. Ale ani odborníci tento krok nepodporují.

Zdanění práce je v Česku podle nich i z pohledu mezinárodního srovnání už tak na dost vysoké úrovni. Daleko větší možnosti nabízí třeba i podle nového náměstka ministra zdravotnictví Ladislava Švece hospodárnější nakládání se současnými prostředky, které české zdravotnictví má.

S přispěním Petra Švihela.